Alena Vitásková

Ústavní soud (ÚS) dal bývalé předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové šanci na vyšší odškodnění za nezákonné stíhání v kauze licencí pro solární elektrárny. Justice porušila její práva na soudní ochranu a náhradu škody. Znovu musí rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 2. Vitásková žádala od státu za nemajetkovou újmu 48,55 milionu korun. Získala jen 600 tisíc, z toho 450 tisíc jí přiznalo ministerstvo spravedlnosti a zbytek sumy vysoudila.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková neuspěla u Nejvyššího soudu. Ve dvou dovoláních se po státu domáhala 48,5 milionu korun jako odškodnění za trestní stíhání v kauze solárních elektráren a dalších více než 183 milionů za ušlý zisk. O odmítnutí obou dovolání informoval Českou televizi v tiskové zprávě mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Na ministerstvu vnitra se přihlásilo jednadvacet uchazečů o funkci budoucího prezidenta republiky. Zájemci o funkci hlavy státu museli na resort doručit potřebné dokumenty do úterních čtyř hodin odpoledne. Vnitro nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem, uvedla mluvčí resortu Klára Dlubalová. Před pěti lety se nominovalo dvacet uchazečů. První kolo volby se koná 13. a 14. ledna, organizace voleb bude stát zhruba 800 milionů korun.

Čtrnáct zájemců o prezidentský post odevzdalo na ministerstvu vnitra potřebné dokumenty. Zda uchazeči o nejvyšší ústavní funkci splnili všechny zákonné povinnosti, bude jasné před koncem měsíce. Úředníci budou kontrolovat hlavně podpisy pod peticemi. Už teď ale vědí, že v některých případech došly dokumenty neúplné. Počet potenciálních kandidátů se ještě zvýší – někteří totiž využijí úplně poslední dny a dokumenty odevzdají těsně před uzávěrkou.

Opoziční hnutí ANO oznámí kandidáta na prezidenta až v pondělí 31. října. Původně tak mělo učinit příští týden ve středu 26. října. Důvodem odkladu tiskové konference je izolace předsedy hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše kvůli koronaviru. Sdělil to Babišův mluvčí Vladimír Vořechovský.

Pro první kolo prezidentské volby má stále největší podíl hlasů šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ale v druhém kole by ho porazil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. V prvním kole se na společné třetí místo za Babišem a Pavlem posunuli senátor Marek Hilšer a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková pokračuje ve vymáhání odškodného za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. V dovolání, které podala k Nejvyššímu soudu, požaduje od státu 49 milionů korun. České televizi to potvrdil advokát exšéfky ERÚ Pavek Kohút i Obvodní soud pro Prahu 2, přes který dovolání podala. Na začátku dubna zamítl pražský městský soud odvolání Vitáskové i státu. Určil ale, že jí má ministerstvo spravedlnosti za způsobenou nemajetkovou újmu zaplatit 600 tisíc korun.

Bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima chce kandidovat na prezidenta. Uvedl to v rozhovoru pro Deník, který noviny zveřejní v pátečním vydání. Zima chce usilovat zřejmě o získání podpisů občanů, ke kandidatuře jich potřebuje alespoň padesát tisíc. V rozhovoru pro Blesk.cz připustil, že by o podpoře mohl jednat i s politiky.

Odborář a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula oznámil, že se bude ucházet o podporu veřejnosti, aby mohl kandidovat na prezidenta. Se sběrem podpisů už začal, uvedl na Twitteru. Minulý týden Středulu odboráři na svém sjezdu potřetí na čtyři roky zvolili do čela ČMKOS. Předák poté řekl, že podmínkou pro jeho zapojení do prezidentské volby bylo obhájení postu šéfa této odborové centrály. Prezident Miloš Zeman odboráře požádal, aby Středulu ke kandidatuře přemluvili.

Vystudovaný teolog, novinář nebo také v minulosti ředitel britské komunikační společnosti Ivo Mareš se bude ucházet o post prezidenta. V současnosti působí jako mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické. Za své priority označil zastavení propadu České republiky do chudoby a léčbu „impotentního státu“, který není schopen pružně reagovat na vzniklé situace. Kandidovat chce jako občanský kandidát bez podpory politické strany, do volby se chce přihlásit za pomoci petičních podpisů.

Bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková neuspěla s požadavkem na odškodné 48,5 milionu korun za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Ministerstvo spravedlnosti jí za způsobenou nemajetkovou újmu vyplatí celkem 600 tisíc korun. Ve čtvrtek to potvrdil pražský městský soud, který zamítl odvolání jak Vitáskové, tak i státu.

Bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková nedostane 183 milionů korun, kterých se po státu domáhala jako ušlého zisku v souvislosti se svým stíháním v kauze solárních elektráren. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 pravomocně potvrdil pražský městský soud. Podle verdiktu nelze stát vinit z toho, že soukromá společnost, se kterou Vitásková plánovala uzavřít smlouvu na manažerskou pozici, nectila presumpci neviny.

