Lidé popírající změny klimatu na sociálních sítích tvoří uzavřené skupiny, ukázala studie. Je tak složité vyvracet dezinformace

Podle nové studie, která pomocí umělé inteligence shromáždila data ze sociálních sítí, téměř patnáct procent Američanů stále popírá, že by docházelo ke změně klimatu.

Sociální sítě jsou plné vyhrocených konverzací, hádek, sporů a extrémních postojů. Současně ale nabízejí svým uživatelům jen to, co chtějí vidět. Vyznat se tedy v tom, jaké názory a pohledy tam převládají, může být prakticky nemožné – alespoň pro člověka.

Vědci nyní ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Scientific Reports, na analýzu chování lidí úspěšně nasadili umělou inteligenci. Robot dokázal popsat, jak na sociální síti X, dříve známe jako Twitter, vypadají postoje lidí ke klimatické změně – a také to, s čím různé postoje zřejmě souvisejí.

Výsledky ukazují, že lidé s podobnými názory na klima mají tendenci se na sociálních sítích sdružovat a vytvářet diskuzní místa, kam se většinou opačné názory nedostanou. Už tak silné názory se proto v těchto komunitách ještě zesilují.

„Děsivé a dost depresivní je, jak rozdělené jsou světy mezi vírou v klimatické změny a jejich popíráním,“ uvedl ve svém prohlášení hlavní autor studie, profesor Joshua Newell, který přednáší na Michiganské univerzitě. „Tyto skupiny spolu na sítí X jen minimálně komunikují a prakticky se tedy vzájemně neovlivňují,“ dodal.

Mezi komunitami s odlišnými názory na klima podle vědců téměř neprobíhalo sdílení příspěvků. To znamená, že pro odborníky může být obtížné navázat kontakt s uživateli sociálních médií, kteří zastávají opačné názory. Právě to je podle autorů výzkumu jedním z důvodů, proč je tak složité vyvracet dezinformace: jiné pohledy se k „přesvědčeným“ nemají šanci dostat.

Studie také ukázala, kdo je v šíření silných názorů nejmocnější. Podle autorů mají některé osobnosti v rámci svých vlastních sil nadměrný vliv, který neodpovídá počtu jejich sledujících. Největší dosah mezi účty na síti X, jež popírají vědecké poznatky o změně klimatu, měl bývalý prezident USA Donald Trump.

Jak se zkoumá chaos

Na síti X se každý den objeví asi pět set milionů krátkých zpráv. Aby toto množství dokázali vědci analyzovat, využili umělou inteligenci (AI) založenou na velkém jazykovém modelu ChatGPT-2 OS společnosti Open.

Ta procházela příspěvky zveřejněné na X v období od září 2017 do května 2019. AI poznala, které se týkají klimatických změn a dokázala v nich také rozpoznat příspěvky, které věří nebo popírají existenci změny klimatu. Výzkumníci se pokusili vyřadit příspěvky takzvaných botů tím, že odstranili data uživatelů, kteří publikovali více než dvacetkrát denně.

Z výsledků vyplývá, že 14,8 procenta americké veřejnosti odmítá skutečnost, že se Země otepluje. Tyto názory byly nejčastější u uživatelů ze střední a jižní části Spojených států. A také byly silně spojené s lidmi ze států, které jsou energeticky silně závislé na fosilních palivech. Politicky se většinou jednalo o voliče nebo podporovatele republikánů.

Podle studie mělo popírání změn klimatu naopak nízkou korelaci s komunitami, u kterých byla vysoká míra proočkovanosti proti covidu-19. To naznačuje, že odmítání základních vědeckých poznatků o klimatu může jít často ruku v ruce s jinými formami vědeckého skepticismu.

Řešení

Autoři věří, že tato studie může odborníkům pomoci vyvinout cílenější strategie boje proti dezinformacím, a to tak, že určí komunity podle geografických, politických nebo jiných charakteristik, u nichž je větší pravděpodobnost, že budou vědecké poznatky o změně klimatu odmítat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 21 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...