Na ministerstvu vnitra se přihlásilo jednadvacet uchazečů o funkci budoucího prezidenta republiky. Zájemci o funkci hlavy státu museli na resort doručit potřebné dokumenty do úterních čtyř hodin odpoledne. Vnitro nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem, uvedla mluvčí resortu Klára Dlubalová. Před pěti lety se nominovalo dvacet uchazečů. První kolo volby se koná 13. a 14. ledna, organizace voleb bude stát zhruba 800 milionů korun.
O funkci prezidenta republiky se uchází jednadvacet zájemců
Prezidentské volby 2023 (zdroj: ČT24)
Ministerstvo vnitra ještě musí překontrolovat, zda přihlášky mají zákonem požadované náležitosti, včetně správnosti údajů na peticích na podporu kandidatury.
Prezidentský kandidát Andrej Babiš (zdroj: ČT24)
Prezidentský kandidát Jaroslav Bašta (zdroj: ČT24)
Prezidentský kandidát Tomáš Březina (zdroj: ČT24)
Prezidentský kandidát Karel Diviš (zdroj: ČT24)
Prezidentský kandidát Pavel Fischer (zdroj: ČT24)
Prezidentský kandidát Marek Hilšer (zdroj: ČT24)
Prezidentský kandidát Karel Janeček (zdroj: ČT24)
Prezidentská kandidátka Danuše Nerudová (zdroj: ČT24)
Prezidentský kandidát Petr Pavel (zdroj: ČT24)
Prezidentská kandidátka Denisa Rohanová (zdroj: ČT24)
Prezidentský kandidát Josef Středula (zdroj: ČT24)
Prezidentský kandidát Tomáš Zima (zdroj: ČT24)
Prezidentský kandidát Pavel Zítko (zdroj: ČT24)
Mezi uchazeči o post prezidenta je – ze jmen, která jsou známá už nyní – bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kterého podpořilo 56 poslanců jeho hnutí. Předsedou vlády byl v letech 2017 až 2021, kdy vedl vládu ANO s ČSSD. Babiš je i podnikatelem a do jeho sveřenských fondů spadá holding Agrofert.
O funkci hlavy státu má zájem také poslanec SPD Jaroslav Bašta. Bývalému velvyslanci v Rusku i na Ukrajině přihlášku podepsalo dvacet poslanců hnutí SPD, jehož členem je od minulého roku. Arch s podpisy od občanů odevzdali také podnikatelé Tomáš Březina a Karel Diviš. Březina pro svou kandidaturu sesbíral 85 tisíc podpisů, po kontrole jich ale na resort podal 73 tisíc. Divišovi se podařilo sesbírat 61 600 podpisů.
Na ministerstvo doručili dokumenty rovněž senátoři a bývalí kandidáti na post prezidenta Pavel Fischer (nez.) či Marek Hilšer z klubu Starostů. Senátor a diplomat Fischer získal podporu od dvaceti poslanců a čtyřiatřiceti senátorů. Vedle dalších dvou kandidátů ho podpořila vládní koalice SPOLU. Hilšera podpořilo čtrnáct senátorů, od občanů se mu nepodařilo včas získat dostatečný počet podpisů.
Přihlášku odevzdal rovněž matematik a spoluzakladatel finanční skupiny RSJ Karel Janeček, jehož podpořilo 73 tisíc občanů, či bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. Nerudovou podpořila stejně jako Fischera vládní koalice SPOLU a podařilo se jí sesbírat 81 tisíc podpisů od občanů.
Jednaosmdesát tisíc podpisů od občanů odevzdal na ministerstvo vnitra Petr Pavel, kterého rovněž podpořila vládní koalice SPOLU. Pavel původně působil ve Vojenském zpravodajství, poté zastával funkci náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. V letech 2015 až 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO.
Na ministerstvo vnitra dokumenty poslali také prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, která dostala podporu od dvaceti poslanců z minulého volebního období a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který získal podporu jedenácti senátorů i 62 tisíc občanů.
Mezi potvrzenými uchazeči je také bývalý rektor Univerzity Karlovy a lékař Tomáš Zima. Akademik na ministerstvo doručil arch se třinácti podpisy senátorů z minulého i současného volebního období. Náměstek vnitra Petr Vokáč uvedl, že mezi osmnácti kandidáty, kteří přihlášku doručili osobně, byl i aktivista Pavel Zítko.
