Vražda Anežky Hrůzové v Polné z roku 1899 se znovu otevírat nebude. Státní zástupce z Krajského státního zastupitelství v Jihlavě Jan Fichtner návrh na obnovu řízení nepodá. Uvedl to na dotaz České televize. Podle něj se neobjevily žádné nové skutečnosti, které by znovuotevření případu odůvodňovaly. Židovský mladík Leopold Hilsner byl odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti. Vražda v Polné stála na začátku takzvané hilsneriády.
„Nepodal jsem návrh na obnovu řízení,“ konstatoval pro ČT Fichtner. „Pokud chcete dosáhnout obnovy řízení musíte mít nové skutečnosti. Ty skutečnosti, které navrhli podatelé, byly už tehdejšímu soudu známy,“ doplnil. Případem se zabýval už podruhé, k dalšímu prošetření jej vrátilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci s tím, že se objevily možné nové informace.
Žalobce se tak nyní zabýval například časovou osou vraždy Anežky Hrůzové. Podle nových informací nemělo být možné, aby Hilsner vůbec stihl vraždit tak, jak to popsal soud. „Z výpovědi jedné ze svědkyň však vyplynulo, že čas odhadla podle západu slunce,“ vysvětlil Fichtner, proč tato informace nemohla podle něj vést k tomu, že by se případem znovu začal zabývat soud.
„Sám jsem našel jednu skutečnost, která by mohla být nová. Bratr poškozené se měl doznat, že ji zavraždil on,“ uvedl dál Fichtner. Podle něj ale nešlo dohledat, jaký byl zdroj této informace a nešlo ji tak dál prověřit. „I tehdejší soud měl pochybnosti,“ vysvětlil.
Jeho závěry může ještě přezkoumat nadřízené Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Právě to mu případ vrátilo po tom, co se objevily možné nové informace. O obnovu řízení požádal advokát Lubomír Müller.
Hilsnera bránil Masaryk
Kvůli vraždě Hrůzové byl v roce 1899 zatčen dvaadvacetiletý Žid Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou. V Polné propukly protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy. V této atmosféře se konal v září stejného roku v Kutné Hoře proces, při němž byl Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti.
Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen, opět na základě nepřímých důkazů, k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové a navíc na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.
Soudy později změnily mladíkovi trest na doživotí. Ke zmírnění trestu pomohlo i úsilí Tomáše Garrigua Masaryka. Tehdejší vysokoškolský profesor Masaryk se postavil na Hilsnerovu obranu jako jeden z mála, rituální vraždu označil za pověru a pozadí procesu za antisemitské. Vysloužil si za to nenávistné reakce veřejnosti. Hilsner strávil ve vězení devatenáct let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. milost.
