Památník Návrat kamenů odhalili na Starém židovském hřbitově v Praze na Žižkově. Vznikl z rozřezaných náhrobků, které byly desetiletí součástí dlažby na Václavském náměstí v hlavním městě. Autory pietního pomníku jsou Lucie a Jaroslav Rónovi.
Přes čtyřicet let po rozřezaných náhrobních kamenech chodili lidé na Václavském náměstí. Na to, že by dlažba mohla zahrnovat kostky vyrobené z náhrobků, upozorňovala Židovská obec v Praze mnoho let. Při obnově náměstí se v roce 2020 rozřezané náhrobky skutečně našly. Díky memorandu se kostky vrátily židovské obci.
Autoři památníku vytvořili v jeho centru malé návrší. Kolem něj se rozbíhá devět nízkých zídek také sestavených z kostek. Výjev připomíná podle autora Jaroslava Róny okolní svět. „Mohou evokovat ruiny chrámu, a tak připomínat židovskou historii. Jedna ze zdí, stejně jako symbol židovské hvězdy na vrcholu vypouklé čočky, ukazuje k Jeruzalému,“ popsal Róna symboliku památníku.
Hřbitov fungoval od roku 1680 do roku 1890, kdy byl zprovozněn Nový židovský hřbitov na Olšanech. Celkem tam bylo pohřbeno skoro čtyřicet tisíc osob. V druhé polovině 20. století byla zbořena velká část obvodové zdi hřbitova, náhrobky byly zavezeny zeminou a asi tři čtvrtiny hřbitova přeměněny na park. Zachována zůstala jen nejstarší část s nejcennějšími náhrobky. Další zásah přišel během let 1985 až 1992 při stavbě televizního vysílače.
Zbytky hřbitova se odkrývají při každém výkopu
„Zbytky hřbitova se projevují při každém výkopu, pod vedlejším minigolfem, restaurací a trávníkem jsou stále hroby i náhrobní kameny. To je ovšem součást už jiného příběhu,“ připomněl předseda Židovské obce v Praze František Bányai historii místa, kde památník vznikl.
„Bohužel to na tomto místě působí tak, že se schraňují žalostné artefakty z velkolepé a tragické historie českých a pražských Židů, aby neupadla v zapomnění, přestože se o to většinová společnost zejména v době po druhé světové válce a v době budování socialismu vehementně snažila,“ řekl Róna.
Věří, že společnost dnešní doby bude tolerantnější a citlivější k dědictví židovského náboženství a kultury. „Byl bych rád, aby památník Návratu kamenů byl poslední, který se musel pro bezprizorní kamenné kostky, jež byly kdysi součástí krásných kamenných náhrobků, vytvořit,“ dodal. Památník by podle něj měl sloužit jako místo, kde by mohl návštěvník vzpomenout těch, kteří přišli o náhrobek, u kterého by se mohli jejich příbuzní za ně pomodlit a vzpomenout na ně.
