Za obsah na sociálních sítích mají být trestně odpovědní jejich manažeři, plánuje Španělsko

Nahrávám video
Horizont ČT24: Španělsko bojuje se sociálními sítěmi
Zdroj: ČT24

Španělsko má v úmyslu zakázat sociální sítě pro své občany mladší 16 let. Bude také od těchto platforem vyžadovat, aby používaly přísné nástroje pro ověřování věku, které nebude možné snadno obelhat. Připojí se tak k Austrálii, Francii a Dánsku, které už oznámily vlastní pravidla, která mají snížit negativní dopady sociálních sítí na děti. Zároveň chce Madrid zavést zákony, podle nichž by trestní odpovědnost za obsah sítí měli nést i manažeři firem provozujících sociální sítě.

„Naše děti jsou vystaveny prostředí, ve kterém by se nikdy neměly pohybovat samy. Je to prostředí závislosti, zneužívání, pornografie, manipulace a násilí,“ komentoval španělský premiér Pedro Sánchez. „Už to nebudeme akceptovat, budeme je chránit před digitálním Divokým západem.“ Na světovém summitu vlád v Dubaji Sánchez popsal i cestu, jak výše zmíněných cílů dosáhnout.

Jeho vláda chce zavést nové zákony, které jasně označí viníky. Zodpovědnost, a to včetně té trestní, by podle něj měli nést manažeři společností, jež sociální sítě provozují. Pokud sítě, jimž šéfují, nebudou odstraňovat nelegální a nenávistný obsah, pak by měly jít žaloby přímo na tyto konkrétní fyzické osoby.

Nová pravidla, která španělská vláda chce zavést, by měla postihovat jak osoby, tak i platformy, které šíří nelegální obsah, a to včetně ovlivňování pomocí algoritmů. „Algoritmickou manipulaci a šíření nelegálního obsahu proměníme v nový trestný čin,“ konstatoval Sánchez s tím, že „šíření nenávisti musí mít své následky“.

Proces schvalování zákona začne příští týden. Mezi další navrhovaná opatření patří vývoj „otisku nenávisti a polarizace“, řekl Sánchez. Označuje tak systém, který bude sledovat a vyhodnocovat, jak digitální platformy podněcují rozdělení společnosti a zesilují v ní nenávist.

Obavy z dopadů sítí

První zemí na světě, která zavedla zákaz sociálních médií pro osoby mladší 16 let, byla Austrálie, která se k tomu kroku rozhodla na konci loňského roku. Této skupině zakázala přístup k celkem deseti platformám, včetně Facebooku, TikToku, Instagramu, Snapchatu a X. Francie a Dánsko nedávno oznámily vlastní plány na zastavení přístupu osob mladších 15 let k sociálním médiím, také Británie zvažuje podobný krok.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že chce schválení nových pravidel co nejvíce urychlit, aby zákaz začal platit ještě před začátkem nového školního roku. Podobné zákazy by samozřejmě měly platit – pokud mají opravdu účinně fungovat – v co nejvíce zemích.

Podle Sáncheze má jeho snaha podporu dalších pěti evropských zemí, s nimiž chce své snahy koordinovat. Jména těchto zemí sice nezmínil, ale vysvětlil, že skupina se v nejbližších dnech sejde na svém prvním zasedání s cílem koordinovat prosazování předpisů přesahujících hranice jednotlivých států. „Jedná se o boj, který daleko přesahuje hranice jakékoli země,“ uvedl.

Evropa se spojuje

Tyto navrhované změny vycházejí z některých pravidel, která už v Evropské unii platí. Zákon EU o digitálních službách vyžaduje, aby platformy snižovaly rizika spojená s on-line obsahem. Evropská komise spolupracuje s členskými státy EU na ochraně dětí na internetu a prosazování těchto opatření „vůči velmi velkým platformám je odpovědností Komise“, uvedl mluvčí Evropské komise Thomas Regnier v úterý, když se ho deník Politico ptal na Sánchezovo oznámení.

A za porušování těchto nařízení už také padají pokuty. V prosinci uložila EU pokutu ve výši 120 milionů eur (tři miliardy korun) společnosti Elona Muska X za nesplnění povinností v oblasti transparentnosti a pokračuje také vyšetřování snah této platformy o potírání šíření nelegálního obsahu a dezinformací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 5 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 6 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...