Stali se obětí kriminality i domácího násilí, přesto se mnohdy těžko dostávají k rychlé a odborné pomoci. Stále více lidí hledá právní i psychologickou podporu na linkách pomoci. Podle organizací ale v Česku pořád chybí strategie komplexní péče o oběti.
Pomoc hledá stále víc obětí násilí. Dle organizací chybí komplexní péče
Hovor a místo je anonymní. Bezpečné prostředí je klíčové. Linka pomoci funguje desátým rokem. Jen loni se na ni obrátilo zhruba šest tisíc lidí, což je v průměru pět set hovorů měsíčně. V posledních měsících se na linku a poradny více obracejí i blízcí obětí.
„Velice častý je stalking, sexualizované násilí. Volá nám třeba někdo z nemocnice, že přišel pacient, který se jim svěřil a ptají se nás, jak na to mají reagovat,“ přibližuje konzultant Linky pomoci obětem kriminality a domácího násilí.
Vedoucí Bílého kruhu bezpečí Barbora Holušová uvedla, že oběti sice mají informace od policie, ale jsou ve stavu, kdy nejsou schopni všechno dobře pochopit. „Nevědí, že existuje důvěrník v rámci trestního řízení jako doprovod, nevědí, že mohou mít nárok na zmocněnce v rámci trestního řízení,“ dodala Holušová.
- Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí (Bílý kruh bezpečí): 116 006 (nonstop)
- Linka bezpečí (Sdružení Linky bezpečí): 116 111 (nonstop), pomoc pro děti, mládež a studující do 26 let
- Linka první psychické pomoci (Cesta z krize): 116 123 (nonstop), krizová pomoc pro dospělé
- Linka pro rodinu a školu (Cesta z krize): 116 000 (nonstop), pomoc dospělým ohledně dětí – pro rodiče, příbuzné, učitele, vychovatele
- Národní linka pro odvykání: 800 350 000 (všední dny 10–18:00), pomoc pro lidi se závislostí na alkoholu, drogách, gambling a podobně
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR
„Obrací se na nás i oběti, to je třetina, v situaci, kdy ještě trestný čin nebyl oznámen, to je také dobrá zpráva,“ podotkl vedoucí poradny Bílý kruh bezpečí v Brně Vladimír Vedra. Právě na lince a v intervenčním centru jako první pomohli paní Monice, která popsala, že násilí ze strany manžela zažívala léta.
„Bála jsem se samozřejmě, měl přístup do mého telefonu. Nesměla jsem mít mobil zaheslovaný. Volala jsem na linku, která je anonymní a když mi řekli, že je to závažné psychické násilí, já jsem tomu nechtěla věřit,“ uvedla paní Monika.
Loni policie řešila přes 170 tisíc trestných činů. Přesná data o obětech ale nejsou. Odborníci v týdnu ve sněmovně upozorňovali, že stále chybí i systém pomoci. „Ročně se například obětmi stane kolem šesti tisíc dětí, k tomu je potřeba připočítat oběti znásilnění, předsudečného násilí, závažných trestných činů. Tuto komplexní podporu momentálně v České republiky poskytují pouze poradny pro oběti trestných činů,“ uvedla advokátka a ředitelka In Iustitia Klára Kalibová.
Náměstek ministerstva spravedlnosti Karel Dvořák uvedl, že sněmovna projednává takzvaný Lex Anička, „který by měl zajistit stabilní a dlouhodobé financování péče o oběti prostřednictvím dotačních titulů ministerstva spravedlnosti.“ Obětem pomáhá i Probační a mediační služba.