Antisemitských incidentů přibylo, oznámila Federace židovských obcí

Antisemitských incidentů loni ve srovnání s předminulým rokem v Česku přibylo. Federace židovských obcí (FŽO) jich zaznamenala 4694, meziročně o 366 víc. Počet se zvedl o osm procent a je dosud nejvyšší. Skokový nárůst z předchozích let zpomalil, po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023 a následné válce v Pásmu Gazy ale vzrostla závažnost případů. Za loňský rok FŽO eviduje čtyři fyzické útoky, za předchozí čtyři roky to byly dva.

FŽO o tom informovala ve své výroční zprávě o antisemitismu za rok 2024. Výčet incidentů v dokumentu není úplný, vychází jen z údajů z otevřených zdrojů. Podle FŽO ale Česko dál zůstává pro židovskou komunitu bezpečnou zemí.

„Českou republiku zasáhla celosvětová explozivní vlna antisemitismu, která vypukla bezprostředně po teroristickém útoku Hamásu 7. října 2023. Následná válka v Gaze měla zásadní vliv na počet i obsah projevů protižidovské nesnášenlivosti v roce 2024 a významně přispěla k polarizaci české společnosti. Závěr roku 2023 přinesl zcela nový trend normalizace antisemitismu. V roce 2024 se tento trend dále upevnil. Protižidovská nenávist zejména v podobě démonizace a delegitimace Státu Izrael se stala společensky přijatelným postojem a ovládla veřejný prostor,“ uvedl předseda FŽO Petr Papoušek.

Podle něj nastala dříve nevídaná synergie krajní pravice, krajní levice, islamismu a dezinformační scény, které spojila nenávist k Izraeli. Využívají se motivy, konspirace či mýty tradičního antisemitismu, podotkl Papoušek.

V roce 2020 evidovala FŽO celkem 874 antisemitských incidentů. V roce 2021 jich bylo 1128, tedy o 29 procent víc. Do roku 2022 se počet zdvojnásobil, dostal se na 2277. V roce 2023 byl pak meziročně vyšší o devadesát procent, případů bylo 4328.

Rekordní počet fyzických útoků

Podle federace by zpomalení růstu z posledních let mohl být důvod opatrného optimismu, závažnost činů ale po 7. říjnu 2023 vzrostla. Loni zaznamenala FŽO čtyři fyzické antisemitské útoky. Označila to za rekordní počet za dobu sběru údajů. Všechny výpady se odehrály kvůli konfliktu na Blízkém východě. Antisemitské násilí je podle FŽO v Česku výjimečné, dosud evidovala dva útoky z let 2020 a 2021.

„Na konci ledna 2024 došlo k pokusu o žhářský útok na synagogu v Brně. Improvizované výbušné zařízení naštěstí selhalo. Na základě následného vyšetřování policie tento incident klasifikovala jako pokus o teroristický čin motivovaný islamistickou ideologií,“ uvedl Papošek.

Podle něj se v Česku jedná o přelomový případ, kdy antisemitismus z on-line prostředí přerostl v pokus o útok na židovský cíl. FŽO uvedla, že i přesto ale Česko ve srovnání s jinými státy a regiony zůstalo loni pro židovskou komunitu bezpečné.

Podle federace počet hlášených incidentů závisí na ochotě a možnostech obětí a svědků. Míra ohlašování je nedostatečná, a to často kvůli nedůvěře v instituce či obavám o bezpečnost či ze stigmatizace, uvedla FŽO. Případy je možné oznámit i přes její on-line formulář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky dorazily do Česka. Meteorologové varují před silným větrem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
12:08Aktualizovánopřed 30 mminutami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 2 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 2 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 3 hhodinami

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 4 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
14:17Aktualizovánopřed 7 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 9 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.