Poslanci potvrdili zdanění náhrad za církevní restituce. Přehlasovali senátní veto

Církve mají od příštího roku platit daň z finančních náhrad, které dostávají za majetek nevydaný v restitucích. Sněmovna v úterý přehlasovala senátní veto komunistické předlohy. Senátoři označili zdanění náhrad za protiústavní, u většiny poslanců ale s tímto argumentem neuspěli. Novela nyní zamíří k prezidentu Miloši Zemanovi.

Video Události
video

Události: Poslanci potvrdili zdanění náhrad za církevní restituce

Sněmovna potvrdila takzvané zdanění církevních restitucí hlasy 114 ze 181 přítomných poslanců, proti jich bylo 57. K přehlasování senátního veta je nutných nejméně 101 hlasů. Pro zdanění zvedli ruku zejména poslanci ANO, SPD, ČSSD a KSČM a také nezařazení Marian Bojko a Ivana Nevludová. 

Zdanění náhrad je jednou z podmínek komunistické strany pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Část senátorů i poslanců už avizovala, že pokud by měla daňová novela platit, napadne ji u Ústavního soudu. 

Ze sněmovny nyní novela zamíří k prezidentu Miloši Zemanovi. Ten už několikrát řekl, že se zdaněním souhlasí. Opoziční poslanci a senátoři oznámili, že začnou sbírat podpisy pro návrh na zrušení zákona hned poté, co ho prezident podepíše. Ústavní soud by mohl stížnost dostat do konce května. Rozhodne ale zřejmě až během příštího roku.

Zastánci zdanění náhrad za restituce argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Kritici návrhu i s odkazem na dřívější smlouvy mezi státem a církvemi o majetkovém vypořádání mluví o porušování principu právního státu a o zásahu do majetkových práv.

Benda: Více než katolíky to poškozuje ostatní církve a židovskou obec

Sněmovna projednávala senátní veto normy už potřetí. Poslanec ODS Marek Benda dočetl na úvod úterní schůze brožuru kritickou ke zdanění státních náhrad církvím, kterou sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků. Uvedl také, že předloha KSČM více než katolickou církev poškozuje ostatní církve a židovskou obec.

Předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský v debatě prohlásil, že nejde o zdanění náhrad, ale o sankci. „Splátky dluhu se nedaní,“ zdůraznil. Podle bývalého předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka se zdanění zneužívá k mocenským účelům. Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek označil předlohu za novelu komunistické loupeže.

„Sto čtrnáct poslanců dnes novelizovalo po 70 letech komunistické bezpráví, loupeže a vraždy, kterých se náš stát dopustil na církvích a jejích členech. Přesto pravda a láska brzy zvítězí nad lží a nenávistí. 114 jmen však na seznamu lži a nenávisti zůstane navěky,“ uvedl Kalousek.

„Ustupování komunistům se nikdy v minulosti nevyplatilo, vláda se ale nepoučila. Kvůli hlasům vládních poslanců, KSČM a SPD prošlo zdanění církevních restitucí, ačkoliv zákon sněmovně vrátil Senát. Věřím, že spravedlnost zjedná Ústavní soud, na který se obrátíme,“ uvedl předseda občanských demokratů Petr Fiala.

Existuje společenská poptávka, hájí zdanění komunisté

Církevní restituce naopak kritizoval poslanec ANO Jiří Mašek, podle něhož se vrátily před únor 1948 i před prvorepublikovou pozemkovou reformu a také z toho důvodu byly předraženy o 54 miliard až 104 miliard korun. „Tvrdíme, že oprávněný nárok církví byl již zcela naplněn. Co bylo ukradeno, bylo vráceno,“ uvedl Mašek.

Po narovnání církevních restitucí podle komunistického poslance Leo Luzara existuje společenská poptávka. Luzar připustil, že Ústavní soud může rozhodnout o protiústavnosti zdanění náhrad, je třeba mu ale dát schválením předlohy šanci, aby záležitost posoudil.

„Už při přijetí zákona (o církevních restitucích) bylo 80 procent obyvatelstva proti,“ uvedl předseda komunistů Vojtěch Filip. „Jsme rádi, že naděje 80 procent českého obyvatelstva se naplnila a že Ústavní soud také tu společenskou potřebu těchto občanů vyslyší.“

Takové výroky kritizuje předseda STAN Vít Rakušan: „Pokud předseda KSČM říká, že doufá, že Ústavní soud vyslyší společenskou poptávku, pak se ocitáme v 50. letech, kdy soudy vyslechly společenskou poptávku a posílaly lidi na mnoho let do žaláře nebo na smrt.“ Starostové také varovali před narušením důvěry občanů v právní stát.

O narušení právních jistot mluví také lidovci. „Respektuji rozhodnutí sněmovny o zdanění náhrad církvím. Nic to ale nemění na tom, že se dle mého názoru jedná o bezprecedentní porušení právních jistot a sprostý obchod mezi ANO, ČSSD a KSČM za podporu vládě,“ napsal na Twitteru předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013.

Zákon ale také znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.