Krajské státní zastupitelství v Brně se zabývá případem Leopolda Hilsnera, který byl v roce 1900 odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové a Marie Klímové. České televizi to sdělil advokát Lubomír Müller. Důvodem jsou nové dokumenty, které byly objeveny v jihlavském archivu. Žalobci nyní podle advokáta budou rozhodovat, zda jsou listiny dostatečné pro znovuotevření procesu a prověření jiného možného podezřelého muže.
„Ředitelka Státního okresního archivu v Jihlavě PhDr. Renata Písková objevila závažné dokumenty v dosud nezpracovaném archivním souboru (…) Tyto písemnosti, zpřístupněné 22. 2. 2023, vrhají na věc nové světlo,“ uvedl Müller.
Podle advokáta se jedná konkrétně o korespondenci z roku 1910 související s žalobou korunního svědka případu Petra Pešáka proti obci Polná kvůli vyplacení odměny za svědectví proti Hilsnerovi a dokumenty týkající se vyšetřování a výpovědí dalšího možného podezřelého v případu Josefa Zatřepálka.
„Zda tyto nově nalezené doklady budou dostatečné pro znovuotevření procesu s Hilsnerem a prošetření podezření vůči Zatřepálkovi, posoudí Krajské státní zastupitelství v Brně, pobočka Jihlava,“ dodal advokát.
Možné nové důkazy předložil Müller žalobcům v Jihlavě společně s trestním oznámením, jak ČT v pondělí potvrdil mluvčí Hynek Olma: „Krajské státní zastupitelství Brno pobočka Jihlava se seznamuje s trestním oznámením, které mu bylo doručeno dnešního dne a týká se vámi citované problematiky.“
Hilsner byl původně odsouzen k smrti
Aféra známá jako hilsneriáda se začala odvíjet od vraždy devatenáctileté dívky Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku koncem března 1899. Zatčen byl dvaadvacetiletý Žid Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou. V Polné i celých českých zemích následně propukly sektářské protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy.
V této atmosféře se konal v září 1899 v Kutné Hoře proces, při němž byl Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti. Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen, opět na základě nepřímých důkazů, k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové a navíc na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.
Soudy později změnily mladíkovi trest na doživotí. Ke zmírnění trestu pomohl i pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který vystupoval na Hilsnerovu obradu. Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. milost. Rozsudek nad Hilsnerem je až dodnes pravomocný.
Případem se zabývala justice už několikrát
O znovuotevření případu usiluje advokát Lubomír Müller dlouhodobě. V minulosti uvedl, že soud před více než 120 lety jednal pod silným protižidovským tlakem a že Hilsner měl právo na spravedlivý proces a případnou rehabilitaci.
Důvody k obnově procesu ale v minulosti nenašlo Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích, protože v případu podle něj nenastaly žádné nové skutečnosti, a následně ani Vrchní státní zastupitelství v Praze při přezkumu postupu krajských žalobců.
Už v prosinci 1995 podal lékař Petr Vašíček z Vídně u Nejvyššího státního zastupitelství v Brně stížnost pro porušení zákona v Hilsnerově kauze. Dostal odpověď, že „nebylo zjištěno nic, co by odůvodňovalo závěr, že se Leopold Hilsner nedopustil zločinu“. Tak se obrátil na ministerstvo spravedlnosti a tehdejší ministryně Parkanová podle Vašíčkova sdělení de facto anulovala rozsudky soudů v Kutné Hoře a v Písku.
Její rozhodnutí potvrdil 12. října 1999 dopisem ministr Otakar Motejl. Oba se shodli v tom, že definitivní rehabilitace je nyní věcí rakouských orgánů, neboť Nejvyšší kasační soud, který tehdy potvrdil odsouzení k trestu smrti, sídlil ve Vídni. V roce 2009 ale rakouské ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že rozsudek nad Hilsnerem zrušit nelze.
