Lidem se v neděli otevírají židovské památky, které běžně nejsou přístupné

Veřejnosti se v neděli otevírá 55 židovských památek v Česku, které nejsou běžně přístupné nebo byly v posledních letech opraveny. Lidé si budou moci prohlédnout například synagogu v Čáslavi nebo židovské hřbitovy v Litomyšli, Kolíně a Polné. Den židovských památek se koná pošesté.

Přehled zpřístupněných památek a informace o doprovodném programu najdou zájemci na webu

„Mezi největší lákadla letošního roku patří bezesporu čáslavská synagoga, ve které byla po několika letech dovršena první fáze rekonstrukce,“ uvedl Pavel Veselý z pražské židovské obce, která akci spolupořádá.

Otevřené budou mimo jiné také synagogy v Třebíči, Mikulově či Krnově. Židovské hřbitovy si budou moci zájemci prohlédnout například v Litomyšli, ve středočeské obci Přistoupim, Terešově na Rokycansku, v Kolíně, Polné na Jihlavsku nebo v Prostějově.

„Na starém kolínském hřbitově proběhla v loňském roce dokumentace více než šesti set náhrobků, během které bylo nalezeno několik místních významných osobností –⁠ rabínů, jejich rodinných příslušníků či představených židovské náboženské obce,“ doplnil Veselý. Na židovském hřbitově v Polné zase podle něj letos dokončili opravu 114 poškozených náhrobků.

Z památek pražského židovského města bude přístupná pouze Jeruzalémská synagoga, na jejíž ženské galerii jsou dvě stálé expozice o péči o židovské památky.

Zdarma, nebo za symbolické vstupné

V některých lokalitách organizátoři připravili doprovodný program, nejčastěji komentované prohlídky a přednášky. Všechny památky budou přístupné zdarma, nebo za dobrovolné či symbolické vstupné.

Veselý připomněl, že většina židovských obcí na území Česka zanikla kvůli holocaustu a také v důsledku poválečných emigračních vln. Synagogy a židovské hřbitovy byly opuštěny a chátraly. Během druhé světové války bylo zničeno na sedmdesát synagog, dalších 105 jich bylo zbořeno během komunistického režimu.

Teprve po listopadu 1989 se začalo s dokumentací a záchranou zbylých památek. Do dnešní doby se dochovalo kolem dvou set synagog a 370 židovských hřbitovů.