V Česku pracuje podle oficiálních údajů téměř půl milionu cizinců, hlavně z bývalého východního bloku. Často žijí ve sklepích, kancelářích, vybydlených rodinných domech nebo v soukromých bytech upravených na nelegální ubytovny. Mnohdy jsou namačkaní v jednom pokoji a platí kolem pěti tisíc měsíčně za postel. Bohatí cizinci tak vydělávají na svých chudých krajanech. Jde pro ně o lukrativní a většinou nezdaněný byznys, ve kterém se podle policie točí miliardy korun. Pro Reportéry ČT natáčela Markéta Dobiášová a Karel Vrána.
Pět tisíc za postel ve sklepě. Nelegální ubytovávání cizinců je miliardový byznys, úřady jsou bezmocné
16 minut
Reportéři ČT: Miliardy z chatrče
„Tady před šesti lety zemřela paní, dům je prázdný, nikdo v něm nebydlí, nikdo není trvale hlášený. Podali jsme podnět cizinecké policii a z tohoto malinkatého domečku vytáhli 16 lidí. Žije v něm víc lidí než v celé ulici. Samozřejmě je to nezkolaudováno. Mají incidenty se sousedy, protože si myslí, že je práskli oni,“ popisuje zkušenosti starosta Prahy-Řeporyjí Pavel Novotný (ODS).
V dalším domě jsou údajně tři byty, počet elektroměrů je ale mnohem větší. „Takhle vypadají tři byty, rodinný domek. Těch bytů je tady třináct a prodávají to jako činžovní dům,“ ukazuje Novotný.
Ve čtvrti vylepil letáky, které mají dělníkům vysvětlit, že chystané represe nejsou namířené proti nim, ale proti pronajímatelům, kteří je ubytovávají načerno, nenahlašují je a neplatí za ně poplatky.
Jedna z ubytoven v Řeporyjích
„Problém je v tom, že těchto pronájmů je strašně moc. V Praze odhadem desítky tisíc,“ říká vrchní inspektor cizinecké policie Vojtěch Piatak. Ceny nemovitostí i kvůli tomu rychle rostou. „V Praze teď dáte sto tisíc za metr čtvereční, takže to skupují ve velkém cizinci. A ti to samozřejmě nemají pro své bydlení. Mají to pro účely dalšího pronájmu a zisku,“ dodává. Podle něj jde o byznys v miliardách korun.
„Byt třeba 3+1 pronajme deseti Ukrajincům, každý mu dá měsíčně 5 tisíc. Takže to je pro něj velký výdělek,“ říká zástupkyně vedoucí oddělení odboru cizinecké policie Iva Vránová. A potvrzuje to i zahraniční dělník Ilja: „Je tří nebo čtyřpokojový byt a v každém pokoji bydlí tak pět, šest chlapů. Když tři, tak to je už super.“ Běžný poplatek je podle něj pět až šest tisíc korun za jednu postel.
„Každý přinese flašku a je bordel“
Reportéři ČT našli jednu z ubytoven přímo v centru Prahy, v Opletalově ulici. „My jsme sem oficiálně přijeli a kontaktovali firmu. Její ředitel nás přivezl sem a zaregistroval na cizinecké policii,“ tvrdí ukrajinský dělník. Jméno firmy sdělit odmítá.
Nepořádek v ubytovně v Opletalově ulici v centru Prahy
S nevítanými sousedy mají zkušenost i v domě v Haškově ulici 14 v Holešovicích. „Slečna zespoda psala ceduli, že prosí, aby nemlátili dveřmi. Protože úplně vyloupli zámek. Oni totiž otvírali dveře do domu tak, že do nich kopali, dokud nevypadly z pantů,“ popisují nájemníci.
V zimě problémy se soužitím tolik nepociťují, protože jsou cizinci uvnitř. „Ale když je léto, tak jsou venku na dvoře třeba do tří do rána. Už kolikrát jsme si mysleli, že zavoláme policajty, ale upřímně řečeno nevím, jestli by to k něčemu bylo,“ vysvětluje nájemník.
Dělník Ilja pro to má jednoduché vysvětlení. „Protože nemáme co dělat, tak jeden skočí do obchodu, přitáhne flašku, druhý přitáhne flašku… ze tří, pěti lahví je velká chlastačka. A to je pět šest lidí. Takže stačí, když jeden přinese flašku a z toho už je bordel.“
Ubytovna v Haškově ulici v Holešovicích
Problémy jsou však i v okrajových částech metropole. „Rodinný dům se nám mávnutím proutku změní během měsíce na poměrně rozsáhlou ubytovnu. Místo čtyř obyvatel jich tam bydlí třicet. To je největší problém. Dům koupí cizinec, přizpůsobí ho potřebám pro další cizince. Ve sta procentech,“ popisuje starosta Prahy-Běchovic Ondřej Martan (ODS).
