Židovská obec

Z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob obvinili plzeňští kriminalisté pětatřicetiletého prodejce kebabu z Plzně. Cizinec v občerstvení Sultan Kebab v Kopeckého sadech vyvěsil plakát s protiizraelskými hesly. Policie o tom informovala na sociální síti X. Muž je stíhaný na svobodě.

Veřejnosti se v neděli otevírá 55 židovských památek v Česku, které nejsou běžně přístupné nebo byly v posledních letech opraveny. Lidé si budou moci prohlédnout například synagogu v Čáslavi nebo židovské hřbitovy v Litomyšli, Kolíně a Polné. Den židovských památek se koná pošesté.

Novogotická synagoga ve Velkém Meziříčí, která nyní slouží jako tržnice, by mohla už brzy změnit majitele, a najít tak důstojnější využití. Židovská obec nabízí synagogu městu za symbolickou korunu. V budově by pak mohlo být komunitní centrum nebo koncertní sál.

Památník Návrat kamenů odhalili na Starém židovském hřbitově v Praze na Žižkově. Vznikl z rozřezaných náhrobků, které byly desetiletí součástí dlažby na Václavském náměstí v hlavním městě. Autory pietního pomníku jsou Lucie a Jaroslav Rónovi.

Po tříleté velké rekonstrukci za sto milionů korun se 10. dubna poprvé otevře plzeňská Velká synagoga na Klatovské třídě. Slavnostní znovuotevření zahájí průvod, který do jedné z pěti největších synagog na světě vnese ze Staré synagogy ve Smetanových sadech svitek Tóry vytvořené na konci 19. století, řekl předseda plzeňské židovské obce Jiří Löwy. Löwy Tóru spolu s vrchním zemským rabínem nakonec uloží do svatostánku uvnitř synagogy.

V Plzni finišuje stomilionová oprava Velké synagogy. Ještě před jejím otevřením se tamní židovská obec rozhodla náležitě dozdobit plzeňské tóry a také se více dozvědět o historii svitků. Nápis na nástavcích překvapivě prozradil, že největší tóra pochází z Bavorska.

Židovská obec v Praze dostane další stovky dlažebních kostek, které se našly při rekonstrukci Václavského náměstí v Praze a jsou z rozřezaných židovských náhrobků. Informoval o tom předseda Židovské obce v Praze František Bányai. „Ručně se rozebírá původní dlažba, desítky kamenů nesou zbytky textů a stovky kamenů jsou z leštěného mramoru,“ řekl. Zatím nelze podle něj identifikovat žádný náhrobek, ani místo původu kamenů.

Hlavní město vyčlení dalších 133 svých bytů pro služební účely, v současné době jich má přes 1300. V pondělí o tom rozhodli pražští radní. Na programu měli i další důležitý bod: jednali o tom, že vrátí Židovské obci dlažební kostky z centra města, na jejichž výrobu byly za minulého režimu použity židovské náhrobky.

Prostějovská radnice se po několika letech debat dohodla s nadací Kolel Damesek Eliezer, spolkem Hanácký Jeruzalém a Federací židovských obcí na pietní úpravě místa starého židovského hřbitova. Podoba prostranství, které dnes slouží jako park, bude vycházet z architektonického návrhu zpracovaného pro nadaci. Investorem bude magistrát.

Některé dlažební kostky v pražských ulicích vznikly z židovských náhrobků. Když se z dlažby vyjmou, jsou zdola vidět fragmenty nápisů – a do budoucna na ně už chodci nešlápnou. Město v nejbližších týdnech podepíše memorandum s židovskou obcí, které bude předávat zbytky náhrobků objevené při výkopových pracích. Informaci potvrdila České televizi poradkyně radní pro kulturu Kamila Matějková.

Prvních jedenáct kamenů zmizelých, takzvaných stolpersteinů, bude v září rozmístěno v ulicích Prostějova. Kameny připomenou tragický osud židovských obyvatel za druhé světové války přímo u domů, ve kterých bydleli před odvlečením do koncentračních a vyhlazovacích táborů. O umístění zlatých kamenů už delší dobu usilovala Židovská obec i spolek Hanácký Jeruzalém.

Po dlouhé nemoci zemřel v neděli ráno předseda pražské židovské obce a někdejší ředitel Památníku Terezín Jan Munk. Bylo mu dvaasedmdesát let.