Karel Vrána

Osadu Kersko proslavil film Slavnosti sněženek natočený podle povídek spisovatele Bohumila Hrabala. Zdejší idylu ale vloni narušila zpráva, že společnost HDTS Power chce ve třech blízkých lokalitách těžit štěrkopísek. Místní obyvatelé se obávají, že Kersko přijde o vyhlášenou atmosféru a pískovna ohrozí krajinu. Oblast navíc podle nich není připravená na zvýšenou dopravu. Začali proto podepisovat petice a obrátili se na odbor životního prostředí. Se svým protestem částečně uspěli, protože firma už stáhla svoji žádost o těžbu ve dvou lokalitách, zjistil Karel Vrána z Reportérů ČT.

Načerno postavený areál pro sportovní rybolov, neoprávněně zabraný pozemek města, konflikty s úředníky a sousedy i vyhrožování – to vše je spojeno se jménem tachovského podnikatele Miroslava Janečka. Místo toho, aby mu město nařídilo pozemek vrátit a zbourat černé stavby, jdou mu místní úřady už devět let na ruku. Uzavřely s ním nevýhodné smlouvy na pronájem a následný prodej. Ve vedení města se mezitím vystřídali už tři starostové. Místní lidé se o soužití s Janečkem většinou bojí mluvit. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Lídr severočeské kandidátky ČSSD a dlouholetý starosta Krupky u Teplic Zdeněk Matouš je trestně stíhaný. Pochybnosti ohledně nakládání s obecním majetkem se v médiích objevily už v roce 2009, kdy byl členem České strany národně sociální. Jako místostarosta vydělal miliony korun na obchodu s pozemky, když je zastupitelstvo změnilo na stavební parcely. Poté jeho jméno zmiňovalo několik svědků v souvislosti s kupčením s hlasy a policií je obviněn i v dalším případu. Vedení sociální demokracie jeho pověst nepovažuje za natolik problematickou, aby nemohl být lídrem v kraji, zjistil pro Reportéry ČT Karel Vrána.

Každodenní šikana, ústrky a neustálá hrozba návratu do vězení – tak vypadal takzvaný ochranný dohled, který komunistická justice využívala proti svým politickým a ideovým odpůrcům. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková před rokem slíbila, že se zasadí o jejich odškodnění, k tomu ale dodnes nedošlo. Pro Reportéry ČT natáčeli Klára Filipová a Karel Vrána.

Před třiceti lety byl v tehdejším Československu v plném proudu odsun sovětských vojsk. Společně s okupačními vojáky tehdy zmizely i jaderné hlavice. Sověti je v tuzemsku rozmístili na základě přísně tajné úmluvy z prosince 1965. Nukleární zbraně se nacházely ve třech skladech, zachoval se jen jeden v Míšově na Plzeňsku. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Byly to morbidní divadelní exhibice na účet předem odsouzených k smrti. Milady Horákové, Záviše Kalandry, Rudolfa Slánského, Vladimíra Clementise a dalších. Jméno Josefa Urválka, nejznámějšího představitele justičních zločinů padesátých let, se objevilo v souvislosti s aférou kandidátky na ombudsmana Heleny Válkové. Jaký byl Urválkův pozdější život, o kterém se toho moc neví, zjišťovali Mirek Petráček a Karel Vrána z pořadu Reportéři ČT. 

Zatímco lidé v celém Česku v těchto dnech oslavují svobodu v rámci třicátého výročí sametové revoluce, bývalí pohraničníci by si rádi postavili pomník. Mají přitom na svědomí stovky lidí zavražděných při útěku z komunistického Československa. Socha má vyrůst na severočeském Cínovci. Natáčel o tom Karel Vrána z pořadu Reportéři ČT.

V Česku pracuje podle oficiálních údajů téměř půl milionu cizinců, hlavně z bývalého východního bloku. Často žijí ve sklepích, kancelářích, vybydlených rodinných domech nebo v soukromých bytech upravených na nelegální ubytovny. Mnohdy jsou namačkaní v jednom pokoji a platí kolem pěti tisíc měsíčně za postel. Bohatí cizinci tak vydělávají na svých chudých krajanech. Jde pro ně o lukrativní a většinou nezdaněný byznys, ve kterém se podle policie točí miliardy korun. Pro Reportéry ČT natáčela Markéta Dobiášová a Karel Vrána.