Zatímco lidé v celém Česku v těchto dnech oslavují svobodu v rámci třicátého výročí sametové revoluce, bývalí pohraničníci by si rádi postavili pomník. Mají přitom na svědomí stovky lidí zavražděných při útěku z komunistického Československa. Socha má vyrůst na severočeském Cínovci. Natáčel o tom Karel Vrána z pořadu Reportéři ČT.
Klub českého pohraničí plánuje třímetrovou sochu na Cínovci. Stavba takových pomníků je nemravná, míní historik
Reportéři ČT: Příběh opravdového pohraničníka (zdroj: ČT24)
Hlavním iniciátorem nového pomníku je někdejší strážce hranic, bývalý příslušník komunistické Veřejné bezpečnosti, později agent StB a dnes člen Klubu českého pohraničí Pavel Svoboda. Je bývalým členem teplické ČSSD, spoluzakladatelem Českého sociálně demokratického hnutí, později Českého hnutí za národní jednotu.
Třímetrová replika sochy oslavující komunistickou pohraniční stráž má stát na Cínovci na českoněmecké hranici nedaleko Teplic. Za socialismu stála socha pohraničníka se samopalem a psem v Chebu.
obrázek
Jako majitel louky na Cínovci prodal Svoboda pozemek Klubu českého pohraničí a ten mu za něj zaplatil symbolickou cenu. Sokl budoucí sochy už stojí přímo na pozemku Pavla Svobody. Při setkání s reportérem Vránou záměr vytvořit repliku sochy pohraničníka potvrdil. Kdo by mu ji udělal, však říct nechtěl. Stejně tak, kdy by k tomu mělo dojít.
Starosta Dubí, pod něž Cínovec spadá, Petr Pípal (Severočeši) k tomu uvedl, že je to na soukromém pozemku, a tak je to jen věcí pana Svobody. „Myslím, že to tam nikomu nevadí nebo by nemuselo vadit.“
Kritický je ale třeba historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu. „Stavba pomníků příslušníkům Pohraniční stráže mi připadá nemravná, protože je to oslavování lidí, kteří pomáhali udržovat komunistický režim. Pomáhali zadržovat lidi, zadržovat myšlenky, udržovat tuto zemi v izolaci. Je to pro mě naprosto nepochopitelné,“ poznamenal.
- Při pokusu utéci na Západ v době komunistického režimu zahynulo několik stovek lidí. Například Ústav pro studium totalitních režimů má ve svých datových sadách údaje ke zhruba 270 usmrceným osobám.
- Někteří zahynuli za opravdu hrůzných okolností, například Hartmut Tautz, který byl v roce 1986 na hranici u Bratislavy roztrhán psy pohraničníků.
Památníků pohraničníkům přibývá
Mnozí bývalí pohraničníci ale rádi vzpomínají na staré časy při setkáních spolupořádaných Klubem českého pohraničí. Na nich byl oslavován například i generál František Šádek, který od roku 1969 do roku 1981 velel Pohraniční stráži. V roce 1978 například rozkázal střílet na autobus, který unesli bratranci Barešové a pokusili se s ním uprchnout do Západního Německa. Při akci zahynul nevinný řidič autobusu. Na záznamu z roku 2006 k tomu řekl: „Přesně to, co jsem udělal, bych udělal i dnes.“
Některých setkání klubu se zúčastnil i předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička. Svaz k tomu uvedl, že „ctí generálporučíka Františka Šádka za jeho odbojovou činnost ve Slovenském národním povstání a jeho celoživotní činnost a přínos v rámci Svazu protifašistických bojovníků. Generál Šádek reprezentoval československé odbojáře po celém světě a nikde se nesetkal s problémy – naopak. V otázce ochrany státních hranic se prosím obraťte na ministerstvo obrany a ministerstvo vnitra, které vysvětlí, jak v dané době vše probíhalo“.
Pomníčky pohraničníkům lze najít na řadě míst, například v Březníku na Šumavě nebo v Českých Hamrech. Už od roku 2008 se také v Cínovci nachází poměrně nenápadný památník věnovaný pohraničníkům s nápisem: Památce padlým ochráncům československých státních hranic. Visí na něm i ruská svatojiřská stužka a již vybledlá ruská trikolóra. Za vybudováním pomníčků většinou stojí právě Klub českého pohraničí. Tato organizace se přitom objevuje ve zprávách BIS a ministerstva vnitra o extremismu.
Svoboda je také zakladatel odštěpenecké a státem neuznané Církve husitské. Bohoslužby k obnovení české státnosti v říjnu 2018 se zúčastnil také bývalý místopředseda KSČM Josef Skála. Tento agent Státní bezpečnosti s krycím jménem Josif píše ve vlastním životopisu – zachovaném v materiálech StB – jak s nadšením uvítal internacionální pomoc SSSR a ostatních zemí v srpnu 1968, uvádí se v pořadu Reportéři ČT.
V Německu se po sjednocení věnovala justice případům zabíjení na hranicích přednostně
Jiný úhel pohledu na téma pohraniční stráže přidala bývalá ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová. „V Německu vzali právě to zabíjení bezbranných civilistů na hranicích jako takový klíčový soubor případů, kterým se věnovala německá justice po sjednocení přednostně,“ přiblížila.
A dodala, že tam odsoudili celou pyramidu velení pohraniční stráže, až do těch nejvyšších politických pater. V Česku se podle ní postupovalo jinak: nebyla dostatečně očištěna justice, ani policie. „Bohužel to vede k tomu, že pořád ještě nemáme morálně jasno v dnešní České republice,“ dodala Winkelmannová.
Letos v červenci státní zastupitelství v bavorském Weidenu a bavorský Zemský kriminální úřad informovaly, že společně s českými úřady vyšetřují někdejší členy Ústředního výboru Komunistické strany Československa a příslušníky komunistické Pohraniční stráže. Zaměřily se na 41 osob v souvislosti s údajnými vraždami čtyř občanů komunistické Německé demokratické republiky, kteří byli na útěku do tehdejšího Západního Německa a Rakouska.
V prosinci 2017 deník Der Neue Tag uvedl, že trestní oznámení podala Platforma proti 54 českým a třinácti slovenským občanům, včetně bývalého šéfa komunistů Miloše Jakeše a někdejších premiérů Lubomíra Štrougala a Petera Colotky. Slovák Colotka mezitím letos v dubnu zemřel.