Ústavní soud zrušil zdanění církevních náhrad. Porušovalo princip demokratického právního státu

Ústavní soud zrušil předpis, podle kterého měly církve danit náhrady vyplácené státem. Senátoři, kteří tvrdili, že je zdanění protiústavní, tak se svým návrhem uspěli. Letos na jaře schválili devatenáctiprocentní daň na církevní náhrady poslanci vládních stran, které podpořili komunisté a poslanci SPD.

Formálně soud vyhověl jenom malé části návrhu a zrušil několik ustanovení v dani z příjmu, bez kterých ale zbytek novely ke zdanění náhrad nevede. Fakticky tedy budou církve nadále dostávat celou částku, na které se se státem po roce 2012 dohodly.

„Podle Ústavního soudu bylo porušeno legitimní očekávání jednotlivých církevních subjektů (…), v důsledku čeho byl porušen hned první článek Ústavy České republiky, který hovoří o tom, že žijeme v demokratickém právním státě,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Připustil, že zákon o majetkovém vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi je zvláštní – mimo jiné proto, že kombinuje restituce s cílem odluky církví od státu – ale přesto jde jednoznačně o restituční předpis.

„V případě finanční náhrady podle zákona o majetkovém vypořádání nešlo podle Ústavního soudu o zdanění, o faktickou daň, o snahu naplnit státní pokladnu, ale především šlo o faktické a v právním státě nepřípustné snížení finanční restituční náhrady, která má sloužit ke snížení některých křivd spáchaných v době totality,“ podotkl soudce zpravodaj. Zdůraznil, že žádnému jinému okruhu restituentů se po roce 1989 nestalo to, co církvím, tedy aby stát zpětně zpochybnil jejich restituční nárok.

Že fakticky nejde o daň, nýbrž o snížení vyplácené částky, podle něj nezastírali ani představitelé státu. Dodal však, že i kdyby se o daň jednalo, „podle Ústavního soudu by napadená úprava stejně neobstála“.

Soudci zároveň zkritizovali postup státu, který se svým předchozím postupem, kdy mimo jiné vznikly smlouvy s církvemi, postavil do role soukromoprávního subjektu – dlužníka církví. V té situaci podle Jirsy „nemůže v souladu s principem legitimního očekávání porušit soukromoprávní ujednání ze své vrchnostenské pozice“.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský po vynesení rozsudku konstatoval, že dva ústavní soudci ze čtrnácti uplatnili odlišné stanovisko. Radovan Suchánek svůj nesouhlas s většinou soudců zdůvodnil tím, že se podle něj sazbou daně z příjmů právnických osob nijak nemaří účel finanční náhrady. Tím je zmírnění následků některých majetkových a jiných křivd, tedy nikoliv náhrada všech křivd. Josef Fiala ve svém stanovisku uvedl, že nález podle něj „nedostatečně rozlišuje mezi finanční náhradou za údajně nevypořádané restituce a finanční náhradou spojenou s odlukou“.

Zrušit zdanění navrhovali senátoři i poslanci

Ústavní soud dostal proti novele, podle níž mají církve a náboženské společnosti danit náhrady, které dostávají od státu místo části majetku zabaveného komunisty, tři návrhy. Rozhodoval ale pouze o jednom, který podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů reprezentovaných předsedou lidoveckého klubu Petrem Šilarem (KDU-ČSL).

Další dva návrhy – od senátorů z klubu STAN a také od opozičních poslanců – soud odmítl, jejich signatáře však přizval k rozhodování o prvním senátním návrhu na zrušení předpisu jako vedlejší účastníky.

19procentní daň

Podle autorů návrhu na zrušení je zdanění náhrad nepřípustně retroaktivní, vyvolává daňovou nerovnost a zasahuje do legitimního očekávání církví a náboženských společností. „Je to porušení ústavního práva, kdy stát mění smlouvu, kterou dříve podepsal,“ míní Šilar.

Vláda podle senátorů ani netvrdila, že jde o daňový zákon v ústavněprávním smyslu, jediným cílem bylo snížit restituční finanční náhrady, považované některými politiky za nepřiměřeně vysoké.

Podle novely, o které Ústavní soud nyní rozhodoval, měly od počátku příštího roku platit církve a náboženské společnosti devatenáctiprocentní daň z peněžitých náhrad, které od státu dostávají. Jejich vyplácení je součástí restituční dohody z roku 2013, jde o náhradu majetku zabaveného církvím po únoru 1948, který již nepatří státu, a tak se církvím nemohl vrátit.

Jde o 59 miliard korun navyšovaných o inflaci, které stát proplatí v průběhu 30 let. Samotné restituce potom církvím navrátily majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Stát zároveň v průběhu vyplácení náhrad postupně škrtí dosavadní příspěvky na činnost, po roce 2030 je již vyplácet nebude.

O zdanění náhrad začali politici hovořit již v minulém volebním období, kdy však byli součástí vládní koalice lidovci – a ti si vymínili, že vláda téma neotevře. Nyní je však situace opačná, vláda vznikla a klíčové zákony prosazuje díky podpoře komunistů, kteří naopak stanovili zdanění náhrad jako jednu z podmínek pro svoji podporu.

Je to dar, argumentují komunisté

Komunisté spolu s vládními ANO a ČSSD a také s podporou SPD zdanění nejen prosadili, ale také přehlasovali senátní veto. Jednotlivé strany přitom své hlasování vysvětlovaly různě. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše byly náhrady vypočteny chybně a jsou příliš vysoké. „Byly prodražené o 54 miliard. Byly schválené velice podivně,“ uvedl opakovaně.

