Ústavní právo

Tisíce původních obyvatel Brazílie se začaly shromažďovat v hlavním městě Brasílii. Podle organizátorů demonstrace jich je na místě nejméně osm tisíc. Protestují proti vládě prezidenta Luly da Silvy. Vyčítají mu neschopnost zajistit jim slíbená území hlavně na úkor těžařských společností. Současná hlava státu ve volbách v roce 2023 kandidovala právě s tím, že pro původní obyvatele zajistí nová teritoria.

Politické přesvědčení by podle nově zvoleného ústavního soudce Jana Wintra nemělo hrát roli v jeho rozhodování. Připustil, že se tomu nelze úplně vyhnout, ale ústavní soudce musí mít dostatek disciplíny, řekl v Interview ČT24. Wintr se ústavním soudcem stane v pondělí. V Senátu měl největší podporu mezi třemi kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl. Kromě něj to byli ještě Josef Baxa a Daniela Zemanová, se všemi senátoři souhlasili.

Dva ze tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce nezískali podporu senátního ústavně-právního výboru. Podpořil pouze profesora ústavního práva Jana Wintra, nikoli bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu ani někdejší prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Neznamená to ale, že by prezident již musel hledat náhradní kandidáty. Rozhodne senátní plénum příští týden, předtím ještě nominace projedná výbor pro lidská práva.

Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.

Prezident Petr Pavel zveřejnil plán pro prvních sto dní ve funkci. Nominuje například první tři kandidáty do Ústavního soudu ke schválení Senátem, svolá schůzky s politiky, představí tým poradců nebo zorganizuje kulatý stůl se zástupci odborné veřejnosti i občanské společnosti na téma kulturního otevírání Hradu.

Nově zvolený prezident Petr Pavel by se mohl s dosluhující hlavou státu Milošem Zemanem setkat v dohledné době. Probrat by s ním mimo jiné chtěl situaci kolem Ústavního soudu (ÚS). Podle nově zvoleného prezidenta by Zeman příštího šéfa této instituce vybírat neměl. Zeman to však nevyloučil – a vyžádal si expertizu, na základě které se rozhodne. Stávající předseda ÚS Pavel Rychetský si myslí, že by jmenování jeho nástupce Zemanem členové soudu nepřijali.

Americká Indiana coby první stát USA od přelomového rozsudku nejvyššího soudu týkajícího se potratů tyto zákroky prakticky zakázala. Nové předpisy schválili zákonodárci v tomto republikány ovládaném státě a krátce poté je podepsal tamní guvernér Eric Holcomb. Stalo se to šest týdnů poté, co nejvyšší soud USA zrušil ústavní právo na ukončení těhotenství.

Ústavní soud řeší podezření na podjatost při rozhodování svého člena Jaromíra Jirsy. Ten soudil dva případy, ve kterých figuroval jeho známý - právník Daniel Palko. Podle spisu si od něj v minulosti půjčil peníze nebo s ním komunikoval o interních věcech justice. Jaromír Jirsa ale jakoukoli podjatost odmítá.

Spojené státy s napětím očekávají verdikt nejvyššího soudu týkající se alabamského zákona o potratech. Ten totiž rozhodne nejen o pravidlech v jižanském státě, ale o právu žen na interrupci v celých Spojených státech. Zpráva o pravděpodobném zrušení precedentu známého jako Roe vs. Wade vyvolala protesty po celé zemi. Svůj nesouhlas vyjádřil i prezident Joe Biden.

Senát bude v souvislosti s kontroverzním udělení milosti pravděpodobně diskutovat o podání žaloby na prezidenta republiky Miloše Zemana k Ústavnímu soudu. V pořadu 90' ČT24 to uvedli senátoři Zdeněk Hraba (STAN) a Miroslava Němcová (ODS). Středeční usnesení horní komory, které označilo omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka za nepřijatelné, podle Němcové nestačí. Hraba si myslí, že je potřeba diskutovat o limitech pravomocí hlavy státu.

Senát asi neschválí nominaci bývalého místopředsedy České advokátní komory Petra Poledníka na ústavního soudce. Vedle senátorů STAN ji nepodpoří pravděpodobně ani frakce ODS a TOP 09, uvedl ve středu její předseda Zdeněk Nytra. Jejich kluby mají v Senátu většinu. Poledníka nominoval prezident Miloš Zeman jako nástupce Kateřiny Šimáčkové, která přešla loni k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Poslanci ve středu už druhým dnem ve sněmovně schvalují novelu pandemického zákona. Projednávání legislativní normy výrazně komplikují obstrukce části opozičních poslanců, kvůli kterým zákonodárci v jednacím sále strávili i celou noc z úterý na středu. Tématu se věnovalo středeční Interview ČT24, jehož hostem byl ústavní právník Jan Kysela. Ten způsob jednání označil za smutný a zároveň varoval před možnými implikacemi do budoucna.

