Plzeňská tóra je ve skutečnosti z Bavorska, odhalil donační nápis

Nahrávám video
Plzeňská tóra je ve skutečnosti z Bavorska, odhalil donační nápis
Zdroj: ČT24

V Plzni finišuje stomilionová oprava Velké synagogy. Ještě před jejím otevřením se tamní židovská obec rozhodla náležitě dozdobit plzeňské tóry a také se více dozvědět o historii svitků. Nápis na nástavcích překvapivě prozradil, že největší tóra pochází z Bavorska.

Největší, zhruba metr vysoká tóra, pochází z roku 1896. Členové plzeňské židovské obce doufali, že pokud se jim podaří přečíst donační nápis, dozvědí se i další podrobnosti. Víc o rodině dárce svitku lze dohledat v matrikách, v dokumentech židovských obcí či z židovských hřbitovů.

Dosud nečitelnou část sdělení pomohlo rozluštit nasvícení luminiscenčním světlem. „Toto je svatý dar Abrahama Eliezera Pfeiffera na památku sňatku s mojí ženou, Nanette Löwensteinerovou,“ cituje Barbora Freund z plzeňské židovské obce nápis na tóře. „A právě díky tomu, že je u Nanette uvedeno občanské, ne židovské jméno, se nám povedlo tyto lidi dohledat,“ dodala. Rodina ředitele hypoteční banky žila ve Straubingu. Jak se z bavorského města dostala do Plzně, je stále tajemstvím.

Ozdobení tóry

Židovská obec se také rozhodla tóru ozdobit atributy, které jsou tradiční, v případě té plzeňské ale chybějí. „Správně by tóra měla mít povijan, který drží dva svitky dohromady,“ popsala Freund.

Velká plzeňská synagoga podle ní dostane sametový ručně vyšívaný pláštík se dvanácti polodrahokamy symbolizujícími dvanáct kmenů izraelských a také štít. Další z tradičních ozdob je koruna posazená na nástavcích, na nichž je svitek navinut. Stříbrná koruna se zlacenými zvonečky nese polodrahokamy a křišťálový vrchol. Součástí výbavy je i kovová ručička, používaná k ukazování při čtení tóry, aby se inkoustové písmo na vzácném svitku neroztíralo prsty. Ozdoby pocházejí z dílny Petra Vogela a Jiřího Urbana.

„Nebude pro veřejnost běžně přístupná, vyndává se při židovských svátcích,“ doplnil předseda plzeňské židovské obce Jiří Löwy. Tóra patří do svatostánku ve Velké synagoze. Dokud tady není, nemůžou se tady pořádat bohoslužby. Na své místo se přesune 10. dubna, v den otevření jedné z největších synagog na světě po rozsáhlé rekonstrukci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 11 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 12 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 17 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 18 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...