Plzeňská tóra je ve skutečnosti z Bavorska, odhalil donační nápis

2 minuty
Plzeňská tóra je ve skutečnosti z Bavorska, odhalil donační nápis
Zdroj: ČT24

V Plzni finišuje stomilionová oprava Velké synagogy. Ještě před jejím otevřením se tamní židovská obec rozhodla náležitě dozdobit plzeňské tóry a také se více dozvědět o historii svitků. Nápis na nástavcích překvapivě prozradil, že největší tóra pochází z Bavorska.

Největší, zhruba metr vysoká tóra, pochází z roku 1896. Členové plzeňské židovské obce doufali, že pokud se jim podaří přečíst donační nápis, dozvědí se i další podrobnosti. Víc o rodině dárce svitku lze dohledat v matrikách, v dokumentech židovských obcí či z židovských hřbitovů.

Dosud nečitelnou část sdělení pomohlo rozluštit nasvícení luminiscenčním světlem. „Toto je svatý dar Abrahama Eliezera Pfeiffera na památku sňatku s mojí ženou, Nanette Löwensteinerovou,“ cituje Barbora Freund z plzeňské židovské obce nápis na tóře. „A právě díky tomu, že je u Nanette uvedeno občanské, ne židovské jméno, se nám povedlo tyto lidi dohledat,“ dodala. Rodina ředitele hypoteční banky žila ve Straubingu. Jak se z bavorského města dostala do Plzně, je stále tajemstvím.

Ozdobení tóry

Židovská obec se také rozhodla tóru ozdobit atributy, které jsou tradiční, v případě té plzeňské ale chybějí. „Správně by tóra měla mít povijan, který drží dva svitky dohromady,“ popsala Freund.

Velká plzeňská synagoga podle ní dostane sametový ručně vyšívaný pláštík se dvanácti polodrahokamy symbolizujícími dvanáct kmenů izraelských a také štít. Další z tradičních ozdob je koruna posazená na nástavcích, na nichž je svitek navinut. Stříbrná koruna se zlacenými zvonečky nese polodrahokamy a křišťálový vrchol. Součástí výbavy je i kovová ručička, používaná k ukazování při čtení tóry, aby se inkoustové písmo na vzácném svitku neroztíralo prsty. Ozdoby pocházejí z dílny Petra Vogela a Jiřího Urbana.

„Nebude pro veřejnost běžně přístupná, vyndává se při židovských svátcích,“ doplnil předseda plzeňské židovské obce Jiří Löwy. Tóra patří do svatostánku ve Velké synagoze. Dokud tady není, nemůžou se tady pořádat bohoslužby. Na své místo se přesune 10. dubna, v den otevření jedné z největších synagog na světě po rozsáhlé rekonstrukci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...