Česká společnost čelí rostoucí polarizaci, která zasahuje nejen veřejnou debatu, ale i rodinné vztahy. Nový publicistický pořad ČT Fenomén doby se společně s odborníky zaměřil na příčiny tohoto jevu i na vliv konspiračních teorií a dezinformací. V pořadu dostali prostor také lidé, kteří se hlásí k „vlastenecké scéně“.
Názorové štěpení společnosti i rodin zkoumal nový pořad ČT Fenomén doby
32 minut
Fenomén doby: Rozdělená společnost
„Jednotlivé skupiny společnosti se staly neprostupnými a přestaly spolu komunikovat,“ popsal situaci politolog Aleš Michal z Karlovy univerzity. Tento vývoj se odehrává v posledních deseti až patnácti letech mimo jiné i v důsledku proměny komunikace na sociálních sítích. Pandemie covidu-19 podle něj tento vývoj urychlila.
Rozdělení společnosti dnes podle politoložky Evy Klusové z Psychologického ústavu Akademie věd v mnohém odráží narativy, které šíří ruská propaganda. Avšak dodala, že problém nespočívá pouze v tom, že na jedné straně existuje část antisystémové společnosti, která se vymezuje proti zbytku, ale že polarizace „funguje na obě strany“.
Silné výroky na sociálních sítích proti lidem, hlásícím se k „vlastenecké scéně“, má například starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS). Sám uznává, že přispívá ke společenskému rozdělení. „Přispívám k tomu a je ode mě velmi špatné, že mi to dělá dobře. Já ty lidi provokuju rád,“ uvedl Novotný.
Rodiny spolu přestávají komunikovat
Rozdělení společnosti se často dotýká i rodin, jejichž členové spolu přestávají komunikovat. K takovému rozchodu došlo například v rodině provozovatelky kočárové jízdy v Praze Ivy Rosické, která se hlásí k „vlastenecké scéně“. S paní Rosickou přestala mluvit její dcera i sestry, příčinou byly odlišné názory na očkování proti onemocnění covid-19.
Podobný scénář hrozil i v rodině Zdeňky Rosenbaumové, která sama dříve věřila konspiračním teoriím a účastnila se akcí pořádaných „vlasteneckou scénou“. Tuto scénu však opustila po zásahu svého syna a zhlédnutí vysvětlujících videí youtubera Patrika Kořenáře. Ten sám kdysi věřil konspiračním teoriím, dnes je však na svém kanálu vyvrací.
Podle Kořenáře patří mezi nejčastěji skloňované konspirační teorie „nový světový řád, QAnon nebo jakákoli forma ovládání světa pomocí financí.“ Klusová dodává, že na české scéně lidi zajímají také takzvané chemtrails, přičemž četné reakce na internetu pomáhají tyto teorie dále šířit.
„Společenské dopady konspiračních teorií a dezinformací jsou poměrně jasné v tom, že rozkládají v základu jakoukoli důvěru v objektivně poznatelnou realitu a destruují schopnost shodnout se, přestože se neshodneme,“ říká youtuber.
Dle psychiatra a neurovědce Jiřího Horáčka víra v konspirační teorie připomíná to, co psychiatrie označuje jako blud, který je charakterizován „silným přesvědčením, jež motivuje člověka k chování a naprosto vzdoruje možnosti být vyvráceno.“ Proti konspiračním teoriím nejsou přitom imunní ani lidé s vyšším dosaženým vzděláním či intelektem, dodal psychiatr.
Od polarizace k fatálním činům
Představitelé antisystémového hnutí se podle politologa Michala „často zaklínají vlastenectvím“, což reflektuje jejich touhu izolovat se od okolního světa. Takoví lidé často nevěří Severoatlantické alianci nebo Evropské unii a chtějí si vládnout sami, doplnil.
Podle Michala problém nastává tehdy, kdy tento segment antisystémových voličů začne být reprezentován mainstreamovými stranami.
Na Slovensku v posledních letech došlo v důsledku polarizace k činům, které podle politoložky Anety Világi z Univerzity Komenského v Bratislavě překročily hranice akceptovatelné v demokratické společnosti. Dění v sousední zemi tak ukazuje, jak může obecná radikalizace vést k fatálním činům, míní Michal.