Na prezidentku republiky chce kandidovat šéfka České asociace povinných Denisa Rohanová. Získala pro ni podpisy dvaceti poslanců z minulé Poslanecké sněmovny. Je přesvědčena o tom, že tak splnila zákonné požadavky pro účast ve volbách. Zároveň chce nasbírat i petiční podpisy občanů, nyní jich má dle svých slov asi kolem 27 tisíc. Ústavní právník Jan Kysela zpochybnil, že by bylo možné podat přihlášky do voleb ještě před jejich vypsáním. Domnívá se také, že Rohanová podpisy poslanců z bývalé sněmovny využít nemůže.

Obvodní soud pro Prahu 2 ve čtvrtek zamítl žalobu bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové, která se domáhala od státu 183 milionů korun za ušlý zisk za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Podle soudce Ondřeje Růžičky nelze vinit stát z toho, že společnost, se kterou plánovala uzavřít smlouvu na manažerskou pozici, nectila presumpci neviny. Rozhodnutí není pravomocné. Manažerka v dalším řízení žádá od státu ještě zhruba 49 milionů korun za nemajetkovou újmu.

Až v září se bývalá ředitelka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková dozví, zda dostane vyšší odškodné za své nezákonné trestní stíhání. Soudce již chtěl v jejím sporu s ministerstvem spravedlnosti vynést rozsudek, ale zjistil, že Vitásková podala proti ministerstvu i jiné žaloby. Musí je proto vyhodnotit a případně je připojit k nynějšímu sporu. Rozsudek tedy padne nejdříve v září.

Novou předsedkyní Městského soudu v Praze se od října stane Jaroslava Pokorná. Do funkce ji ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman na návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Pokorná ve funkci nahradí Libora Vávru, kterému na konci září vyprší sedmiletý mandát. Zeman jmenoval i nového šéfa Krajského soudu v Plzni, kterým se stane Alexandr Krysl. Nahradí Miloslava Sedláčka. Kromě toho prezident ve středu jmenoval 33 nových soudců.

Krajský soud v Brně zprostil obžaloby bývalou šéfku Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou. Podle loňského rozsudku jihlavského okresního soudu zneužila svoji pravomoc, když jmenovala místopředsedkyní úřadu bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou, soud jí uložil podmíněný trest dva roky vězení s odkladem na 30 měsíců. Proti rozsudku se ale odvolal jak státní zástupce, tak Vitásková. Brněnský soud také zrušil loňský rozsudek jihlavského soudu, který za to Vitáskové podruhé uložil podmíněný trest. Rozhodnutí brněnského soudu je pravomocné.

Olomoucký vrchní soud definitivně zprostil obžaloby ze zneužití pravomoci úřední osoby bývalou vedoucí odboru licencí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michaelu Schneidrovou. Potvrdil tak rozsudek brněnského krajského soudu, proti němuž se žalobce odvolal. Schneidrová byla souzena kvůli části kauzy solárních elektráren na Chomutovsku. Zproštěna obžaloby byla už dříve také někdejší předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.

Soud se musí znovu zabývat žalobou bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové na stát. Žádá 35milionové odškodnění za trestní stíhání v kauze solárních podvodů. Obvodní soud žalobu zamítl, ale odvolací Městský soud v Praze nařídil nové projednání, sdělila ČT mluvčí prvoinstančního soudu Marcela Pröllerová.

Za nezákonné udělení licencí pro solární elektrárny bratrů Zemkových v Chomutově uložil Krajský soud v Ostravě bývalému řediteli odboru licencí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jaroslavu Chalupovi osmnáctiměsíční podmíněný trest. Chalupa navíc nesmí dva roky působit ve funkci, kde by jako úřední osoba rozhodoval ve správním řízení.

Krajský soud v Brně znovu rozhodoval v části kauzy solárních elektráren na Chomutovsku. Zprostil obžaloby bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou a stejně rozhodl i u bývalé vedoucí odboru licencí ERÚ Michaely Schneidrové. Podle soudu skutek není trestným činem. Obě ženy obžalované ze zneužití pravomoci vinu odmítly. Zprošťující rozsudek Vitáskové je pravomocný, strany se vzdaly práva na odvolání. U Schneidrové se žalobce odvolal na místě.

Okresní soud v Jihlavě uložil bývalé šéfce Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové podmíněný trest dva roky s odkladem na 30 měsíců. Prvoinstanční soud tak zopakoval loňský verdikt, jejž zrušil odvolací soud. Obhájkyně Vitáskové i státní zástupce, který navrhoval 3,5 roku vězení, se proti rozsudku odvolali. Ten tak není pravomocný.

Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové, která od státu požaduje 170 tisíc korun odškodného za nepřiměřenou délku svého trestního stíhání v kauze solárních podvodů. Rozhodnutí není pravomocné.

Česká republika po třiceti letech svobody úpravu zákona o státních zastupitelstvích potřebuje, nová norma se ale vůbec nezabývá tím zásadním – personální a rozpočtovou nezávislostí žalobců na výkonné moci. V Událostech, komentářích to řekla bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. Ptal se Martin Řezníček.