Federace židovských obcí

Až třicet Izraelců utrpělo zranění při potyčkách fotbalových fanoušků v Amsterdamu po čtvrtečním utkání Maccabi Tel Aviv s Ajaxem. Pět z nich bylo hospitalizováno, policie během noci zadržela 62 lidí. Násilí tvrdě odsoudili nizozemský premiér Dick Schoof i šéf nejsilnější strany Geert Wilders. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po „děsivém incidentu“ požaduje zákrok nizozemských úřadů proti útočníkům. Do Amsterdamu se urychleně vydá šéf izraelské diplomacie Gideon Saar.

Podle výroční zprávy Federace židovských obcí (FŽO) o antisemitismu vzrostl počet antisemitských projevů v Česku v loňském roce meziročně o 90 procent. Výrazně jich přibylo po 7. říjnu minulého roku, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael. V naprosté většině šlo o projevy nenávisti na internetu, hlavně pak na sociálních sítích.

Česko bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) hlasem Izraele v Evropě. Řekl to ve středu na shromáždění na podporu Izraele na Staroměstském náměstí v Praze. Na akci pořádané Federací židovských obcí se po 16. hodině sešly stovky lidí. Shromáždění má podle federace vyjádřit solidaritu s Izraelci po říjnovém útoku palestinského teroristického hnutí Hamás a také upozornit na celosvětový nárůst antisemitismu. O něco později se na Václavském náměstí sešli také podporovatelé Palestiny.

Velké neziskové organizace Člověk v tísni nebo Lékaři bez hranic nezajistí Izraeli žádnou humanitární pomoc, kterou obvykle po katastrofách nebo ve válečných konfliktech zajišťují. Přestože se obě organizace v minulosti pokoušely získat v zemi potřebnou registraci, aby na místě mohly působit, izraelské úřady jim nevyhověly. Pomoc neshromažďuje ani Český červený kříž. Sbírku naopak v nadcházejících dnech spustí Federace židovských obcí.

Počet projevů antisemitismu v České republice v loňském roce vzrostl zhruba na dvojnásobek – Federace židovských obcí zaznamenala 2277 antisemitských incidentů, v předešlém roce to bylo 1128. Převážnou většinu z nich tvořily stejně jako v minulých letech projevy nenávisti na internetu, zejména na sociálních sítích. Informoval o tom předseda federace Petr Papoušek.

Nejvyšší soud (NS) zasáhl do případu prodeje předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko. Justice podle něj porušila zákon, když obžalobu na nakladatelství a jeho ředitele Emericha Drtinu dvakrát vrátila k došetření. Vyplývá to z rozsudku, který má ČT k dispozici. Nejvyšší soud tak vyhověl stížnosti ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), podle kterého soudy neuvedly, jaké důkazy má státní zástupce doplnit.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnost k Nejvyššímu soudu v případu prodeje předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko. ČT to řekl mluvčí resortu Michal Pleskot. Pražské soudy podle Blažka v kauze porušily zákon, když obžalobu na nakladatelství a jeho ředitele Emericha Drtinu dvakrát vrátily k došetření. Podle ministra neuvedly, jaké důkazy mají státní zástupce a policie doplnit. Nejvyššímu soudu proto navrhuje, aby případ soudům vrátil.

Uběhlo osmdesát let od založení židovského ghetta v Terezíně. První transport s takzvaným komandem pro výstavbu ghetta do pevnostního města u Litoměřic dorazil právě 24. listopadu 1941. Jednalo se o 324 mužů. Jejich cílem bylo připravit ubytování pro další, a to už tisíce odsunutých Židů. Odpoledne vyrazil od bohušovického nádraží průvod, který skončil u bývalé železniční vlečky terezínského ghetta. To, že jsou mnohde na světě lidé pronásledováni pro svou víru, připomněly ve středu na více než stovce míst v Česku červěně nasvícené budovy.

Federace židovských obcí v ČR (FŽO) loni zaznamenala o 180 více antisemitských projevů než předloni, bylo jich 874 . Většinu tvořily nenávistné projevy na internetu, násilný incident s antisemitským motivem evidovala obec jeden. Výskyt konspiračních teorií spojených s antisemitismem enormně vzrostl v souvislosti s koronavirovou pandemií.

