Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková neuspěla u Nejvyššího soudu. Ve dvou dovoláních se po státu domáhala 48,5 milionu korun jako odškodnění za trestní stíhání v kauze solárních elektráren a dalších více než 183 milionů za ušlý zisk. O odmítnutí obou dovolání informoval Českou televizi v tiskové zprávě mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.
Nejvyšší soud odmítl dvě dovolání exšéfky ERÚ Vitáskové. Za trestní stíhání v kauze solárních elektráren chtěla milionové odškodnění
„Dovolání bývalé ředitelky ERÚ odmítl senát civilního kolegia Nejvyššího soudu jednak v řízení, kde se žalobou proti žalované ČR – ministerstvu spravedlnosti domáhala částky 48 550 000 korun jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím o jejím trestním stíhání,“ uvedl mluvčí Tomíček.
„A rovněž i v dalším řízení o dovolání, kde se domáhala částky 183 583 992 Kč s příslušenstvím, požadované po ministerstvu spravedlnosti coby náhrady škody za údajnou ušlou mzdu, odměny a odstupné,“ dodal v tiskové zprávě mluvčí.
Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo Vitáskové už dříve jako odškodnění za trestní stíhání 450 tisíc korun. Žalobou se pak žena domohla dalších 150 tisíc. Žalobu podanou kvůli údajně ušlému zisku soudy zamítly.
Podle Nejvyššího soudu se v dovolání ohledně odškodnění za trestní stíhání Vitáskové nepodařilo zpochybnit úvahy soudů nižší instance. Nejvyšší soud také dospěl k závěru, že odškodnění v celkové výši 600 tisíc korun je přiměřené. V případě nároku na ušlý zisk Vitásková neprokázala podle Nejvyššího soudu souvislost mezi svým nezákonným trestním stíháním a neuzavřením manažerské smlouvy se společností Vemex, kvůli čemuž si nárokovala již zmíněný ušlý zisk 183 milionů.
„Případné porušení povinnosti presumpce neviny soukromým subjektem nepředstavuje zpravidla okolnost přičitatelnou k tíži státu, jestliže žádný právní předpis uzavření takové smlouvy jen z důvodu vedeného trestního řízení nezakazoval,“ stojí v tiskové zprávě Nejvyššího soudu.
Manažerka v minulosti zdůrazňovala, že stát nenapravitelně poškodil její pracovní i osobní pověst. Už dříve uvedla, že měla život vybudovaný na úspěších v zaměstnání a na odborných znalostech, jež poté nemohla uplatnit.
Soudy nižší instance při rozhodování o odškodnění za trestní stíhání poukazovaly například na to, že Vitásková dokončila svůj mandát v ERÚ, poté se realizovala ve vlastním institutu a dostala několik ocenění včetně vyznamenání od prezidenta.
Licence pro solární elektrárny
Alena Vitásková byla předsedkyní ERÚ v letech 2011 až 2017. Od března 2013 čelila trestnímu stíhání v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun. Elektrárny totiž získaly licenci na výrobu před koncem roku 2010 ještě za vysoké výkupní ceny, i když nebyly dokončené.
Podle Vitáskové bylo obvinění vykonstruované. Vydání licencí podle ní připustil její předchůdce v čele úřadu. Obžalovaná byla z trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Krajský soud v Brně ji odsoudil v únoru roku 2016 k osmi a půl letům vězení. Odvolací soud ji ale opakovaně osvobodil kvůli nedostatku důkazů.