Předseda komunistů Vojtěch Filip považuje náhrady nikoli za součást návratu majetku církvím, nýbrž za dar. „Nejde o žádné vyrovnání, ale jde o dar státu vůči církvím a každý dar je zdanitelný. To plnění je zdanitelné,“ uvedl již dříve.

Prezident Miloš Zeman zákon podepsal. Argumentoval tím, že i když náhrady měly církvím připadnout místo majetku, který dnes již nepatří státu, nýbrž například obcím, přesto v rámci restitučních nároků církve podávaly žaloby na kraje nebo obce.

Loni v létě ovšem biskupové na svém setkání na Velehradě rozhodli o stažení žalob na kraje, v nichž se církevní subjekty domáhaly určení vlastnictví majetku, a vyzvali k tomu i řády a kongregace působící v zemi, vyslyšel je třeba německý řád.

Po schválení zákona hovořili představitelé církví o nemravné novele. Ve společném prohlášení předsedů České biskupské konference Dominika Duky, Ekumenické rady církví Daniela Ženatého a Federace židovských obcí Petra Papouška se také hovořilo o možných problémech, které církvím hrozí. „Nejen že způsobí církvím vážné finanční obtíže, ale pro některé menší církve může být dokonce likvidační,“ stálo v prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
před 4 mminutami

Středočeský a Jihočeský kraj od července propojí své dopravní systémy

Středočeský a Jihočeský kraj propojí od 1. července dopravní systémy PID a nově vznikající jihočeský systém IDESKA. Cestující budou moci využívat jednotné jízdné napříč kraji a snadněji kombinovat vlakovou i autobusovou dopravu. S jízdenkami PID budou moci cestovat například až do Tábora, Plané nad Lužnicí nebo Orlíku nad Vltavou, s jihočeským tarifem se dostanou do Benešova, Sedlčan, Vlašimi či Příbrami. Změny se dotknou i organizace některých autobusových linek.
před 23 mminutami

VideoAntimonopolní úřad připravil návrh zákona, který mu má zpřístupnit důvěrná data, popsali Reportéři ČT

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) připravil návrh zákona, který by významně rozšiřoval jeho pravomoci. Umožňoval by mu získávat důvěrné statistické údaje, prolomil by mlčenlivost finančních úřadů vůči němu, a dokonce by ÚOHS mohl vyžadovat údaje o pohybu mobilních telefonů. Posledního zmíněného nároku, který odbor kompatibility Úřadu vlády ČR označil za neslučitelný s právem EU, se ÚOHS po kritice vzdal. V čele úřadu s rozsáhlými pravomocemi a relativně nízkou mírou kontroly stojí od roku 2020 Petr Mlsna. Ten se v minulosti pokoušel ovlivnit skrze soukromé zprávy připomínkové řízení zákona, který měl oslabit jeho silnou pozici v rámci úřadu. Podrobnostem návrhu zákona z pera ÚOHS, postojům politických lídrů vůči němu a minulosti i budoucnosti úřadu se věnoval v pořadu Reportéři ČT Michael Fiala.
před 33 mminutami

ŽivěForman složil poslanecký slib. Sněmovna začne debatu o navýšení rodičovského příspěvku

Poslanci mají odpoledne začít úvodní debatu o růstu rodičovského příspěvku. V úvodním kole by sněmovna mohla projednat také senátní novelu o odkladu spuštění elektronizace voleb spolu s usnadněním hlasování pro lidi se zrakovým postižením. Před projednáním v prvním čtení je rovněž koaliční novela, který mimo jiné upravuje státní úhradu České poště. Na úvod úterní schůze složil slib nový poslanec Motoristů Libor Forman, který nahradil Karla Berana, jenž rezignoval.
14:01Aktualizovánopřed 55 mminutami

Opozice má podpisy na svolání schůze sněmovny k dotacím pro Agrofert

Opoziční strany posbíraly podpisy pro svolání mimořádné schůze sněmovny kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacím pro Agrofert, řekl v úterý novinářům předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Návrh podá opozice v řádu dní, doplnila místopředsedkyně strany Olga Richterová.
před 1 hhodinou

„Ztratili jsme důvěru mnoha obětí.“ Memorandum má zlepšit prevenci proti zneužívání v církvi

Prevenci proti sexuálnímu zneužívání v církvi, ochranu a podporu obětí a citlivý přístup k nim by mělo zlepšit memorandum o spolupráci mezi Českou biskupskou konferencí (ČBK) a necírkevním spolkem Někdo Ti uvěří. Dokument podepsali pražský arcibiskup Stanislav Přibyl jako místopředseda ČBK a předseda spolku Jiří Kylar.
před 2 hhodinami

Začaly samosběry jahod, lidé si připlatí

Sezona samosběrů jahod se naplno rozbíhá napříč Českem. První farmy otevřely už v posledním květnovém týdnu, další spouští sběr během prvních červnových dnů. Ve většině regionů letos lidé zaplatí za kilogram nasbíraných jahod mezi 90 a 99 korunami, což je u řady pěstitelů zhruba o deset korun více než loni.
před 3 hhodinami

Policie stíhá čtyři lidi za obchodování s dívkami na OnlyFans

Policie stíhá čtyři lidi a firmu za obchodování s lidmi. Podle kriminalistů zneužili důvěřivosti a nepříznivé situace desítek mladých dívek, s nimiž uzavírali smlouvy o zastupování na platformě OnlyFans a dalších sociálních sítích. Poté po nich požadovali dodávání explicitnějších erotických materiálů, sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Policie vyzvala případné další poškozené či svědky, aby se přihlásili.
před 4 hhodinami
Načítání...