Komunisty povede europoslankyně Konečná

Předsedkyní KSČM se v sobotu na mimořádném sjezdu na pražském Chodově stala europoslankyně Kateřina Konečná. Zvolena byla v prvním kole s velkou převahou nad protikandidáty. Získala 175 hlasů při kvoru 160. Její protikandidát Josef Skála bral 70 a Hana Aulická Jírovcová, kterou před volbou doporučil odcházející předseda Vojtěch Filip, 63 hlasů. Účastníci sjezdu pak dali při výběru místopředsedů na doporučení nové lídryně.

Potvrdili tak ve funkci prvního místopředsedy Petra Šimůnka. Funkci místopředsedy pro evropské a zahraniční záležitosti obhájil Milan Krajča. Nově se do vedení dostali jako místopředsedkyně pro ekonomiku exposlankyně Marie Pěnčíková a jako místopředseda pro odborné zázemí bývalý poslanec Leo Luzar. Do vedení se nedostal zástupce konzervativní části KSČM Josef Skála ani liberálnější tvář komunistů Jiří Dolejš.

Lidé se mohou těšit na nový komunistický manifest, styl komunikace i práce, řekla nová stranická šéfka. „Naším cílem je udělat z KSČM opět čitelnou stranu, která je nikdy nezklame,“ uvedla. Strana bude podle ní beranidlem poctivých a oporou milionu voličů, jejichž hlasy ve volbách propadly. Vyzvala stoupence levice, společenské a politické subjekty, aby se připojily ke snaze o rekonstrukci levice v Česku. Spolupracovat chce s každým tak, aby ukázali, že levice má ve sněmovně místo.

Místa v europarlamentu se nevzdá

Konečná chce zůstat europoslankyní, jak řekla, bude mít větší možnosti reprezentovat KSČM v médiích. Situaci jí usnadní, že Evropský parlament zasedá v době covidu hybridně, tedy i on-line. Spolustraníkům slíbila generační obměnu, nastartování obrody KSČM a její návrat mezi hlavní politické síly v zemi. Odmítla spekulace o slučování se sociálními demokraty či jinými subjekty.

„Rozhodně nechceme jít cestou vymazání značky KSČM. Co však bude nutné, je nastartovat užší spolupráci se všemi společenskými a politickými organizacemi na levici,“ uvedla s tím, že tak uspěla v eurovolbách a fungovat by taková spolupráce mohla i v komunálních volbách příští rok.

Volební propad strany přinesl dramatický pokles státních příspěvků, proto zamýšlí Konečná omezit placené funkce a upravit výdaje na stranické Haló noviny. Delegáti odhlasovali, že by končící poslanci měli dát straně polovinu odchodného. U poslanců, kteří byli ve sněmovně celé volební období, činí odchodné pět měsíčních platů. Konečná to označila za morální apel na gesto v době, kdy se všichni budou muset uskromnit.

Filip končí po patnácti letech

Řádný sjezd uspořádá KSČM příští rok na jaře. Komunisté jsou od roku 1989 na české politické scéně v opozici. V posledním volebním období ale podporovali menšinovou vládu hnutí ANO a sociálních demokratů na základě dohody o toleranci, kterou uzavřeli pod vedením Filipa s hnutím ANO premiéra Andreje Babiše. Část strany s tímto angažmá nesouhlasila.

Filip, který vedl komunisty patnáct let, rezignoval na funkci 9. října večer po vyhlášení výsledků sněmovních voleb. Už předtím oznámil, že obhajovat funkci znovu nechce. Během uplynulého roku čelil úspěšně pokusům o odvolání s tím, že chce komunisty dovést k volbám a získat podobný výsledek jako v roce 2017.

Místo 7,76 procenta hlasů a 15 mandátů ale KSČM získala 3,6 procenta, poslanci museli kanceláře na Malé Straně vyklidit a strana se bude muset hodně uskromnit kvůli razantnímu poklesu státních příspěvků.

Filip v sobotu delegátům řekl, že jeho kritici stranu rozbíjeli zevnitř, zejména potom co široké vedení KSČM v roce 2018 schválilo dohodu o toleranci s hnutím ANO.

„A to prostřednictvím planého radikalismu, když revoluční situace ve společnosti nebyla. Důchody rostly místo o 40 nebo 50 korun o 900 korun, rostla minimální mzda a s ní i mzdy celkem, nezvyšovala se spoluúčast pacientů na zdravotní péči, zajistili jsme návrat některých nerostných surovin do rukou státu a veřejného sektoru. Plnili jsme komunistický, nikoli pouze levicový program. Všechno bylo zpochybňováno a nahrazováno planými slovy a urážkami a neustálým neplněním usnesení ÚV KSČM. To byl žel obraz strany navenek,“ uvedl v proslovu.

Uvedl také, že rozhádaná strana, doprovázená urážkami jedněch druhými, přestala přitahovat nové členy a místo osmi až devíti set nových členů z let 2012 až 2015 přijímala jen okolo dvou set nováčků ročně, zatímco přirozený úbytek byl téměř tři tísce členů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 11 hhodinami

Rakušan nebyl zvolen místopředsedou sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Přes dvacet státních institucí uzavřelo smlouvy s Agrofertem. Navzdory zákonu o střetu zájmů

Více než dvě desítky státních institucí uzavřely v rozporu se zákonem o střetu zájmů smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, zjistil server iRozhlas.cz z dat Hlídače státu. Hodnota smluv podle serveru činí zhruba 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že změna akcionáře nemá na běžný chod společností holdingu vliv.
před 14 hhodinami
Načítání...