Komunisté se poprvé od revoluce nedostanou do sněmovny, získají zhruba 3,6 procenta hlasů. Vedení strany včetně předsedy Vojtěcha Filipa rezignovalo. Řízením jsou pověřeni Petr Šimůnek a Václav Ort. Už ve volbách v roce 2017 utrpěli komunisté debakl, když se ziskem 15 mandátů dopadli nejhůře v polistopadové historii. Paradoxně ale dosáhli na největší porevoluční vliv: až do letošního dubna podporovali menšinovou vládu ANO a ČSSD, obsadili jednu z pozic místopředsedy sněmovny a vedli vlivný rozpočtový výbor.
„Rezignoval i celý výkonný výbor KSČM, ale až k datu mimořádného sjezdu 23. října,“ řekl Filip, který volební výsledek označil za zdrcující. Uvedl, že ho mrzí, že se nesjednotily levicové síly a lidé zvolili jiná řešení. „Uvidíme, jak to liberálně-konzervativní řešení, které vzešlo z voleb, bude fungovat ve prospěch občanů, a jak dlouho nebudou lidé vnímat nedostatek levicových návrhů,“ řekl.
Sobotní plánované jednání výkonného výboru komunistů okamžitou změnu ve vedení strany původně řešit nemělo. Ti, kteří doufali ve vstup do sněmovny, na něm chtěli ustavit poslanecký klub strany.
Komunisté získají zhruba 3,6 procenta, což je přibližně polovina výsledku z roku 2017. Tehdy měli 7,76 procenta a 15 mandátů, podobný výsledek označil Filip na jaře za cíl KSČM. „Velmi mě to překvapilo, protože před několika týdny i průzkumy veřejného mínění oscilovaly kolem pěti procent. Když jsem se setkával s občany, tak ani na náměstích, ani na ulicích při osobní kampani tomu nic nenasvědčovalo. Jednou z možných příčin je únava ze stávajících politických stran,“ sdělil Filip, kterému se podle jeho slov nepodařilo překlenout rozpory mezi levicovými stranami.
Kandidaturu na předsedkyni strany už oznámila europoslankyně Kateřina Konečná. S odkazem na lidovce zmínila, že návrat není v českém prostředí nereálný. „KSČM rozhodně nekončí v propadlišti dějin,“ uvedla. Výsledek voleb podle Konečné ukázal, že komunisty podporují stovky tisíc lidí. „Volby byly referendem o Andreji Babišovi, na což levice doplatila, a na to doplatí občané, kteří se budou mít hůř,“ řekla.
Chyba v podpoře vlády?
Lídryně pražské kandidátky KSČM Marta Semelová vidí za neúspěchem strany toleranci vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). „Podle některých názorů nám ten podíl ublížil, ale na druhou stranu by bez nás asi těžko došlo k valorizaci důchodů, navýšení mezd a nakonec i k náhradnímu výživnému pro matky a samoživitelky,“ uvedla během sobotního odpoledne Semelová.
Faktickým podílem na vládnutí koalice ANO a ČSSD se mohl v Česku projevit takzvaný „efekt Mitterrand“ – situace, kdy francouzští komunisté po vstupu do vlády za prezidenta Francoise Mitterranda přišli o protestní hlasy voličů a doslova se z politické mapy Francie vytratili.
Ve snaze marginalizovat roli KSČM ve sněmovní politice tuto cestu v minulosti razil i sociální demokrat Jiří Dienstbier (to byla ČSSD ale ještě nejsilnější vládní stranou).
Filip svůj odchod oznámil opakovaně
Už v září Vojtěch Filip oznámil, že na sjezdu 23. října funkci obhajovat nebude. Poprvé přitom oznámil odchod z čela KSČM už po neúspěchu ve sněmovních volbách před čtyřmi roky. Nakonec se ale rozhodl kandidovat znovu a v dubnu 2018 byl v roli šéfa KSČM potvrzen.
Definitivní odchod Filip avizoval i loni v říjnu po neúspěchu komunistů ve volbách do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Své funkce dalo tehdy k dispozici celé vedení strany, výkonný výbor KSČM ale rozhodl, že Filip povede stranu až do volebního sjezdu.
Kvůli koronavirové pandemii ovšem komunisté sjezd třikrát odložili a letos v dubnu se na jednání ústředního výboru KSČM nesešel potřebný počet členů pro Filipovo odvolání. Stranu tak dovedl až k volbám – a historicky nejhoršímu výsledku.
V parlamentu od svého vzniku
Komunisté vypadli ze sněmovny v roce stého výročí založení Komunistické strany Československa, předchůdkyně dnešní KSČM. Od 20. let minulého století přitom byli s výjimkou válečného období pevnou součástí československé a později české sněmovny.
Totalitní minulost mateřské partaje z KSČM v polistopadovém parlamentu desítky let činila subjekt se značně omezeným koaličním potenciálem. Tuto ideovou blokádu prolomila nejprve na krajské úrovni ČSSD, když komunisty před devíti lety přizvala do devíti krajských vlád, na celostátní úrovni poměry změnilo hnutí ANO po posledních sněmovních volbách.
V těch KSČM sice získala jen 7,76 % hlasů, díky patnáctičlennému poslaneckému klubu ale s hnutím ANO uzavřela dohodu o toleranci (a faktické podpoře) jeho menšinové vlády s ČSSD. Tolerance platila až do letošního 13. dubna a komunisté tak měli největší vliv na tuzemské vládnutí od listopadové revoluce.
Ideově strana zastává konzervativní levicové pozice. Za svůj programový cíl označuje zavedení socialismu, preferuje silný ochranářský stát a tradiční komunistický internacionalismus obrušuje nacionalistickými akcenty. Žádá odchod z NATO.
KSČM má s 26 200 členy nejsilnější členskou základnu ze všech politických stran v Česku. Počet jejích členů však stále klesá, ještě v roce 1998 bylo komunistů 140 tisíc, v roce 1992 dokonce přes 350 tisíc.
