Senát podle očekávání odmítl návrh KSČM na zdanění peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Proti se postavili nejen zástupci nevládních stran, kteří mají v horní komoře většinu, ale i vládní ČSSD. Novelu o majetkovém vyrovnání státu s církvemi hodlá opozice napadnout u Ústavního soudu, pokud sněmovna senátní veto přehlasuje.
Zdanění náhrad je podle jeho odpůrců nestoudné a protiústavní s ohledem na smlouvy, které stát s církvemi v rámci majetkového vypořádání uzavřel. Novela podle kritiků relativizuje princip právního státu, je hrubým zásahem do majetkových práv a do právního systému samotného. Komunistům podle jejich oponentů nejde o zdanění církví, ale o vyvolání pocitu, že si církve majetek nezaslouží a že jej dostaly příliš.
Novelu obhajoval pouze komunistický poslanec Stanislav Grospič - hlavně údajným nadhodnocením finančních náhrad. Mimo jiné prohlásil, že „ustanovení (zákona) upravující smlouvy nemá žádný právní význam, a tudíž smlouvy uzavřené podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nezakládají žádné právní účinky“.
Stát by zdaněním podle KSČM mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Podle senátora ČSSD a daňového poradce Pavla Štohla jsou ale náhrady zaúčtovány jako splátky pohledávek církví vůči státu a jako takové zdaněny být nemohou.
Horní komora novelu odmítla hlasy 64 ze 74 přítomných senátorů. Pro zamítnutí byli všichni zástupci frakcí Starostů, ODS, KDU-ČSL a Senátor 21. Podpořilo je osm sociálních demokratů včetně Milana Štěcha a také Miroslav Adámek z klubu ANO. Proti byli pouze Ladislav Václavec a Jiří Dušek z klubu ANO a Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz). Sedm senátorů ČSSD a ANO se hlasování zdrželo.
Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba pětasedmdesáti miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během třiceti let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně sníží až na nulu v roce 2030.
Práva pro Brity prošla
Senátoři dále schválili zákon, podle něhož v případě „tvrdého“ brexitu budou mít Britové v Česku po přechodnou dobu v některých oblastech stejná práva jako občané EU. Zákon o bude účinný jen v případě brexitu bez uzavření smlouvy mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií.
Británie má Unii opustit 29. března, tamní parlament dohodu už dříve neschválil. Britská premiérka Theresa Mayová v úterý poprvé připustila, že Spojené království může požádat o odklad březnového termínu. Poslancům v britském parlamentu ale řekla, že vláda by o jednorázový a krátkodobý odklad požádala Brusel jen v případě, že britští zákonodárci při hlasování v půlce března opět odmítnou podpořit vyjednanou dohodu i možnost, že Velká Británie opustí Unii koncem března bez jakékoli dohody.
Bez zákona, který nyní zamíří k podpisu prezidentovi, by se Britové v případě brexitu bez dohody ocitli v Česku ve stejném postavení jako cizinci ze zemí mimo Evropskou unii. Dotklo by se to podle ministerstva vnitra zhruba pěti tisíc Britů působících na českém pracovním trhu. V Česku legálně pobývá kolem osmi tisíc občanů Spojeného království. Brexit ovlivní také život Čechů v Británii, podle různých odhadů jich tam žije čtyřicet až sto tisíc.
Dezinformace jsou ohrožením demokracie
Senát se zabýval i dalšími tématy. Nejprve přijal stanovisko, ve kterém říká, že záměrné šíření dezinformací, včetně zpochybňování ověřitelných informací a evidentních lží, představuje vážné ohrožení demokratických mechanismů v Česku a v Evropské unii.
Senátoři zdůraznili potřebu mediálního vzdělávání a rozvoje kritického myšlení, díky nimž by podle nich občané byli méně náchylní k případné manipulaci a byli by schopni lépe posoudit relevanci informací a jejich celkový kontext. Šéf hnutí Senátor 21 Václav Láska nicméně zdůraznil potřebu aktivní role státu, záměrné šíření dezinformací přirovnal k vojenskému útoku v minulém století. „Tankům jste se také nebránili veřejnoprávními médii nebo vzděláváním obyvatelstva,“ řekl.
Horní komora také požádala vládu o určení centrálního koordinačního orgánu boje proti dezinformacím, za který jsou nyní odpovědna ministerstva vnitra a zahraničí. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) doporučoval, aby se koordinační role ujal Úřad vlády.
Evropská komise má návrhy boje s dezinformacemi předložit v březnu. Už loni zveřejnila plán na personální a finanční posílení specializovaného týmu pro strategickou komunikaci (Stratcom), který v rámci unijní diplomatické služby odhaluje dezinformace. Tým od roku 2015 identifikoval a analyzoval přes 4500 takových případů. Podle Komise existují důkazy, že hlavním zdrojem falešných informací a dezinformací v Evropě je Rusko.
S ČSBS raději ne
Senát také doporučil svým členům, aby omezili účast na akcích Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). Svaz podle usnesení horní komory opouští původní hodnoty a přiklání se k bývalému režimu. Místopředseda ČSBS Emil Kulfánek označil tento krok za ostudný. Nevěří tomu, že se žádný senátor nebude piet účastnit.
Doporučení k omezení účasti členů horní komory na pietních akcích pořádaných nebo spolupořádaných svazem horní komora zdůvodňuje „současným směřováním spolku, vystupováním a projevy jeho hlavních představitelů, odklonem od jeho původních hodnot, jeho zpolitizováním a inklinací k hodnotám předlistopadového režimu“.
V případě akcí oblastních organizací ČSBS nabádá horní komora své členy, aby na nich svou osobní účast zvážili. Na akce pořádané ústředím svazu by senátoři neměli chodit vůbec a měli by volit jinou formu uctění památky.
Pro návrh hlasovalo 53 přítomných členů horní komory, proti byli dva. Dalších 14 senátorů se hlasování zdrželo.
Výzva prezidentovi k doplnění Rady ÚSTR
Senátoři nakonec vyzvali prezidenta Miloše Zemana, aby horní komoře po půldruhém roce nečinnosti předložil návrh na obsazení křesla v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Horní komora k tomu hlavu státu vybídla na návrh předsedy svého evropského výboru Václava Hampla z klubu KDU-ČSL.
Posledního adepta do rady Zeman neúspěšně navrhoval senátorům předloni. Pokud by nadále nekonal, podle předsedy senátní ústavní komise Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by měli senátoři zvážit podání kompetenční žaloby na prezidenta k Nejvyššímu správnímu soudu.
Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, čtyři z nich navrhují občanská sdružení, dva sněmovna a jednoho prezident. Nyní zasedá v Radě ÚSTR šest lidí. Dva roky je v radě neobsazeno místo po zesnulé předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždě Kavalírové, kterou nominoval ještě Zemanův předchůdce Václav Klaus.
Zeman předloni nabídl horní komoře spisovatelku Lenku Procházkovou a později zakladatele Jazzové sekce Karla Srpa. Senát je ale neschválil. Srpovu nominaci odmítl projednávat kvůli jeho členství v předlistopadově komunistické straně, neboť tím byly porušeny zákonné podmínky pro členství v radě.
