Antisemitských incidentů přibylo, oznámila Federace židovských obcí

Antisemitských incidentů loni ve srovnání s předminulým rokem v Česku přibylo. Federace židovských obcí (FŽO) jich zaznamenala 4694, meziročně o 366 víc. Počet se zvedl o osm procent a je dosud nejvyšší. Skokový nárůst z předchozích let zpomalil, po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023 a následné válce v Pásmu Gazy ale vzrostla závažnost případů. Za loňský rok FŽO eviduje čtyři fyzické útoky, za předchozí čtyři roky to byly dva.

FŽO o tom informovala ve své výroční zprávě o antisemitismu za rok 2024. Výčet incidentů v dokumentu není úplný, vychází jen z údajů z otevřených zdrojů. Podle FŽO ale Česko dál zůstává pro židovskou komunitu bezpečnou zemí.

„Českou republiku zasáhla celosvětová explozivní vlna antisemitismu, která vypukla bezprostředně po teroristickém útoku Hamásu 7. října 2023. Následná válka v Gaze měla zásadní vliv na počet i obsah projevů protižidovské nesnášenlivosti v roce 2024 a významně přispěla k polarizaci české společnosti. Závěr roku 2023 přinesl zcela nový trend normalizace antisemitismu. V roce 2024 se tento trend dále upevnil. Protižidovská nenávist zejména v podobě démonizace a delegitimace Státu Izrael se stala společensky přijatelným postojem a ovládla veřejný prostor,“ uvedl předseda FŽO Petr Papoušek.

Podle něj nastala dříve nevídaná synergie krajní pravice, krajní levice, islamismu a dezinformační scény, které spojila nenávist k Izraeli. Využívají se motivy, konspirace či mýty tradičního antisemitismu, podotkl Papoušek.

V roce 2020 evidovala FŽO celkem 874 antisemitských incidentů. V roce 2021 jich bylo 1128, tedy o 29 procent víc. Do roku 2022 se počet zdvojnásobil, dostal se na 2277. V roce 2023 byl pak meziročně vyšší o devadesát procent, případů bylo 4328.

Rekordní počet fyzických útoků

Podle federace by zpomalení růstu z posledních let mohl být důvod opatrného optimismu, závažnost činů ale po 7. říjnu 2023 vzrostla. Loni zaznamenala FŽO čtyři fyzické antisemitské útoky. Označila to za rekordní počet za dobu sběru údajů. Všechny výpady se odehrály kvůli konfliktu na Blízkém východě. Antisemitské násilí je podle FŽO v Česku výjimečné, dosud evidovala dva útoky z let 2020 a 2021.

„Na konci ledna 2024 došlo k pokusu o žhářský útok na synagogu v Brně. Improvizované výbušné zařízení naštěstí selhalo. Na základě následného vyšetřování policie tento incident klasifikovala jako pokus o teroristický čin motivovaný islamistickou ideologií,“ uvedl Papošek.

Podle něj se v Česku jedná o přelomový případ, kdy antisemitismus z on-line prostředí přerostl v pokus o útok na židovský cíl. FŽO uvedla, že i přesto ale Česko ve srovnání s jinými státy a regiony zůstalo loni pro židovskou komunitu bezpečné.

Podle federace počet hlášených incidentů závisí na ochotě a možnostech obětí a svědků. Míra ohlašování je nedostatečná, a to často kvůli nedůvěře v instituce či obavám o bezpečnost či ze stigmatizace, uvedla FŽO. Případy je možné oznámit i přes její on-line formulář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky postupovaly řadou míst Česka

Studená fronta přinesla do Česka bouřky. Podle radaru Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) od odpoledne postupovaly směrem od jižních Čech přes střední Čechy, Pardubický kraj nebo Vysočinu až na Moravu a do Slezska. Silně pršelo i v Praze a po 22. hodině opět v Jihočeském a Moravskoslezském kraji. Meteorologové lokálně hlásili kroupy a silné nárazy větru, kvůli nimž pro Moravu zpřísnili výstrahu. Před bouřkami na zbytku českého území platila výstraha s nízkým stupněm nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoÚstavu specializujícímu se na překlad a tlumočení na Univerzitě Karlově hrozí zrušení

