Josef Skála

Během oslav výročí 17. listopadu se konaly různé protestní akce. V centru Prahy se sešli lidé kritizující současnou vládu a její přístup k podpoře Ukrajiny nebo Izraele. U Národního muzea odpůrci vlády přečetli petici za stažení ukrajinských vlajek z budov spravovaných státem. Policie tam kvůli přestupkům zajistila pět lidí. Následně se protestující vydali přes nábřeží k Úřadu vlády. Na Staroměstském náměstí naopak byla demonstrace varující před nástupem autoritářských politiků.

Antisystémové hnutí v první polovině letošního roku zcela zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu v Česku. Osobnosti hnutí se generují z prostředí sociálních sítí, soupeří mezi sebou, nebo naopak uzavírají krátkodobá spojenectví. Myšlení části české společnosti také hluboce ovlivnilo dlouholeté skryté podkopávání demokracie ze strany ruského hybridního působení. Ve zprávě o extremismu za prvních šest měsíců letošního roku to píše ministerstvo vnitra.

Vlajku se symbolem Z vyvěšenou na akci nymburských komunistů policie prošetřuje jako schvalování genocidia a má jednoho podezřelého. České televizi to řekl okresní státní zástupce Štěpán Brunclík. Ruská vlajka s velkým písmenem Z v podobě svatojiřské stuhy visela na jednom ze stánků v neděli 25. června. V případě prokázání spáchání trestného činu hrozí pachateli až tři roky vězení.

Soud osvobodil češtinářku Martinu Bednářovou, která čelí obžalobě za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Verdikt není pravomocný. Podle soudkyně není skutek učitelky trestným činem. Bednářová vinu odmítá a hájí se mimo jiné tím, že její výroky při výuce na pražské základní škole zazněly na hodině mediální gramotnosti a že téma zvolila v souladu s pokynem ministerstva školství. Média podle ní o situaci na Ukrajině lhala.

Odvolací soud potvrdil bývalému místopředsedovi KSČM Josefu Skálovi osmiměsíční podmíněný trest za popírání válečného zločinu – sovětského masakru polských válečných zajatců v Katyni. Zkrátil mu ale zkušební dobu, a to z pěti let na 1,5 roku. Muž, který chtěl kandidovat na prezidenta, se musí ve stanoveném období chovat řádně, jinak se mu uložená podmínka přemění na vězení. Verdikt je pravomocný. Skálu přišlo k zasedání podpořit několik desítek sympatizantů.

Zásah policie a justiční stráže při úterním incidentu u Městského soudu v Praze, kdy příznivci dezinformátorky a bývalé novinářky Jany Peterkové vylomili dveře do jednací síně, byl profesionální. Po jednání vlády to řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Měnit zákony podle něj není třeba. Do budoucna je nutné pro předcházení incidentům zlepšit určitou informovanost a více komunikovat například s řediteli bezpečnosti na jednotlivých soudech i v dalších zařízeních, míní.

Na Václavském náměstí v Praze se znovu sešli protivládní demonstranti. Kritizovali především postup kabinetu při řešení ekonomické situace v Česku nebo dodávky zbraní na Ukrajinu. Požadovali také odchod Česka z NATO a Evropské unie. Po protestní akci, kterou zorganizoval Ladislav Vrabel, pokračovali účastníci na pochod směrem k Malostranskému náměstí. Jeden z účastníků demonstrace byl zadržen pro podezření z popírání či schvalování genocidy.

Za popírání katyňského masakru potrestal v pátek Obvodní soud pro Prahu 7 bývalého místopředsedu KSČM Josefa Skálu osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let. Dalším dvěma obžalovaným, Vladimíru Kapalovi a Juraji Václavíkovi, uložil stejné podmíněné tresty. Obžaloba tvrdí, že muži v diskuzi zveřejněné na kanálu YouTube zpochybňovali to, že katyňský masakr spáchali Sověti. Všichni tři muži odmítli obvinění, že popírali válečný zločin. Verdikt není pravomocný.

Na ministerstvu vnitra se přihlásilo jednadvacet uchazečů o funkci budoucího prezidenta republiky. Zájemci o funkci hlavy státu museli na resort doručit potřebné dokumenty do úterních čtyř hodin odpoledne. Vnitro nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem, uvedla mluvčí resortu Klára Dlubalová. Před pěti lety se nominovalo dvacet uchazečů. První kolo volby se koná 13. a 14. ledna, organizace voleb bude stát zhruba 800 milionů korun.

