Polná

Více než sto let stará kauza židovského mladíka Leopolda Hilsnera odsouzeného k trestu smrti za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové se otevírat nebude. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci potvrdilo v přezkumu postup jihlavského žalobce, který podnět na obnovu řízení zamítl. Podle žalobců neexistuje žádný nový důkaz ani žádná nová skutečnost, které by podání návrhu na obnovu řízení odůvodňovaly.

Státní zastupitelství přezkoumává více než sto dvacet let starý případ vraždy Anežky Hrůzové u vsi Polná, za kterou byl tehdy na základě nepřímých důkazů odsouzen židovský mladík Leopold Hilsner. V kauze se objevily nové důkazy, které dále prokazují Hilsnerovu nevinu. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Veřejnosti se v neděli otevírá 55 židovských památek v Česku, které nejsou běžně přístupné nebo byly v posledních letech opraveny. Lidé si budou moci prohlédnout například synagogu v Čáslavi nebo židovské hřbitovy v Litomyšli, Kolíně a Polné. Den židovských památek se koná pošesté.

Krajské státní zastupitelství v Jihlavě nepovolí nové přezkoumání více než 120 let starého rozsudku, podle kterého byl židovský mladík Leopold Hilsner odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti, řekl v pátek státní zástupce Jan Fichtner. O obnovu řízení v případu vraždy v Polné na Jihlavsku, která se stala v roce 1899 a stála na začátku takzvané hilsneriády, požádal v únoru advokát Lubomír Müller. Svůj podnět opřel o archivní materiály, které tehdejší soudy neměly k dispozici a viděl v nich šanci zbavit Hilsnera viny. Zda bude na vrchním státním zastupitelství žádat o přezkum rozhodnutí, se advokát rozhodne až po prostudování odůvodnění.

V Děčíně u hřbitova napsal neznámý vandal na pomník sovětských vojáků dvě rudá písmena Z, červenou barvou posprejoval i sochu ženy. Případ šetří policie. Verzála Z je symbolem ruské invaze na Ukrajinu.

Krajské státní zastupitelství v Brně se zabývá případem Leopolda Hilsnera, který byl v roce 1900 odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové a Marie Klímové. České televizi to sdělil advokát Lubomír Müller. Důvodem jsou nové dokumenty, které byly objeveny v jihlavském archivu. Žalobci nyní podle advokáta budou rozhodovat, zda jsou listiny dostatečné pro znovuotevření procesu a prověření jiného možného podezřelého muže.

Soud s Židem Leopoldem Hilsnerem, který podle obžaloby zavraždil mladou křesťanku Anežku Hrůzovou v Polné, začal před 120 lety. V procesu probíhajícím pod drobnohledem veřejnosti hrozil za údajnou rituální vraždu Hilsnerovi trest smrti. Případ vyvolal silnou vlnu nenávisti vůči Židům, ze které pak těžili čeští politici nejen v Rakousku-Uhersku, ale i během první republiky. O politickém využívání kauzy a postoji Čechů k Židům mluví v rozhovoru politolog Stanislav Balík.

Před 120 lety – 12. září 1899 – začal v Kutné Hoře jeden z nejsledovanějších soudů českých dějin. Před spravedlností se měl zpovídat potulný vysočinský Žid Leopold Hilsner, kterého žaloba vinila z rituální vraždy devatenáctileté Anežky Hrůzové. Dryáčnicky medializovaný případ vyvolal v lidových masách silné antisemitské nálady, třebaže se Hilsnerovi zločin nikdy nepodařilo plně prokázat a dočkal se i císařské milosti.