Univerzita Karlova plánuje zrušit Ústav translatologie, specializující se na překlad a tlumočení. Jeho absolventi pracují po boku politiků, umělců nebo soudců a usnadňují komunikaci napříč kulturami. Záměr vedení fakulty se nelíbí vyučujícím a odborníkům. Ivana Čeňková, profesorka z Ústavu translatologie, považuje rozhodnutí za krátkozraké a ukvapené. Znamenalo by totiž přesunutí vyučujících i jednotlivých předmětů pod jiné katedry. Akademický senát bude o sloučení ústavů jednat na podzim. Pokud bude návrh schválen, vejde v platnost k 1. lednu 2027. Ke změnám se chce vedení uchýlit z ekonomických důvodů a zároveň tvrdí, že vzdělání v překladu a tlumočení nehrozí zánik.
před 6 hhodinami

Vláda chce rozšířit věkově podmíněné valorizace penzí, opozice plošnost nechápe

Kabinet hodlá v pondělí schválit první důchodové změny v tomto volebním období, sdělil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Penzistům po dosažení osmdesáti let chce od ledna nad rámec valorizace přidat pět set korun měsíčně. O další peníze si mají přilepšit i ještě starší důchodci. Novinku zdůvodňuje tím, že seniorům rostou náklady na léky nebo sociální služby. Opozice by místo tohoto plošného růstu radši víc podpořila nemocné seniory.
před 7 hhodinami

VideoOkamura počítá s cestou do Číny, opozice to kritizuje kvůli zadržení českého občana

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) zopakoval pro ČT, že neplánuje zrušit ani odložit cestu do Číny. Jednat tam chce například o přímých leteckých linkách, které by do Česka přivedly víc tamních turistů. Opozice cestu kritizuje kvůli nedávnému zadržení českého občana Pekingem. „Součástí mé delegace bude i náměstek ministerstva zahraničí, takže jsme samozřejmě připraveni jednat i o aktuálních konzulárních záležitostech,“ podotkl Okamura. „Určitě má smysl s Čínou komunikovat, ale musí to být komunikace, která nás nedovede do pozice vazalů,“ varoval předseda ODS Martin Kupka.
před 7 hhodinami

EK vytýká Česku nedostatky ohledně střetu zájmů, zmiňuje i mediální poplatky

Evropská komise Česku vytýká, že v zemi dosud nedošlo k obnovení a dokončení revize pravidel o střetu zájmů, zejména pokud jde o oblast skutečného vlastnictví. Komise to uvedla ve své každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie. V části týkající se stavu médií zpráva uvádí, že vládní návrh zrušení poplatků za veřejnoprávní média vyvolal obavy. EK vedle toho kritizuje přetrvávající problémy s bojem proti korupci na Slovensku, oceňuje reformy v Maďarsku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Úřad uložil Turkovi za údajnou moštárnu pokuty za 200 tisíc korun, píší SZ

Stavební úřad uložil čestnému prezidentovi Motoristů a poslanci Filipovi Turkovi pokuty v celkové výši 200 tisíc korun v případu dvou staveb, které postavil bez stavebního povolení. Jeden přestupek označil za nedbalost, druhý za úmysl. O sankcích rozhodl stavební odbor Úřadu městské části Praha 15 ve dvou samostatných správních řízeních. Rozhodnutí nabyla právní moci 3. července, zjistily Seznam Zprávy. Turek na dotazy serveru, zda už pokuty zaplatil, nereagoval. Podle ČTK později uvedl, že bude postupovat v souladu se zákonem a platnými právními předpisy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ministerstvo financí naposled oznámilo maximální ceny benzinu a nafty

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.