Komunisty povede europoslankyně Konečná

Předsedkyní KSČM se v sobotu na mimořádném sjezdu na pražském Chodově stala europoslankyně Kateřina Konečná. Zvolena byla v prvním kole s velkou převahou nad protikandidáty. Získala 175 hlasů při kvoru 160. Její protikandidát Josef Skála bral 70 a Hana Aulická Jírovcová, kterou před volbou doporučil odcházející předseda Vojtěch Filip, 63 hlasů. Účastníci sjezdu pak dali při výběru místopředsedů na doporučení nové lídryně.

Potvrdili tak ve funkci prvního místopředsedy Petra Šimůnka. Funkci místopředsedy pro evropské a zahraniční záležitosti obhájil Milan Krajča. Nově se do vedení dostali jako místopředsedkyně pro ekonomiku exposlankyně Marie Pěnčíková a jako místopředseda pro odborné zázemí bývalý poslanec Leo Luzar. Do vedení se nedostal zástupce konzervativní části KSČM Josef Skála ani liberálnější tvář komunistů Jiří Dolejš.

Lidé se mohou těšit na nový komunistický manifest, styl komunikace i práce, řekla nová stranická šéfka. „Naším cílem je udělat z KSČM opět čitelnou stranu, která je nikdy nezklame,“ uvedla. Strana bude podle ní beranidlem poctivých a oporou milionu voličů, jejichž hlasy ve volbách propadly. Vyzvala stoupence levice, společenské a politické subjekty, aby se připojily ke snaze o rekonstrukci levice v Česku. Spolupracovat chce s každým tak, aby ukázali, že levice má ve sněmovně místo.

Místa v europarlamentu se nevzdá

Konečná chce zůstat europoslankyní, jak řekla, bude mít větší možnosti reprezentovat KSČM v médiích. Situaci jí usnadní, že Evropský parlament zasedá v době covidu hybridně, tedy i on-line. Spolustraníkům slíbila generační obměnu, nastartování obrody KSČM a její návrat mezi hlavní politické síly v zemi. Odmítla spekulace o slučování se sociálními demokraty či jinými subjekty.

„Rozhodně nechceme jít cestou vymazání značky KSČM. Co však bude nutné, je nastartovat užší spolupráci se všemi společenskými a politickými organizacemi na levici,“ uvedla s tím, že tak uspěla v eurovolbách a fungovat by taková spolupráce mohla i v komunálních volbách příští rok.

Volební propad strany přinesl dramatický pokles státních příspěvků, proto zamýšlí Konečná omezit placené funkce a upravit výdaje na stranické Haló noviny. Delegáti odhlasovali, že by končící poslanci měli dát straně polovinu odchodného. U poslanců, kteří byli ve sněmovně celé volební období, činí odchodné pět měsíčních platů. Konečná to označila za morální apel na gesto v době, kdy se všichni budou muset uskromnit.

Filip končí po patnácti letech

Řádný sjezd uspořádá KSČM příští rok na jaře. Komunisté jsou od roku 1989 na české politické scéně v opozici. V posledním volebním období ale podporovali menšinovou vládu hnutí ANO a sociálních demokratů na základě dohody o toleranci, kterou uzavřeli pod vedením Filipa s hnutím ANO premiéra Andreje Babiše. Část strany s tímto angažmá nesouhlasila.

Filip, který vedl komunisty patnáct let, rezignoval na funkci 9. října večer po vyhlášení výsledků sněmovních voleb. Už předtím oznámil, že obhajovat funkci znovu nechce. Během uplynulého roku čelil úspěšně pokusům o odvolání s tím, že chce komunisty dovést k volbám a získat podobný výsledek jako v roce 2017.

Místo 7,76 procenta hlasů a 15 mandátů ale KSČM získala 3,6 procenta, poslanci museli kanceláře na Malé Straně vyklidit a strana se bude muset hodně uskromnit kvůli razantnímu poklesu státních příspěvků.

Filip v sobotu delegátům řekl, že jeho kritici stranu rozbíjeli zevnitř, zejména potom co široké vedení KSČM v roce 2018 schválilo dohodu o toleranci s hnutím ANO.

„A to prostřednictvím planého radikalismu, když revoluční situace ve společnosti nebyla. Důchody rostly místo o 40 nebo 50 korun o 900 korun, rostla minimální mzda a s ní i mzdy celkem, nezvyšovala se spoluúčast pacientů na zdravotní péči, zajistili jsme návrat některých nerostných surovin do rukou státu a veřejného sektoru. Plnili jsme komunistický, nikoli pouze levicový program. Všechno bylo zpochybňováno a nahrazováno planými slovy a urážkami a neustálým neplněním usnesení ÚV KSČM. To byl žel obraz strany navenek,“ uvedl v proslovu.

Uvedl také, že rozhádaná strana, doprovázená urážkami jedněch druhými, přestala přitahovat nové členy a místo osmi až devíti set nových členů z let 2012 až 2015 přijímala jen okolo dvou set nováčků ročně, zatímco přirozený úbytek byl téměř tři tísce členů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky dorazily do Česka. Meteorologové varují před silným větrem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 7 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 7 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 8 hhodinami

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 8 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 14 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.