Změna klimatu ztěžuje předpovídání počasí. Úspěšnost meteorologů přesto stoupá

Změna klimatu se projevu celou řadou dopadů na podobu počasí v různých částech světa, hlavně jeho extrémnějšími podobami. Stále závažnějším problémem je ale také to, že klimatická změna narušuje schopnost meteorologů předpovídat počasí.

Klimatická změna přináší pro meteorology dva velké problémy. Jednak je to fakt, že přibývá extrémních jevů, které se obecně špatně předpovídají. A za druhé, některé vzorce chování počasí, na které se v minulosti dalo spolehnout, už přestávají fungovat.

Jde o zkušenosti z minulosti, které jsou dnes méně spolehlivé, anebo jsou už zcela nepoužitelné pro úspěšnou předpověď počasí. Meteorologie se totiž dlouho opírala v předpovědích, hlavně na delší období, o takzvané „statistické analogy“ – to znamená o hledání obdobných situací v minulosti a očekávaní podobného vývoje jako dříve.

Předpovědi se zatím nehorší

Z hlediska přesností je ale naštěstí odpověď na otázku, jestli změna klimatu znamená menší úspěšnost předpovědí, zatím záporná. Úspěšnost předpovědí naopak dlouhodobě stoupá – i když se samozřejmě čas od času vyskytne situace, kdy se počasí „ubírá jiným směrem“, než se třeba ještě před pár dny čekalo. Jak je to možné?

Kdyby se meteorologové drželi metod z minulého století, tak by se předpovědi opravdu zhoršily. Ale dnešní předpovědi naprosto zásadně vycházejí z moderních numerických modelů, které jsou založené na řešení rovnic popisujících chování atmosféry. Je v nich tedy zachycena její fyzika včetně vývoje oblaků a srážek, stavu oceánů nebo třeba toků záření. A i když se mění klima Země, fyzikální podstata fungování atmosféry zůstává stejná. Takže se nemůže měnit ani fungování zmíněných meteorologických předpovědních modelů.

Daniel jako důkaz

Správnost popisu procesů a jejich výpočtů modely i v měnícím se klimatu ukázal nedávno případ bouře Daniel, kdy extrémní množství srážek (až kolem 700 milimetrů) dokázaly modely velmi dobře a přesně předpovědět. A to přesto, že tato situace byla zcela unikátní a neexistuje k ní v této části světa vlastně žádný precedens. To ukazuje, že při správných datech jsou modely schopny predikovat i počasí dříve v podstatě neexistující.

Jiná otázka je schopnost předpovídat vybrané jevy v měnícím se klimatu, respektive doba, na kterou je možné je úspěšně předpovědět. Existují studie, které ukazují, že by v teplejším světě mohla klesnout doba spolehlivé předpovědi o několik hodin na každý stupeň oteplení. 

Ještě větší dopad je možný u předpovědi srážek, zatím ale chybí kvalitní důkazy, že se to opravdu stane. Existují totiž jevy, u kterých lze hovořit o možných problémech v souvislosti s jejich extrémnějším nebo rychlejším vývojem. To může platit například pro tropické cyklóny, kde je prokázána souvislost rychlejšího zesilování v teplejším klimatu, a právě to je něco, co může modelům poněkud dělat problémy.

Na druhé straně například u zimních hlubokých tlakových níží nad Severní Amerikou, které často přinášejí nebezpečné počasí se sněhovými bouřemi a silným větrem, je předpověditelnost díky jejich pomalejšímu postupu lepší. Je ale vhodné dodat, že v oteplujícím se světě modely poněkud obtížněji předpovídají výskyt teplotně podprůměrných období, což platí pouze u dlouhodobých měsíčních až sezonních výhledů.

Věda jde vpřed rychleji než změny klimatu

Potenciální problémy v předpovědích se ale daří překonávat dalším zdokonalováním numerických předpovědních modelů, kde velice důležitou roli hraje stále dokonalejší znalost počátečních podmínek atmosféry, tedy počasí, které vstupuje do výpočtů – díky kvalitnějším družicím, radarům a dalším metodám pozorování atmosféry se dramaticky zvyšuje množství i kvalita těchto vstupních dat.

Samozřejmě k tomu přispívá i zvýšení výpočetního výkonu počítačů, které umožňuje počítat předpověď s jemnějším rozlišením. A neustále se zlepšuje i naše znalost detailu procesů probíhajících v atmosféře. Konečně, v poslední době se začínají uplatňovat i v numerickém předpovídání počasí metody umělé inteligence a strojového učení, které mohou kvalitu předpovědí posunout ještě dál. Tento komplex faktorů je jistou nadějí, že kvalita předpovědí by i v budoucnu mohla v rámci omezení daných chaotickou povahou atmosféry dál mírně stoupat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
před 4 hhodinami

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
před 10 hhodinami

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 12 hhodinami

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 14 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 19 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Načítání...