Krajský soud v Brně znovu rozhodoval v části kauzy solárních elektráren na Chomutovsku. Zprostil obžaloby bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou a stejně rozhodl i u bývalé vedoucí odboru licencí ERÚ Michaely Schneidrové. Podle soudu skutek není trestným činem. Obě ženy obžalované ze zneužití pravomoci vinu odmítly. Zprošťující rozsudek Vitáskové je pravomocný, strany se vzdaly práva na odvolání. U Schneidrové se žalobce odvolal na místě.
Krajský soud osvobodil v kauze solárů Vitáskovou i Schneidrovou
2 minuty
Krajský soud osvobodil v kauze solárů Vitáskovou i Schneidrovou
Schneiderová i Vitásková podle soudce umožnily vznik škody a obohacení firem, trestný čin však nespáchaly. Krajský soud musel vzít v potaz rozhodnutí soudů vyšších instancí. Důkazy pro vinu nejsou totiž podle nich jednoznačně průkazné.
V případu šlo o licence, které podle obžaloby majitelé elektráren Saša-Sun a Zdeněk-Sun, bratři Alexandr a Zdeněk Zemkovi, dostali neoprávněně na základě nepravdivých revizních zpráv. Získali tím právo na výhodnou výkupní cenu za solární elektřinu dodanou do veřejné sítě, která platila pro elektrárny s licencí do konce roku 2010.
Vitáskovou krajský soud původně poslal na 8,5 roku do vězení za zneužití pravomoci, Vrchní soud v Olomouci ji obžaloby zprostil. V neprospěch Vitáskové podal dovolání nejvyšší státní zástupce. Nejvyšší soud (NS) pak krajskému soudu uložil, aby zpřesnil důvody zproštění, soud tak musel rozhodnout znovu.
V případě Schneidrové bylo podle NS zapotřebí doplnit dokazování. Schneidrovou nechal loni v prosinci Nejvyšší soud propustit z výkonu sedmiletého trestu. Ve vězení strávila podle svého obhájce asi půl roku.
„V žalobním návrhu označený skutek není trestným činem,“ uvedl předseda senátu Aleš Novotný. Doplnil, že soud prvního stupně je vázán závěry soudu vyššího stupně, ať už s nimi lze souhlasit, či ne. Proto je v obou případech rozhodnutí zprošťující. V případě Schneidrové Novotný uvedl, že se skutek stal, trestným činem však není. V případě Vitáskové upravil důvody zproštění, kdy se skutek zčásti stal, ani tady ale není trestným činem.
Žalobce Radek Mezlík v úterý v závěrečné řeči navrhl zproštění obžaloby Vitáskové, řekl, že je třeba respektovat názor Nejvyššího soudu a není prostor pro další soudní ping-pong. Ve středu se v jejím případě vzdal práva na odvolání, stejně tak i obhájce, rozhodnutí soudu je tedy pravomocné.
Schneidrovou bude řešit Vrchní soud v Olomouci
Pro Schneidrovou žalobce navrhl nanovo sedmiletý trest vězení. V jejím případě se na místě odvolal, věc tak bude řešit Vrchní soud v Olomouci. „Mám za to, že i s ohledem na nové skutečnosti a nově vyvíjející se právní názory je možno usuzovat o její vině,“ řekl Mezlík. Dřívější rozhodovací praxe ERÚ totiž podle něj dávala Schneidrové zapravdu, nyní se ale změnila.
Obhájci v obou případech navrhli zproštění obžaloby, rozhodnutí soudu tedy přivítali. „Konečně po necelých sedmi letech jsme se dočkali pravomocného zprošťujícího rozhodnutí vůči mojí klientce. Myslím si, že jí to přinese trochu klidu,“ řekl obhájce Vitáskové Tomáš Gřivna.
„Zdejší soud v plné míře ve svém rozhodnutí respektoval předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu, nemohl rozhodnout jinak. S klientkou prokonzultuji výsledek tohoto řízení, ale nepředpokládám, že by mi dala pokyn k podání odvolání,“ řekl obhájce Schneidrové Josef Bartončík.
V případu soudy potrestaly dalších šest lidí. Majitelé elektráren, bratři Alexandr a Zdeněk Zemkové, od Vrchního soudu v Olomouci odešli se shodným trestem šest let a devět měsíců. S dovoláním neuspěli. Všech šest jich neuspělo ani u Ústavního soudu, ke kterému podali stížnosti.
Ústavní soud odmítl stížnosti Zemkových, nepodmíněné tresty platí
Ústavní soud (ÚS) také ve středu odmítl stížnosti bratrů Zemkových, zároveň odmítl stížnosti čtyř dalších aktérů kauzy. Kromě Zemkových se na soud obrátili Vladimír Čimpera, Jaroslav Krym, Karel Šupina a Jan Hudeček. Z výroku ÚS vyplývá, že oba Zemkové jsou ve výkonu trestu.
Odsouzení uplatnili celou řadu námitek, od kritiky soudců, kteří se případem zabývali, přes výhrady k právnímu hodnocení až k uloženým trestům. Zemkové také tvrdili, že se žádného trestného činu nedopustili, byli prý odsouzeni jen za to, že v pozici statutárních orgánů podepsali předávací protokol. ÚS musel námitky pro přehlednost rozčlenit do skupin a očíslovat, nakonec ale nenašel žádný důvod k zásahu.
Aktéři případu byli odsouzeni za přípravu podvodu kvůli vyšší výkupní ceně elektřiny. Jednali koordinovaně, aby uvedli v omyl Energetický regulační úřad a získali licenci před koncem roku 2010, tedy za výhodnějších podmínek. „Licence byla získávána pouze a jen s cílem obohatit se a její získání bylo přirozeným mezistupněm k tomuto obohacení se,“ stojí v usnesení ÚS.
Bratři Zemkové dostali nepodmíněné tresty šest let a devět měsíců vězení. Čimpera si vyslechl čtyřletý trest, Krym si má odpykat sedm let. Šupina dostal 5,5 roku a Hudeček sedm let vězení nepodmíněně.
Mluvčí holdingu Z-Group Miroslav Slaný nedávno ve vyjádření uvedl, že v kauze chomutovských solárních elektráren „jde o naprosto zvrácenou právní konstrukci a o nesmyslnou kriminalizaci správního řízení“. V době, kdy chomutovské elektrárny získaly licence, byly prý zcela dokončené. Státní zástupce podle Slaného obžaloval několik lidí z pokusu o podvod jenom proto, že požádali o licenci a během první kontrolní prohlídky, která předcházela udělení licence, byly zjištěny marginální nedodělky. Na vyšší výkupní cenu z roku 2010 nakonec podle Slaného elektrárny vůbec nedosáhly.
Obžalobě pro solární podvod čelí v jiném procesu také miliardář Zdeněk Zemek starší, otec bratrů Zemkových.