Přihlášku nepodali Vitásková, Olbert a Mareš
Přihlášku nakonec nepodali bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, někdejší místopředseda KSČM Josef Skála nebo teolog Ivo Mareš.
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí zaevidoval 21 volebních účtů uchazečů po úřad hlavy státu včetně europoslance Hynka Blaška (za SPD), bývalého pirátského senátora a předsedy hnutí Vize pro Česko Libora Michálka, buddhisty Lumíra Lásky nebo prezidenta spolku KTV Ivana Smetany.
Tři kandidáti dodali přihlášky dálkovým způsobem. Přihlášku kandidáta musí podpořit svými podpisy nejméně 20 poslanců nebo deset senátorů či padesát tisíc občanů formou petice. Do 24. listopadu budou moci adepti odstranit chybné údaje na kandidátkách, nebude ale možné dodávat chybějící podpisy. Vnitro bude akceptovat podle Vokáče podpisy bývalých zákonodárců v případě, že přihláška byla podána v době, kdy ještě byli ve funkcích.
Jména všech kandidátů ministerstvo zveřejní podle mluvčí resortu vnitra Kláry Dlubalové až 25. listopadu po přezkoumání, zda přihlášky splňují zákonem požadované náležitosti, a po následné registraci kandidátních listin. Hana Malá z ministerstva vnitra již dříve uvedla, že některé z přihlášek zjevně nesplňují všechny náležitosti. Před pěti lety ministerstvo k volbám připustilo devět kandidátů ze dvou desítek, kteří se přihlásili.
Jak uchazeči zdůvodňují své rozhodnutí
Babiš na ministerstvo zamířil už minulý týden, o post nejvyššího ústavního činitele se chce ucházet i s ohledem na zkušenosti z role premiéra. „Jsem de facto částečně tu funkci pana prezidenta na některých akcích dělal – Valné shromáždění OSN, zasedání NATO, inaugurace císaře,“ uvedl předseda hnutí ANO.
Bašta, který se stejně jako Babiš o post hlavy státu uchází s podporou poslanců, říká, že chce Česko vyvést z krize. „Pochopil jsem, že v této krizové situaci, ve které se nachází Česká republika, je to jedna z mála možností, jak bych byl schopen pomoci,“ sdělil.
Březina své rozhodnutí ucházet se o prezidentskou funkci zdůvodňuje lidským dozráním i sebevědomím. „Člověk, který sebere odvahu kandidovat na prezidenta České republiky, musí býti zralý. Než toto rozhodnutí učiní, tak musí zhodnotit celý svůj život,“ prohlásil podnikatel.
Fischer zase zdůvodnil svůj zájem o prezidentský post tím, že prý vidí problémy současnosti. „Nejenom bezpečnostní, sociální, ekonomické, ale i politické… Tak věřím, že mám co nabídnout,“ shrnul.
Hilšer se chce stát prezidentem proto, aby dle svých slov lidem vrátil demokracii. „Dochází k privatizaci politiky ze strany různých mocensko-ekonomických skupin. Proto, aby lidé opět získali důvěru ve stát, v demokracii, její instituce, tak by bylo dobré, aby prezident byl nadstranický,“ říká.
Janeček by si zase přál, aby Česko udělalo „revoluční skok“. „Abychom dosáhli země, která je sjednocená, prosperující, a kde lidé dokáží spolupracovat, dokáží se sjednotit,“ popsal.
„Jako máma dvou dětí bych si přála, abychom žili v zemi, ve které bude chtít žít naše mladá generace a ve které bude naše starší generace žít důstojně,“ prohlásila Nerudová, podle níž bylo rozhodování, zda se o prezidentský úřad ucházet či ne, složité.
Pavel se o prezidentský post uchází, aby – jak sám říká – pomohl překonat současnou krizi. „Ve své praxi jsem už mnoha krizemi prošel, podílel jsem se na jejich řešení, u nás i v zahraničí“.
Rohanová by zase dle svých slov chtěla mezi voliče vrátit „soudržnost, stabilitu a pocit bezpečí“. „Chtěla bych, aby každý člověk v naší zemi našel ten potenciál, který má,“ dodala.
„Chci bojovat za ty, kteří vidí v ČR dobrou budoucnost,“ pronesl Středula. „Právě i ta paleta senátorů ukazuje, že jsem schopen lidi spojit,“ uvedl.
