Lidé popírající změny klimatu na sociálních sítích tvoří uzavřené skupiny, ukázala studie. Je tak složité vyvracet dezinformace

Podle nové studie, která pomocí umělé inteligence shromáždila data ze sociálních sítí, téměř patnáct procent Američanů stále popírá, že by docházelo ke změně klimatu.

Sociální sítě jsou plné vyhrocených konverzací, hádek, sporů a extrémních postojů. Současně ale nabízejí svým uživatelům jen to, co chtějí vidět. Vyznat se tedy v tom, jaké názory a pohledy tam převládají, může být prakticky nemožné – alespoň pro člověka.

Vědci nyní ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Scientific Reports, na analýzu chování lidí úspěšně nasadili umělou inteligenci. Robot dokázal popsat, jak na sociální síti X, dříve známe jako Twitter, vypadají postoje lidí ke klimatické změně – a také to, s čím různé postoje zřejmě souvisejí.

Výsledky ukazují, že lidé s podobnými názory na klima mají tendenci se na sociálních sítích sdružovat a vytvářet diskuzní místa, kam se většinou opačné názory nedostanou. Už tak silné názory se proto v těchto komunitách ještě zesilují.

„Děsivé a dost depresivní je, jak rozdělené jsou světy mezi vírou v klimatické změny a jejich popíráním,“ uvedl ve svém prohlášení hlavní autor studie, profesor Joshua Newell, který přednáší na Michiganské univerzitě. „Tyto skupiny spolu na sítí X jen minimálně komunikují a prakticky se tedy vzájemně neovlivňují,“ dodal.

Mezi komunitami s odlišnými názory na klima podle vědců téměř neprobíhalo sdílení příspěvků. To znamená, že pro odborníky může být obtížné navázat kontakt s uživateli sociálních médií, kteří zastávají opačné názory. Právě to je podle autorů výzkumu jedním z důvodů, proč je tak složité vyvracet dezinformace: jiné pohledy se k „přesvědčeným“ nemají šanci dostat.

Studie také ukázala, kdo je v šíření silných názorů nejmocnější. Podle autorů mají některé osobnosti v rámci svých vlastních sil nadměrný vliv, který neodpovídá počtu jejich sledujících. Největší dosah mezi účty na síti X, jež popírají vědecké poznatky o změně klimatu, měl bývalý prezident USA Donald Trump.

Jak se zkoumá chaos

Na síti X se každý den objeví asi pět set milionů krátkých zpráv. Aby toto množství dokázali vědci analyzovat, využili umělou inteligenci (AI) založenou na velkém jazykovém modelu ChatGPT-2 OS společnosti Open.

Ta procházela příspěvky zveřejněné na X v období od září 2017 do května 2019. AI poznala, které se týkají klimatických změn a dokázala v nich také rozpoznat příspěvky, které věří nebo popírají existenci změny klimatu. Výzkumníci se pokusili vyřadit příspěvky takzvaných botů tím, že odstranili data uživatelů, kteří publikovali více než dvacetkrát denně.

Z výsledků vyplývá, že 14,8 procenta americké veřejnosti odmítá skutečnost, že se Země otepluje. Tyto názory byly nejčastější u uživatelů ze střední a jižní části Spojených států. A také byly silně spojené s lidmi ze států, které jsou energeticky silně závislé na fosilních palivech. Politicky se většinou jednalo o voliče nebo podporovatele republikánů.

Podle studie mělo popírání změn klimatu naopak nízkou korelaci s komunitami, u kterých byla vysoká míra proočkovanosti proti covidu-19. To naznačuje, že odmítání základních vědeckých poznatků o klimatu může jít často ruku v ruce s jinými formami vědeckého skepticismu.

Řešení

Autoři věří, že tato studie může odborníkům pomoci vyvinout cílenější strategie boje proti dezinformacím, a to tak, že určí komunity podle geografických, politických nebo jiných charakteristik, u nichž je větší pravděpodobnost, že budou vědecké poznatky o změně klimatu odmítat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 18 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...