Česko i svět si připomínají šestasedmdesát let od osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Prezident Miloš Zeman označil holocaust za největší zločin lidských dějin. Utrpení více než šesti milionů Židů a dalších nevinných lidí povražděných v koncentračních táborech uctili také v Senátu šéfové obou parlamentních komor.

První svíčka na chanukových svícnech se rozsvítí po celé republice ve čtvrtek večer. Židovské obce a organizace musely kvůli opatřením proti šíření koronaviru své plány na oslavy chanuky zrušit nebo přizpůsobit aktuální situaci. Nejen zapalování svící na osmiramenném svícnu, ale i další tradiční akce tak dostanou virtuální podobu.

Ministerstvo vnitra vypovědělo nájemní smlouvu skladu s nakladatelstvím Naše vojsko, které vydalo kalendář s portréty osobností třetí říše. Po jednání s izraelským velvyslancem v ČR Danielem Meronem o tom informoval ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Dodal, že podobné zboží nemá na pultech českých obchodů co dělat. Na vydavatele už směřuje trestní oznámení a další se chystá.

Policie stále prošetřuje prodej antisemitských knih v internetových obchodech. Trestní oznámení kvůli titulu Jedovatá houba podala minulý týden Federace židovských obcí. Nacistické dílo pro děti z roku 1938, které vykresluje Židy jako špatné a prolhané, bylo k dostání hned v několika e-shopech. Podle prezidenta Unie státních zástupců Jana Laty je však posuzování trestnosti v podobných případech často komplikované.

Nacistickou knihu pro děti Jedovatá houba z roku 1938 nabízela tuzemská internetová knihkupectví. V textu se například píše, že „Židé jsou špatní a prolhaní“. Obchody knihu stáhly z prodeje po upozornění na sociálních sítích a případem už se zabývá policie. Federace Židovských obcí žádá o předběžné opatření, které by zamezilo dalšímu šíření.

Vládní politici, kteří přispěli ke schválení novely o zdanění náhrad církvím, i prezident Miloš Zeman, jenž zákon podepsal, respektují rozhodnutí Ústavního soudu. Ten zdanění zrušil. Komunisté se chtějí obrátit na evropské instituce. Politici, kteří zrušení zdanění naopak iniciovali, rozhodnutí ocenili jako garanci, že je Česká republika demokratickým právním státem.

Ústavní soud zrušil předpis, podle kterého měly církve danit náhrady vyplácené státem. Senátoři, kteří tvrdili, že je zdanění protiústavní, tak se svým návrhem uspěli. Letos na jaře schválili devatenáctiprocentní daň na církevní náhrady poslanci vládních stran, které podpořili komunisté a poslanci SPD.

Federace židovských obcí (FŽO) loni zaznamenala celkem 347 antisemitských incidentů, více než v minulých letech. Z nově zveřejněné výroční zprávy vyplývá, že nárůst protižidovských nálad je patrný zejména na internetu, avšak že antisemitské násilí a diskriminace zůstávají v Česku i nadále vzácné. Fyzické útoky eviduje federace dva, podle ní je však oběti často nenahlásí.

Zástupci ANO a ČSSD se dohodli, že personální nominace ve sněmovně a volby do sněmovních i jiných orgánů spolu budou předem řešit předsedové poslaneckých klubů Jaroslav Faltýnek a Jan Chvojka. Po večerní koaliční radě to uvedli předseda ČSSD Jan Hamáček a Faltýnek, který označil krizi v koalici za konstrukci novinářů.

Zdanění finančních náhrad pro církve za majetek nevydaný v restitucích způsobí církvím vážné finanční obtíže, a pro některé menší může být dokonce likvidační. Ve společném prohlášení před tím varují předsedové České biskupské konference Dominik Duka, Ekumenické rady církví Daniel Ženatý a Federace židovských obcí Petr Papoušek. Církve se shodují, že je novela nemravná a také protiústavní.

Velvyslanec Izraele v Česku Daniel Meron v úterý položil tři kameny zmizelých před dům v Javoříčské ulici v Olomouci, v němž žila židovská rodina Lindenbaumových. Počet takzvaných Stolpersteinů v chodnících, které od roku 2011 připomínají osudy olomouckých Židů, se tak zvýšil na 243.