O spojování společnosti hovoří také Zima. „Chci nabídnout své znalosti, zkušenosti, dovednosti. Abych pomáhal lidem, předával znalosti ostatním. A není mi lhostejné, v jaké zemi budou vyrůstat naše děti,“ řekl.
Zítko, který se na ministerstvo dostavil v úterý před šestnáctou hodinou, hovořil o mladé generaci. „Budoucnost patří našim dětem. Tato země patří našim dětem. Je jenom na nás, v jakém stavu jim zemi předáme,“ sdělil.
Uchazeč na prezidenta by měl být co nejvíce čitelný, říká Horáček
Podle bývalého kandidáta na prezidenta Michala Horáčka, který se o funkci ucházel v roce 2018, by měl být uchazeč o post hlavy státu co nejvíce čitelný. „Protože se měsíc za měsícem setkáváme s tím, že najednou se něco objeví, to se špatně vysvětluje, pak se rezignuje,“ uvedl. Horáček by očekával, že prezidentští uchazeči o sobě zveřejní více informací.
„Prezident by měl být hlavně moderátorem, ale také iniciátorem důležitých témat,“ myslí si Horáček. „Je důležité, abychom se písemnou formou od všech kandidátů dozvěděli, co jsou jejich priority. A také jakým způsobem a proč chtějí určitá témata do veřejného prostoru uvádět,“ dodal.
Horáček si myslí, že existuje uchazeč, proti kterému se někteří další zájemci o post budou vymezovat. „Na jedné straně jsou zastánci systému (…) my se považujeme za součást Západu. Na druhé straně jsou lidé, kteří nemají systém rádi a chtěli by ho zbořit,“ konstatoval. „Ti, co jsou proti systému, si najdou svého favorita. A možná neprávem to bude Andrej Babiš,“ uzavřel.
Bývalý kandidát na prezidenta Michal Horáček o nadcházející prezidentské volbě (zdroj: ČT24)
„Jakkoliv je poptávka společnosti po takzvaně nepolitických kandidátech, tak si myslím, že politická zkušenost a jasné názorové vyhranění je spíše výhodou,“ říká Jiří Dienstbier (ČSSD), který se o post hlavy státu ucházel v roce 2013. „Protože každý potom ví, co od nich může očekávat“.
Prezidentští kandidáti se často musí vyjadřovat k věcem, které nejsou v kompetenci hlavy státu. „Prezident má v naší společnosti silné slovo, už jen tím, že nějaké téma otevře, tak ho může ovlivňovat,“ soudí Dienstbier. „I v takovém případě, pokud zvoleni nebudou, mohou zanechat nějaký otisk,“ dodal.
Bývalý kandidát na prezidenta Jiří Diensbier o nadcházející prezidentské volbě (zdroj: ČT24)
Kandidátů nebude jednadvacet, shodl se Jirovec s Antošem
Ministerstvo vnitra nyní musí přezkoumat, zda přihlášky splňují zákonem požadované náležitosti. Podle ředitele odboru voleb ministerstva vnitra Tomáše Jirovce jednadvacet prezidentských kandidátů mít Česko nebude. „Ve volbě 2013 se vydalo rozhodnutí v devatenácti případech. Devět bylo pozitivních, tedy devět kandidátů bylo registrovaných. Pro volbu v roce 2018 bylo podáno dvacet kandidátních listin, pozitivní rozhodnutí padlo také u devíti,“ připomněl. „Z toho se dá odhadnout jaký to bude letos poměr, ale kandidáti nabírají zkušenosti a mohou být pečlivější,“ dodal.
Na ministerstvo podle něj došly i kandidátní listiny, které neobsahují petici podpory občanů. „To je vada neodstranitelná a tudíž je zřejmé, že to povede k rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny,“ objasnil. Chybějící archy a podpisy občanů podle něj doplňovat nelze.
„Kandidátů určitě nebude jednadvacet,“ myslí si komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. „Jsou zde případy, kdy se uchazeči přihlásili do voleb jen z marketingových důvodů a podpisy se ani neobtěžovali odevzdat. Potom jsou tam případy, kdy ti uchazeči mají velké oči. Nevěřím, že všichni sebrali těch padesát tisíc podpisů,“ uvedl.
