Lidé popírající změny klimatu na sociálních sítích tvoří uzavřené skupiny, ukázala studie. Je tak složité vyvracet dezinformace

Podle nové studie, která pomocí umělé inteligence shromáždila data ze sociálních sítí, téměř patnáct procent Američanů stále popírá, že by docházelo ke změně klimatu.

Sociální sítě jsou plné vyhrocených konverzací, hádek, sporů a extrémních postojů. Současně ale nabízejí svým uživatelům jen to, co chtějí vidět. Vyznat se tedy v tom, jaké názory a pohledy tam převládají, může být prakticky nemožné – alespoň pro člověka.

Vědci nyní ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Scientific Reports, na analýzu chování lidí úspěšně nasadili umělou inteligenci. Robot dokázal popsat, jak na sociální síti X, dříve známe jako Twitter, vypadají postoje lidí ke klimatické změně – a také to, s čím různé postoje zřejmě souvisejí.

Výsledky ukazují, že lidé s podobnými názory na klima mají tendenci se na sociálních sítích sdružovat a vytvářet diskuzní místa, kam se většinou opačné názory nedostanou. Už tak silné názory se proto v těchto komunitách ještě zesilují.

„Děsivé a dost depresivní je, jak rozdělené jsou světy mezi vírou v klimatické změny a jejich popíráním,“ uvedl ve svém prohlášení hlavní autor studie, profesor Joshua Newell, který přednáší na Michiganské univerzitě. „Tyto skupiny spolu na sítí X jen minimálně komunikují a prakticky se tedy vzájemně neovlivňují,“ dodal.

Mezi komunitami s odlišnými názory na klima podle vědců téměř neprobíhalo sdílení příspěvků. To znamená, že pro odborníky může být obtížné navázat kontakt s uživateli sociálních médií, kteří zastávají opačné názory. Právě to je podle autorů výzkumu jedním z důvodů, proč je tak složité vyvracet dezinformace: jiné pohledy se k „přesvědčeným“ nemají šanci dostat.

Studie také ukázala, kdo je v šíření silných názorů nejmocnější. Podle autorů mají některé osobnosti v rámci svých vlastních sil nadměrný vliv, který neodpovídá počtu jejich sledujících. Největší dosah mezi účty na síti X, jež popírají vědecké poznatky o změně klimatu, měl bývalý prezident USA Donald Trump.

Jak se zkoumá chaos

Na síti X se každý den objeví asi pět set milionů krátkých zpráv. Aby toto množství dokázali vědci analyzovat, využili umělou inteligenci (AI) založenou na velkém jazykovém modelu ChatGPT-2 OS společnosti Open.

Ta procházela příspěvky zveřejněné na X v období od září 2017 do května 2019. AI poznala, které se týkají klimatických změn a dokázala v nich také rozpoznat příspěvky, které věří nebo popírají existenci změny klimatu. Výzkumníci se pokusili vyřadit příspěvky takzvaných botů tím, že odstranili data uživatelů, kteří publikovali více než dvacetkrát denně.

Z výsledků vyplývá, že 14,8 procenta americké veřejnosti odmítá skutečnost, že se Země otepluje. Tyto názory byly nejčastější u uživatelů ze střední a jižní části Spojených států. A také byly silně spojené s lidmi ze států, které jsou energeticky silně závislé na fosilních palivech. Politicky se většinou jednalo o voliče nebo podporovatele republikánů.

Podle studie mělo popírání změn klimatu naopak nízkou korelaci s komunitami, u kterých byla vysoká míra proočkovanosti proti covidu-19. To naznačuje, že odmítání základních vědeckých poznatků o klimatu může jít často ruku v ruce s jinými formami vědeckého skepticismu.

Řešení

Autoři věří, že tato studie může odborníkům pomoci vyvinout cílenější strategie boje proti dezinformacím, a to tak, že určí komunity podle geografických, politických nebo jiných charakteristik, u nichž je větší pravděpodobnost, že budou vědecké poznatky o změně klimatu odmítat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 10 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...