V prvním kole prezidentské volby vede Babiš, druhou by vyhrál Pavel, ukázal model Medianu

Pro první kolo prezidentské volby má stále největší podíl hlasů šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ale v druhém kole by ho porazil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. V prvním kole se na společné třetí místo za Babišem a Pavlem posunuli senátor Marek Hilšer a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

Podpora Babiše a Pavla v prvním kole volby, kdyby se konala nyní, zůstává stejná jako v předchozím modelu Medianu. Bývalý premiér Babiš by získal 25,5 procenta hlasů a Pavel 21 procent. Pavel má ale mírně vyšší volební potenciál. Při započtení všech lidí, kteří volbu daného kandidáta zvažují a nevylučují účast u voleb, by měl až 34,4 procenta hlasů. U Babiše by to bylo 33,5 procenta.

Ve druhém kole volby by pak Pavel zřejmě výrazně Babiše překonal. Podle modelu by získal 59,5 procenta hlasů rozhodnutých voličů, zatímco Babiš pouze 40,5 procenta.

Zhruba čtvrtina respondentů si stále není jista, koho by ve druhém kole volila. Proto je podle Medianu zatím předčasné vyvozovat jednoznačné závěry o možném vítězi prezidentské volby.

Nerudová a Hilšer před Středulou

Za vytrvale vedoucí dvojicí v čele modelu se pořadí podle počtu hlasů v prvním kole v nynějším průzkumu změnilo. V předchozích dvou průzkumech Medianu se na třetím místě držel předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Teď by ho ale předstihli Hilšer a Nerudová se shodným ziskem 7,5 procenta hlasů. Středula by tak byl se sedmi procenty na pátém místě.

Za Středulou zůstávají senátor Pavel Fischer s 6,5 procenta hlasů a bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová s 5,5 procenta. S odstupem pak za nimi následují miliardář Karel Janeček s podílem 3,5 procenta, někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková a bývalý prezident Václav Klaus shodně se třemi procenty a vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová s 1,5 procenta.

Nejsilnější adepti kandidaturu neoznámili

Z osobností zmíněných ve volebním modelu zatím kandidaturu oficiálně oznámila jen část. Právě nejsilnější adepti na zisk postu prezidenta, Babiš a Pavel, zatím kandidaturu nevyhlásili. Babiš chce své rozhodnutí oznámit až těsně před odevzdáváním přihlášek a Pavel počátkem září.

Naopak Hilšer, Nerudová i Středula již potvrdili, že chtějí kandidovat. Také Janeček a Vitásková už kandidaturu oznámili, zatímco Fischer kampaň zatím nevede, ačkoli podobně jako Němcová, Klaus nebo Bradáčová kandidaturu nevyloučil.

Poslední termín pro předložení přihlášek kandidátů na prezidenta je 8. listopadu. Ke kandidatuře je potřeba buď zisk padesáti tisíců podpisů voličů, nebo podpora dvaceti poslanců či deseti senátorů.

První kolo prezidentských voleb se uskuteční 13. a 14. ledna příštího roku. Pevně rozhodnuto jít k prezidentským volbám je nyní 62,5 procenta dotázaných. Podobná byla účast v poslední volbě prezidenta v lednu 2018, kdy v prvním kole dorazilo k urnám asi 62 procent voličů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 12 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 14 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.