Přenést prezidentské pravomoci na jiné vrcholné ústavní činitele může parlament poměrně snadno díky tomu, že to není nevratný krok a navíc se může prezident snadno a rychle bránit u Ústavního soudu, objasnil ústavní právník Maxim Tomoszek. V nynější situaci – vzhledem ke sdělení Ústřední vojenské nemocnici o neschopnosti Miloše Zemana plnit pracovní povinnosti – se domnívá, že zákonodárci ani nemají jinou možnost než přenesení pravomocí iniciovat. Advokát Tomáš Sokol ovšem varoval před unáhlenými kroky, jako by mohlo být odvolání kancléře premiérem v případě, že by bylo zřejmé, že se prezident zanedlouho vrátí. O právních aspektech nynější situace diskutovali odborníci v 90' ČT24 a Událostech, komentářích.
Pohled právníků: Článek 66 je podle experta na ústavu Tomoszka jediná možnost
63 minut
90' ČT24: Budou převedeny pravomoce prezidenta Zemana?
V pondělí oznámil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), že podle informací, které má od Ústřední vojenské nemocnice, není prezident Miloš Zeman „schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti“. Následně začali politici diskutovat o tom, že by podle článku 66 ústavy přenesli prezidentské pravomoci zejména na premiéra a předsedu Poslanecké sněmovny.
Podle ústavního právníka Maxima Tomoszka z Právnické fakulty Univerzity Palackého je to nyní prakticky jediná možnost. „V situaci, která nastala po vyjádření ošetřujících lékařů (…), není možný žádný jiný postup než iniciovat proceduru podle článku 66,“ řekl.
Na rozdíl od ústavní žaloby, ke které je potřeba dát v každé parlamentní komoře dohromady kvalifikovanou (tedy dvoutřetinovou) většinu, je přenesení pravomocí pro zákonodárce mnohem jednodušší, protože k němu stačí prostá většina – tedy sněmovní „stojednička“ a senátní „jedenačtyřicítka“.
Právník a senátor Václav Láska (SEN21) poznamenal, že „neslyšel argumenty proti aktivaci článku 66“, výhrady, které měli politici SPD a ANO, se podle něj týkaly hlavně toho, kdy by měli zákonodárci o přenesení hlasovat.
Prezident se může přenesení pravomocí snadno ubránit u soudu
Ústavní právník Tomoszek zdůraznil, že to, že parlament může vcelku snadno a rychle hlavu státu pravomocí zbavit, je vynahrazeno tím, že ten je zase může rychle získat zpět. „Může velmi rychle nastoupit obrana prezidenta před Ústavním soudem,“ poukázal. Důkazní břímě je sice podle Tomoszka na samotném prezidentovi, ale ten může svoji schopnost vykonávat funkci prokázat velmi snadno. „Nejjednodušší by bylo, kdyby před soud přišel a řekl: Jsem zde a vidíte, že jsem schopen úřad vykonávat,“ popsal ústavní právník.
Připustil, že v Ústavě nejsou přesně popsány situace, kdy přichází přenesení pravomocí v úvahu – a to je podle něj dobře. „Vyhodnocení a obecná úvaha, co znamená, že prezident není ze závažných důvodů schopen vykonávat úřad, to ústava nedefinuje, nechává to na ústavní praxi. (…) Je to schopno pokrýt jakoukoli situaci, kdy by takový případ nastal,“ podotkl Tomoszek.
Nynější situace ale nemá pouze ústavní rovinu, nýbrž i potenciální trestněprávní. Policie v úterý oznámila, že začala prověřovat, zda někdo nespáchal trestné činy proti republice. Nad tím se ovšem podivil advokát a bývalý ministr vnitra Tomáš Sokol. „Podle mého názoru neexistuje relevantní informace, která by opravňovala k takové hypotéze. Že policie šetří, je naprosto legitimní, je to její právo a povinnost. Ale dopředu vyhlašovat, že existuje podezření ze spáchání takto závažného trestného činu, byť jenom v neurčité formě, je trochu nezodpovědné,“ řekl.
