Lidé popírající změny klimatu na sociálních sítích tvoří uzavřené skupiny, ukázala studie. Je tak složité vyvracet dezinformace

Podle nové studie, která pomocí umělé inteligence shromáždila data ze sociálních sítí, téměř patnáct procent Američanů stále popírá, že by docházelo ke změně klimatu.

Sociální sítě jsou plné vyhrocených konverzací, hádek, sporů a extrémních postojů. Současně ale nabízejí svým uživatelům jen to, co chtějí vidět. Vyznat se tedy v tom, jaké názory a pohledy tam převládají, může být prakticky nemožné – alespoň pro člověka.

Vědci nyní ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Scientific Reports, na analýzu chování lidí úspěšně nasadili umělou inteligenci. Robot dokázal popsat, jak na sociální síti X, dříve známe jako Twitter, vypadají postoje lidí ke klimatické změně – a také to, s čím různé postoje zřejmě souvisejí.

Výsledky ukazují, že lidé s podobnými názory na klima mají tendenci se na sociálních sítích sdružovat a vytvářet diskuzní místa, kam se většinou opačné názory nedostanou. Už tak silné názory se proto v těchto komunitách ještě zesilují.

„Děsivé a dost depresivní je, jak rozdělené jsou světy mezi vírou v klimatické změny a jejich popíráním,“ uvedl ve svém prohlášení hlavní autor studie, profesor Joshua Newell, který přednáší na Michiganské univerzitě. „Tyto skupiny spolu na sítí X jen minimálně komunikují a prakticky se tedy vzájemně neovlivňují,“ dodal.

Mezi komunitami s odlišnými názory na klima podle vědců téměř neprobíhalo sdílení příspěvků. To znamená, že pro odborníky může být obtížné navázat kontakt s uživateli sociálních médií, kteří zastávají opačné názory. Právě to je podle autorů výzkumu jedním z důvodů, proč je tak složité vyvracet dezinformace: jiné pohledy se k „přesvědčeným“ nemají šanci dostat.

Studie také ukázala, kdo je v šíření silných názorů nejmocnější. Podle autorů mají některé osobnosti v rámci svých vlastních sil nadměrný vliv, který neodpovídá počtu jejich sledujících. Největší dosah mezi účty na síti X, jež popírají vědecké poznatky o změně klimatu, měl bývalý prezident USA Donald Trump.

Jak se zkoumá chaos

Na síti X se každý den objeví asi pět set milionů krátkých zpráv. Aby toto množství dokázali vědci analyzovat, využili umělou inteligenci (AI) založenou na velkém jazykovém modelu ChatGPT-2 OS společnosti Open.

Ta procházela příspěvky zveřejněné na X v období od září 2017 do května 2019. AI poznala, které se týkají klimatických změn a dokázala v nich také rozpoznat příspěvky, které věří nebo popírají existenci změny klimatu. Výzkumníci se pokusili vyřadit příspěvky takzvaných botů tím, že odstranili data uživatelů, kteří publikovali více než dvacetkrát denně.

Z výsledků vyplývá, že 14,8 procenta americké veřejnosti odmítá skutečnost, že se Země otepluje. Tyto názory byly nejčastější u uživatelů ze střední a jižní části Spojených států. A také byly silně spojené s lidmi ze států, které jsou energeticky silně závislé na fosilních palivech. Politicky se většinou jednalo o voliče nebo podporovatele republikánů.

Podle studie mělo popírání změn klimatu naopak nízkou korelaci s komunitami, u kterých byla vysoká míra proočkovanosti proti covidu-19. To naznačuje, že odmítání základních vědeckých poznatků o klimatu může jít často ruku v ruce s jinými formami vědeckého skepticismu.

Řešení

Autoři věří, že tato studie může odborníkům pomoci vyvinout cílenější strategie boje proti dezinformacím, a to tak, že určí komunity podle geografických, politických nebo jiných charakteristik, u nichž je větší pravděpodobnost, že budou vědecké poznatky o změně klimatu odmítat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 11 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 11 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
včera v 17:03

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
včera v 16:33

Evropský pohled