Lidé popírající změny klimatu na sociálních sítích tvoří uzavřené skupiny, ukázala studie. Je tak složité vyvracet dezinformace

Podle nové studie, která pomocí umělé inteligence shromáždila data ze sociálních sítí, téměř patnáct procent Američanů stále popírá, že by docházelo ke změně klimatu.

Sociální sítě jsou plné vyhrocených konverzací, hádek, sporů a extrémních postojů. Současně ale nabízejí svým uživatelům jen to, co chtějí vidět. Vyznat se tedy v tom, jaké názory a pohledy tam převládají, může být prakticky nemožné – alespoň pro člověka.

Vědci nyní ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Scientific Reports, na analýzu chování lidí úspěšně nasadili umělou inteligenci. Robot dokázal popsat, jak na sociální síti X, dříve známe jako Twitter, vypadají postoje lidí ke klimatické změně – a také to, s čím různé postoje zřejmě souvisejí.

Výsledky ukazují, že lidé s podobnými názory na klima mají tendenci se na sociálních sítích sdružovat a vytvářet diskuzní místa, kam se většinou opačné názory nedostanou. Už tak silné názory se proto v těchto komunitách ještě zesilují.

„Děsivé a dost depresivní je, jak rozdělené jsou světy mezi vírou v klimatické změny a jejich popíráním,“ uvedl ve svém prohlášení hlavní autor studie, profesor Joshua Newell, který přednáší na Michiganské univerzitě. „Tyto skupiny spolu na sítí X jen minimálně komunikují a prakticky se tedy vzájemně neovlivňují,“ dodal.

Mezi komunitami s odlišnými názory na klima podle vědců téměř neprobíhalo sdílení příspěvků. To znamená, že pro odborníky může být obtížné navázat kontakt s uživateli sociálních médií, kteří zastávají opačné názory. Právě to je podle autorů výzkumu jedním z důvodů, proč je tak složité vyvracet dezinformace: jiné pohledy se k „přesvědčeným“ nemají šanci dostat.

Studie také ukázala, kdo je v šíření silných názorů nejmocnější. Podle autorů mají některé osobnosti v rámci svých vlastních sil nadměrný vliv, který neodpovídá počtu jejich sledujících. Největší dosah mezi účty na síti X, jež popírají vědecké poznatky o změně klimatu, měl bývalý prezident USA Donald Trump.

Jak se zkoumá chaos

Na síti X se každý den objeví asi pět set milionů krátkých zpráv. Aby toto množství dokázali vědci analyzovat, využili umělou inteligenci (AI) založenou na velkém jazykovém modelu ChatGPT-2 OS společnosti Open.

Ta procházela příspěvky zveřejněné na X v období od září 2017 do května 2019. AI poznala, které se týkají klimatických změn a dokázala v nich také rozpoznat příspěvky, které věří nebo popírají existenci změny klimatu. Výzkumníci se pokusili vyřadit příspěvky takzvaných botů tím, že odstranili data uživatelů, kteří publikovali více než dvacetkrát denně.

Z výsledků vyplývá, že 14,8 procenta americké veřejnosti odmítá skutečnost, že se Země otepluje. Tyto názory byly nejčastější u uživatelů ze střední a jižní části Spojených států. A také byly silně spojené s lidmi ze států, které jsou energeticky silně závislé na fosilních palivech. Politicky se většinou jednalo o voliče nebo podporovatele republikánů.

Podle studie mělo popírání změn klimatu naopak nízkou korelaci s komunitami, u kterých byla vysoká míra proočkovanosti proti covidu-19. To naznačuje, že odmítání základních vědeckých poznatků o klimatu může jít často ruku v ruce s jinými formami vědeckého skepticismu.

Řešení

Autoři věří, že tato studie může odborníkům pomoci vyvinout cílenější strategie boje proti dezinformacím, a to tak, že určí komunity podle geografických, politických nebo jiných charakteristik, u nichž je větší pravděpodobnost, že budou vědecké poznatky o změně klimatu odmítat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 5 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 7 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...