Připustil, že „vzniká problém“, pokud prezident není schopen vykonávat funkci, ale zároveň je schopen říct, že si nepřeje, aby se zveřejňovaly informace o jeho zdravotním stavu. Nemyslí si však, že by bylo možné v celém dosavadním dění kolem prezidentovy hospitalizace hovořit o trestném činu – s jedinou výjimkou.
Zmínil se o pochybnosti, zda listinu o svolání úvodního zasedání Poslanecké sněmovny opravdu podepsal Miloš Zeman. „Ale i kdyby ji nepodepsal on, stále bych si nebyl jistý, že je to trestný čin. Že by to byl lidově řečeno průšvih, že by to bylo pro pana Mynáře zřejmě definitivní, o tom nepochybuji,“ poznamenal Sokol.
Kancléře může premiér odvolat, ale prezident zase vrátit
V souvislosti s pozicí vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře – jejž premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý vyzval rezignaci a zároveň mu pohrozil odvoláním, až na něj bude část prezidentských pravomocí přenesena – připustil Tomáš Sokol, že by jej předseda vlády mohl podle článku 66 opravdu připravit o funkci. Zároveň ale varoval před případnou unáhleností takového kroku v případě, že by bylo zřejmé, že se prezident do práce vrátí.
„Nemyslím si, že by to bylo rozumné v případě, že by bylo zřejmé, že neschopnost vykonávat funkci by byla jenom krátkodobá – zápal plic nebo něco takového,“ zdůraznil.
V případě, že by zákonodárci schválili přenesení pravomocí v době, kdy se sejdou poslanci k ustavující schůzi nové sněmovny, přešly by podle Maxima Tomoszka pravomoce, které se přenášejí na premiéra, skutečně na Andreje Babiše – a to i v případě, že by již byl novým premiérem jmenován například kandidát koalice SPOLU Petr Fiala, ale zatím ještě neměl sestavenou vládu.
„Premiéra máme vždy pouze jednoho. Pokud o někom říkáme, že je designovaný premiér pověřený tím, že má vládu sestavovat, tak v tom okamžiku ještě není jmenován do funkce premiéra. On je pověřený sestavením vlády. Může činit úkony, které se týkají sestavení vlády, nicméně premiérskou funkci stále vykonává dosluhující premiér,“ objasnil.
Po 8. listopadu budeme prezidenta potřebovat, říká Antoš
Dle Marka Antoše, vedoucího katedry ústavního práva na pražské Právnické fakultě, se již brzy ukáže potřeba aktivace článku 66. Argumentuje tím, že po první schůzi nové Poslanecké sněmovny už bude nutné mít někoho, kdo může prezidenta zastoupit. „Současná vláda podá demisi a prezident ji musí přijmout. Po 8. listopadu prostě budeme potřebovat prezidenta republiky anebo náhradní výkon,“ říká ústavní právník.
Podle Antoše v ústavě chybí část, která by se věnovala přerozdělení pravomocí prezidenta na delší dobu. „Obecně vzato to asi je mezera v ústavě. Měla by být nějaká hranice, po kterou ten náhradní výkon lze vykonávat. Pokud se to ani časem nezlepší, tak by asi měla být šance zvolit nového prezidenta.“
Právník a prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch míní, že prezidentova prognóza se může během týdnů měnit. To, že předseda Senátu požádá o aktualizovanou verzi lékařské zprávy, pokládá za vhodné. Poukazuje na to, že prezident se může téměř ihned ohradit u Ústavního soudu.
„Prezident se u Ústavního soudu může bránit až do deseti dnů po skončení toho stavu, kdy rozhodne sněmovna a Senát, že není schopen pravomoci vykonávat. Takže to není vázáno na ten okamžitý stav, nýbrž až se uzdraví,“ vysvětluje Gerloch.
14 minut
Události, komentáře: Ústavní právníci Gerloch a Antoš o vztahu ústavy a prezidenta