Česká advokátní komora (ČAK) vyzve ministra spravedlnosti i sněmovní komisi pro kontrolu odposlechů, aby prošetřili odposlouchávání výslechových místností v brněnské vazební věznici. Komora už dříve zdůraznila, že pokud obviněný nemůže mluvit se svým obhájcem důvěrně, jde o porušení jeho ústavního práva na obhajobu i na spravedlivý proces.

Většina ústavních právníků – nikoli však všichni, které Česká televize oslovila – se shoduje, že prezident Miloš Zeman nemá žádnou právní oporu pro to, aby se vyhnul jmenování jednoho z ministerských kandidátů, kterého ve vládě mít nechce. Podle Frekvence 1 doporučil Zeman na jednání v Lánech Janu Lipavskému (Piráti), aby se vzdal nominace na ministra zahraničních věcí. V minulosti zaznělo od něj i od premiéra Petra Fialy (ODS), že jednoho z kandidátů odmítá. Kdyby ani jedna strana neustoupila, mohl by se spor dostat k Ústavnímu soudu. V tom případě by ale hrozilo, že se jmenování nového kabinetu zdrží o několik týdnů.

Přenést prezidentské pravomoci na jiné vrcholné ústavní činitele může parlament poměrně snadno díky tomu, že to není nevratný krok a navíc se může prezident snadno a rychle bránit u Ústavního soudu, objasnil ústavní právník Maxim Tomoszek. V nynější situaci – vzhledem ke sdělení Ústřední vojenské nemocnici o neschopnosti Miloše Zemana plnit pracovní povinnosti – se domnívá, že zákonodárci ani nemají jinou možnost než přenesení pravomocí iniciovat. Advokát Tomáš Sokol ovšem varoval před unáhlenými kroky, jako by mohlo být odvolání kancléře premiérem v případě, že by bylo zřejmé, že se prezident zanedlouho vrátí. O právních aspektech nynější situace diskutovali odborníci v 90' ČT24 a Událostech, komentářích.

Hledání vládní většiny v nové Poslanecké sněmovně, která vzejde z víkendových voleb, by podle děkana pražských práv Jana Kuklíka mělo s ohledem na pandemická rizika probíhat rychleji než v předchozích letech. Prohlásil to v Interview ČT24 a upozornil i na nezbytnou úlohu prezidenta, jenž je v těchto dnech ovšem zdravotně indisponovaný.

Ústavní soud označil dosavadní volební systém za nespravedlivý, protože metodou přepočtu hlasů na mandáty znevýhodňuje malé strany. Nápravu má parlament obstarat ještě před sněmovními volbami. Advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda v rozhovoru pro Interview ČT24 považuje krok za narovnání politické soutěže, jiní oslovení experti jej považují i za aktivistický zásah – a výhrady vznáší také k nastolené časové tísni, protože volby jsou už na podzim.

Ústavní soud ve středu oznámí, jak rozhodl o systému voleb do sněmovny a rozdělování mandátů. Zabýval se návrhem skupiny senátorů, kteří v roce 2017 požádali o zrušení stávajícího systému přepočtu hlasů při volbách do Poslanecké sněmovny. Vadí jim, že zvýhodňuje úspěšnější strany. Ústavní soud zároveň odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí o termínu voleb do Poslanecké sněmovny. Volby budou  8. a 9. října, termín tak nadále platí.

Vláda je málo transparentní a nedostatečně odůvodňuje omezení základních práv přijímaná v souvislosti s pandemií. Shodli se na tom předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela a ředitel kampusu Sciences Po v Dijonu Lukáš Macek v Otázkách Václava Moravce. Stejný problém podle nich provází i plánovanou novelizaci zákona o ochraně veřejného zdraví. Rychetský kritizoval také média, že přílišným referováním o pandemii vytvořila atmosféru strachu, v níž společnost dočasně snížila vůči vládě své nároky na kvalitu právního státu.

Ústavní soud zrušil předpis, podle kterého měly církve danit náhrady vyplácené státem. Senátoři, kteří tvrdili, že je zdanění protiústavní, tak se svým návrhem uspěli. Letos na jaře schválili devatenáctiprocentní daň na církevní náhrady poslanci vládních stran, které podpořili komunisté a poslanci SPD.

Prezident Miloš Zeman je sice za některé své kroky kritizován, ale protiústavně nevystupuje. V pořadu Interview ČT24 to řekl vedoucí Katedry ústavního práva a prorektora Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Podle něj prezident – třeba v případě zvažované abolice, pokud by bylo obnoveno stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) nebo odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) – konal v souladu s textem ústavy.