Podle ústavního právníka Marka Antoše se v praxi ukázalo, že padesát tisíc podpisů dokáže sesbírat poměrně dost uchazečů. „Spíš je problém v tom, jak jsou sbírány, jaké jsou vyžadovány prostředky k ověření podpisů a tak dále. Ale ty počty samotné za těchto podmínek sběru problematické nejsou,“ soudí.
Uchazečka o post hlavy státu Rohanová nasbírala podpisy poslanců z minulého volebního období, což podle Antoše není správné. „Pokud někdo nasbírá podpisy dlouho před volbami, kdy ještě nejsou vyhlášené, tak takové podpisy není možné brát vážně,“ myslí si právník. „V případě té kandidátky, která argumentuje rok starými podpisy poslanců, je to chyba,“ dodal.
Rozhodující fáze kampaně nastane dva týdny před prvním kolem, říká profesionální sázkař
Dosavadní volební průzkumy naznačují, že o novém prezidentovi rozhodne až druhé kolo voleb. Podle toho nejnovějšího od agentury Median o něj budou soupeřit Pavel, Babiš a Nerudová. A co na volbu nového prezidenta říkají sázkové kanceláře? Web mandaty.cz zhodnotil šance jednotlivých kandidátů na základě kurzů sázkových kanceláří.
Nejvyšší šance dávají sázkové kanceláře Pavlovi, a to čtyřiačtyřicet procent. S pětadvacetiprocentní šancí je pak Babiš a dvaadvacet procent má Nerudová. Jednotky procent pak sázkové kanceláře připisují Fischerovi, Hilšerovi a Středulovi.
„Pravděpodobnosti zvolení jednotlivých uchazečů můžeme docela spolehlivě změřit nebo odhadnout už v téhle fázi,“ vysvětluje profesionální volební sázkař Michal Sirový.
Rozhodující fáze kampaně podle Sirového nastane dva týdny před úvodním kolem prezidentských voleb. „Tam si voliči vládních stran vyberou ideálního kandidáta proti Andreji Babišovi, který má postup do druhého kola velmi pravděpodobný,“ soudí. Televizní debaty před prezidentskými volbami 2018 podle sázkaře mírně dokázaly změnit voličské preference. „Ale jen v rámci nízkých jednotek procent,“ upozornil.
90’ ČT24 – Prezidentské volby 2023: Kandidáti, termíny, jak volit (zdroj: ČT24)
Přímá volba prezidenta vede k polarizaci společnosti, upozorňuje Kopeček
„Kandidáti si dnes docela dobře uvědomují, že když přijdou s cifrou, která je mírně přes padesát tisíc, tak při chybovosti, která tam logicky je, je jejich šance na registraci velmi nízká,“ hodnotí politolog z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.
Zmínil Středulu, který sesbíral podpisy občanů i senátorů. „On předpokládá, že při vysoké chybovosti by se mohl dočkat menší blamáže, kdyby značná část podpisů nebyla platná,“ dodal.
Soutěž v nadcházejících prezidentských volbách může být podobně polarizovaná, jako v těch minulých. „I třeba kvůli tomu, kdo kandiduje. Vypíchnul bych především osobu Andreje Babiše, který v danou chvíli sebou nese určitou zátěž minulosti i toho stávajícího soudního procesu,“ uvedl politolog.
Prezidentská volba kvůli tomu, jak je nastavena, celkově k určité polarizaci společnosti dle Kopečka vede. „Bez ohledu na to, kdo kandiduje, se tady v lednu odehraje jisté rozestoupení společnosti, které se zvlášť zvýrazní mezi prvním a druhým kolem voleb,“ míní. „Přímá volba je něčím, co tady posiluje ne úplně zdravý trend v české společnosti,“ doplnil.
„Kandidáti před volbami samozřejmě mohou tvrdit, že budou určitým svorníkem, ale logika prezidentské volby jde přímo proti tomu,“ říká politolog.
Podle něj jsou prezidentské volby v českých poměrech médii, voliči a do určité míry i politickými stranami stavěny na stejnou úroveň, jako volby do Poslanecké sněmovny. „Je to vidět na voličské účasti. Když se podíváte na voličskou účast v předchozích prezidentských volbách, byla plus mínus podobná sněmovním volbám, a výrazně vyšší než ve volbách komunálních, krajských či senátních,“ upozornil. „Stala se z toho záležitost, kterou česká společnost do značné míry žije“.
UK: Politolog Kopeček k prezidentským volbám (zdroj: ČT24)