Vitásková chce od státu dalších 14 milionů za trestní stíhání. Její spor s ministerstvem se proto protáhne

Až v září se bývalá ředitelka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková dozví, zda dostane vyšší odškodné za své nezákonné trestní stíhání. Soudce již chtěl v jejím sporu s ministerstvem spravedlnosti vynést rozsudek, ale zjistil, že Vitásková podala proti ministerstvu i jiné žaloby. Musí je proto vyhodnotit a případně je připojit k nynějšímu sporu. Rozsudek tedy padne nejdříve v září.

Soud měl ve čtvrtek vynést rozsudek ve sporu Aleny Vitáskové s ministerstvem spravedlnosti, ale neučinil tak. „Situace se zkomplikovala,“ uvedl soudce Ondřej Růžička s odkazem na další žaloby, které Vitásková na stát podala. Její právník Pavel Kohút uvedl, že kdyby soudce sloučil všechny nároky do jednoho, vzrostla by žalovaná částka o 14 milionů korun.

Obě strany sporu dostaly nyní dvacet dní na doplnění všech informací. Další jednání bude 10. září. Soudce by chtěl již rozhodnout. 

Původní žaloba se týkala 35 milionů korun, které Alena Vitásková žádá jako odškodnění za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Ministerstvo spravedlnosti sice její nárok na oškodnění za stíhání uznalo, ale pouze ve výši 450 tisíc korun.

U soudu bývalá šéfka regulačního úřadu uvedla, že měla kvůli stresu zdravotní problémy a také že nemohla kvůli stíhání najít novou práci. Tvrdila také, že ji policisté šikanovali a že zažila „intenzivní veřejnou dehonestaci v médiích“, k níž podle ní přispěl i dozorový státní zástupce.

Nové její nároky zahrnují podle advokáta Kohúta další odškodnění za nepřiměřenou délku trestního stíhání, náklady na obhajobu a také ušlý zisk. 

Vitásková byla stíhána v souvislosti s tím, že ERÚ vydal v roce 2010 licence pro dvě solární elektrárny. Udělil je těsně před koncem roku, takže se na ně ještě vztahovaly vysoké výkupní ceny. Elektrárny však v té době nebyly dokončené.

Tehdejší šéfku úřad nejprve poslal brněnský krajský soud na 8,5 roku do vězení za zneužití pravomoci, ale nakonec byla osvobozena. Hájila se tím, že vydání licencí nepřipustila ona, ale její předchůdce v čele úřadu Josef Fiřt. Prezident Miloš Zeman Vitáskovou v roce 2018 vyznamenal medailí Za zásluhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Dohody neplatily ani hodinu.“ ANO nechce Skopečka na postu místopředsedy sněmovny

O vedení sněmovny není úplně jasno ani po ustavující schůzi. Poslanci zvolili předsedou lídra SPD Tomia Okamuru. Ze čtyř místopředsednických postů ale obsadili jen dva, navzdory dohodě iniciované hnutím ANO neuspěl ani kandidát ODS Jan Skopeček.
před 3 hhodinami

Je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí, říká Okamura

„Chtěl bych, aby sněmovna fungovala, abychom mohli prosazovat zákony v souladu s vládním prohlášením, a to je pro mě absolutní priorita,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou nově zvolený předseda dolní komory a šéf SPD Tomio Okamura, podle něhož je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí. Sám si údajně dal cíl, aby komunikace v Poslanecké sněmovně byla lepší.
před 4 hhodinami

Pacientům s rakovinou pomohou koordinátoři péče

V komplexních onkologických centrech budou od nového roku povinně pomáhat koordinátoři péče. Tito noví průvodci pacientů mají zkrátit čas mezi prvními příznaky a zahájením léčby. Nemocnice do budoucna chystají i software, skrze který by koordinátorům mohli o pacientech dávat vědět už praktičtí lékaři. K urychlení cesty za péčí budou od nového roku sloužit i stránky cekacky.cz.
před 4 hhodinami

Okamura nechal ze sněmovní budovy odstranit vlajku Ukrajiny

Nový předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal ze sněmovní budovy odstranit ukrajinskou vlajku. Ukrajinská vlajka byla na sněmovně od začátku plnohodnotné ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi. Politici končící vládní koalice a Pirátů to označili za ostudný, zbabělý či hanebný krok. Jako symbol nesouhlasu s Okamurou a výraz solidarity s Ukrajinou vyvěsili ukrajinské vlajky z oken svých poslaneckých klubů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pavel přijal demisi Fialovy vlády

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě přijal demisi vlády dosavadního premiéra Petra Fialy (ODS). Zároveň kabinet koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí STAN pověřil, aby prozatímně vykonával funkce do jmenování nové vlády. Pavel na konci října pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu Andreje Babiše, jehož hnutí ANO dává dohromady koalici s hnutím SPD a s Motoristy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
před 10 hhodinami
Načítání...