Čtrnáct zájemců o prezidentský post odevzdalo na ministerstvu vnitra potřebné dokumenty. Zda uchazeči o nejvyšší ústavní funkci splnili všechny zákonné povinnosti, bude jasné před koncem měsíce. Úředníci budou kontrolovat hlavně podpisy pod peticemi. Už teď ale vědí, že v některých případech došly dokumenty neúplné. Počet potenciálních kandidátů se ještě zvýší – někteří totiž využijí úplně poslední dny a dokumenty odevzdají těsně před uzávěrkou.

Na protivládní demonstraci v Praze se lidé sešli v horní polovině Václavského náměstí. Mnoho účastníků přineslo české vlajky, transparenty proti vládě, válce i Evropské unii. Na místě byli nasazeni policisté, aby zabránili případným konfliktům. Protest se konal i v Brně.

Post předsedkyně KSČM obhájila europoslankyně Kateřina Konečná. Získala 88,8 procenta hlasů. Neměla protikandidáta, adept komunistů na prezidenta Josef Skála i místopředseda Milan Krajča se nominace na pozici šéfa strany vzdali. Prvním místopředsedou zůstal Petr Šimůnek, ani on neměl protikandidáta.

Vystudovaný teolog, novinář nebo také v minulosti ředitel britské komunikační společnosti Ivo Mareš se bude ucházet o post prezidenta. V současnosti působí jako mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické. Za své priority označil zastavení propadu České republiky do chudoby a léčbu „impotentního státu“, který není schopen pružně reagovat na vzniklé situace. Kandidovat chce jako občanský kandidát bez podpory politické strany, do volby se chce přihlásit za pomoci petičních podpisů.

Do prezidentských voleb vyšle KSČM svého bývalého místopředsedu Josefa Skálu. Komunisté kandidáta vybírali mezi Skálou a expředsedou Vojtěchem Filipem, jehož neúspěšným vyzyvatelem Skála v boji o předsednictví strany několikrát byl.

Předsedkyní KSČM se v sobotu na mimořádném sjezdu na pražském Chodově stala europoslankyně Kateřina Konečná. Zvolena byla v prvním kole s velkou převahou nad protikandidáty. Získala 175 hlasů při kvoru 160. Její protikandidát Josef Skála bral 70 a Hana Aulická Jírovcová, kterou před volbou doporučil odcházející předseda Vojtěch Filip, 63 hlasů. Účastníci sjezdu pak dali při výběru místopředsedů na doporučení nové lídryně.

Do podzimních sněmovních voleb povede komunistickou stranu znovu Vojtěch Filip. Ústřední výbor na svém jednání v Nymburce hlasoval o jeho odvolání, ale potřebnou dvoutřetinovou většinu Filipovi kritici nesehnali. Ve funkcích zůstali i tři jeho místopředsedové. Kateřinu Konečnou, která na post místopředsedkyně rezignovala, nahradil Milan Krajča. Filip loni ohlásil, že na sjezdu nebude již usilovat o znovuzvolení, sjezd ale KSČM několikrát odložila a nyní je jeho termín až po volbách.

Zatímco lidé v celém Česku v těchto dnech oslavují svobodu v rámci třicátého výročí sametové revoluce, bývalí pohraničníci by si rádi postavili pomník. Mají přitom na svědomí stovky lidí zavražděných při útěku z komunistického Československa. Socha má vyrůst na severočeském Cínovci. Natáčel o tom Karel Vrána z pořadu Reportéři ČT.

Bývalý druhý muž komunistické strany Josef Skála, který na jaře svedl neúspěšný boj o křeslo stranického šéfa, vyzval předsedu KSČM Vojtěcha Filipa k rezignaci. Důvodem je podle Skály stranický výsledek ve víkendových komunálních a senátních volbách. Filip označil Skálovu výzvu za irelevantní, podle něj měl Skála sám kandidovat, aby ukázal, jakou má podporu.

V Nymburku se koná sjezd KSČM, na kterém tři stovky delegátů volí nové vedení. Do druhého kola hlasování o předsedu strany postoupili Josef Skála a Vojtěch Filip – ten nakonec o 22 hlasů porazil konkurenta, získal jich 165. Sjezd řešil také postoj ke vznikající vládě ANO, kterou chtěli vyjednavači KSČM podpořit.

Mimořádný sjezd Komunistické strany Čech a Moravy se uskuteční v sobotu za poněkud zvláštních okolností. V posledních 15 letech Českem opakovaně znělo varování před návratem komunistů k moci. Teď se schyluje k tomu, že se bude vláda opírat o „rudé“ hlasy – a komunisté paradoxně až takovým problémem nejsou. Daleko více se protestuje proti vládním námluvám s SPD. Dalším paradoxem pak je, že strana v loňských volbách utrpěla historický debakl, když získala necelých 7,8 procenta hlasů. Přesto je její vliv ve sněmovně největší v historii.