„Můžeš si pronajmout barák za 30 až 35 tisíc a z toho vytěžit 100 tisíc měsíčně. Já jsem tady několika svým známým, kteří mají trošku lepší barák, nabízel – pojď tam nastěhovat 15 až 20 lidí a budeš mít z toho prašulky,“ říká Ilja.
„Nikdo tady nebydlí“
Někde slouží jako ubytovna dokonce celý dům. „Jedná se také o bezpečnostní hrozbu, protože jestliže jsou ubytovaní v těchto bytech a nezkolaudovaných barácích a podobně, tak nemáme o těch lidech přehled. A ubytovávají se tam zejména ti problémoví, kteří se chtějí vyhnout kontrolám, kteří mají nějaké problémy z minulosti a ti, kteří tady můžou vykonávat nějakou trestnou činnost. A nejsou nikde evidováni,“ upozorňuje vrchní inspektor cizinecké policie Vojtěch Piatak.
Lidé přistižení na místě často tvrdí, že v domě nebydlí a neví, že by tam někdo přebýval. „Hledám tady své věci, zapomněl jsem si je tady,“ říká muž, který se rychle snaží zmizet. Proč hledá své věci v domě, kde nebydlí, vysvětlit neuměl.
„Tam máte big boss,“ odkazuje na opodál stojící ženu. Ta ale žádost o rozhovor odmítá. „Prosím vás, neotravujte, máme práci, jo?“ a popírá, že by se v domě ubytovávali cizinci. „Nikdo tady nebydlí. Ne, ne, ne, nebydlelo se.“
„Jsou tam kanceláře a sklad“
V Karlíně na Lyčkově náměstí jsou obydleny sklepní prostory, které jsou přitom zkolaudovány jako kanceláře. Má tam být také sklad nábytku. Reportéři ČT ale zjistili, že realitní kancelář nabízí ubytování v těchto prostorách veřejně na internetu, na fotkách jsou dokonce vidět postele.
Před více než půl rokem ostatní vlastníci bytů zavolali úředníky ze stavebního úřadu, aby pomohli situaci vyřešit. „Kdykoli chcete cokoli v domě udělat, musíte to hlásit. A nikdy nikoho nenapadne, že by to nenahlásil, protože by se dostal do křížku s úřady. A on (majitel) porušoval vlastně úplně všechno, co mohl – hygiena, stavební odbor, požárníci, cizinecká policie. I naše stanovy,“ popisuje jedna majitelka bytu.
Realitní kancelář nabízí ubytování v prostorách, kde mají být kanceláře
Prostory vlastní Andrey Ayzenberg. „Já jsem majitel tohoto prostoru, tak vám nemůžu povolit tady něco dělat, protože podle smlouvy je to prostor k pronájmu, promiňte,“ vyprovází reportéry. Další žádosti o vyjádření později odmítá.
„Tam jsou kanceláře, máme tam stroje, tiskárny…,“ tvrdí zástupce nájemce sklepních prostor. Popírá, že by v nich někoho ubytovávali. Reportéři přitom přespávajícího muže viděli a natočili. „Tak tam chodí lidi něco dělat, je tam skladník nebo nevím. To je sklad,“ reaguje zástupce.
„Pan Ayzenberg podal vyjádření do protokolu, které by se dalo stručně shrnout tak, že místo je užíváno jako kanceláře a sklady. A skladují se tam mimo jiné postele a další vybavení,“ uvádí advokát vlastníků bytů Lukáš Maryško.
Úřady jsou téměř bezmocné
Policie se na kontroly ohlašovat nemusí, jiné instituce však ano. „Mají povinnost se ohlásit. Stavební úřad nebo hygienická stanice se ohlašují dopředu. Takže se velmi často stává, že ubytovatel, který nelegálně ubytovává, prostor uklidí tak, aby to nevypadalo, že tam je místo jedné postele deset,“ uvádí Iva Vránová z cizinecké policie.
Úřady tvrdí, že jsou téměř bezmocné. „Měli by to asi zařídit hlavně vlastníci. My to uděláme, ale po právní stránce můžeme maximálně dát pokutu. Já tam nemůžu stát,“ říká zástupce stavebního úřadu Prahy 8.
„My můžeme jít pouze v rámci stavebního zákona. Je pro nás nemožné dokázat vlastníkovi nebo nájemci, že se tam provozuje ubytovna. To v podstatě není v našich silách,“ tvrdí mluvčí Prahy 8 Jan Macke.
„Finanční správa, pokud obdrží nějakou informaci o tom, že se děje nelegální činnost, tak to musí prošetřit. Nicméně je potřeba říct, že nelegální činnost probíhá za zdmi soukromé nemovitosti a i finanční správa se samozřejmě musí pohybovat pouze v mantinelech, které jí určuje zákon. A to šetření bývá samozřejmě velice obtížné,“ přiznává mluvčí Generálního finančního ředitelství Petr Habáň.
