Leopold Hilsner

Vražda Anežky Hrůzové v Polné z roku 1899 se znovu otevírat nebude. Státní zástupce z Krajského státního zastupitelství v Jihlavě Jan Fichtner návrh na obnovu řízení nepodá. Uvedl to na dotaz České televize. Podle něj se neobjevily žádné nové skutečnosti, které by znovuotevření případu odůvodňovaly. Židovský mladík Leopold Hilsner byl odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti. Vražda v Polné stála na začátku takzvané hilsneriády.

Státní zastupitelství přezkoumává více než sto dvacet let starý případ vraždy Anežky Hrůzové u vsi Polná, za kterou byl tehdy na základě nepřímých důkazů odsouzen židovský mladík Leopold Hilsner. V kauze se objevily nové důkazy, které dále prokazují Hilsnerovu nevinu. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Krajské státní zastupitelství v Jihlavě nepovolí nové přezkoumání více než 120 let starého rozsudku, podle kterého byl židovský mladík Leopold Hilsner odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti, řekl v pátek státní zástupce Jan Fichtner. O obnovu řízení v případu vraždy v Polné na Jihlavsku, která se stala v roce 1899 a stála na začátku takzvané hilsneriády, požádal v únoru advokát Lubomír Müller. Svůj podnět opřel o archivní materiály, které tehdejší soudy neměly k dispozici a viděl v nich šanci zbavit Hilsnera viny. Zda bude na vrchním státním zastupitelství žádat o přezkum rozhodnutí, se advokát rozhodne až po prostudování odůvodnění.

Krajské státní zastupitelství v Brně se zabývá případem Leopolda Hilsnera, který byl v roce 1900 odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové a Marie Klímové. České televizi to sdělil advokát Lubomír Müller. Důvodem jsou nové dokumenty, které byly objeveny v jihlavském archivu. Žalobci nyní podle advokáta budou rozhodovat, zda jsou listiny dostatečné pro znovuotevření procesu a prověření jiného možného podezřelého muže.

Postavil se do čela odboje proti monarchii, o vzniku samostatného Československa vyjednával v Evropě i Spojených státech. Za jeho úspěchy stála i podpora manželky Charlotte a dcery Alice. Rebel i „tatíček“ Tomáš Garrigue Masaryk se narodil před 170 lety.

Soud s Židem Leopoldem Hilsnerem, který podle obžaloby zavraždil mladou křesťanku Anežku Hrůzovou v Polné, začal před 120 lety. V procesu probíhajícím pod drobnohledem veřejnosti hrozil za údajnou rituální vraždu Hilsnerovi trest smrti. Případ vyvolal silnou vlnu nenávisti vůči Židům, ze které pak těžili čeští politici nejen v Rakousku-Uhersku, ale i během první republiky. O politickém využívání kauzy a postoji Čechů k Židům mluví v rozhovoru politolog Stanislav Balík.

Před 120 lety – 12. září 1899 – začal v Kutné Hoře jeden z nejsledovanějších soudů českých dějin. Před spravedlností se měl zpovídat potulný vysočinský Žid Leopold Hilsner, kterého žaloba vinila z rituální vraždy devatenáctileté Anežky Hrůzové. Dryáčnicky medializovaný případ vyvolal v lidových masách silné antisemitské nálady, třebaže se Hilsnerovi zločin nikdy nepodařilo plně prokázat a dočkal se i císařské milosti.