Tomáš Sokol

Experti i politici, kteří ve středu v diskusních pořadech ČT24 komentovali novelu trestního zákoníku, se shodli, že jde o krok vpřed. Někteří z nich však upozorňují, že nedostatečně řeší klíčové problémy trestního systému, jako je recidiva a resocializace vězňů. Jiří Pospíšil (TOP 09) v této souvislosti označil návrh za „reformu na jedné noze“. Novela zavádí mimo jiné alternativní peněžité tresty, s nimiž v zásadě souhlasí i opoziční hnutí ANO, uvedl Radek Vondráček (ANO). Reformě se věnovaly pořady Interview ČT24, 90′ ČT24 a Události, komentáře.

Tomáš Sokol bývá označován za jednoho z nejznámějších advokátů v Česku, který obhajoval třeba Radovana Krejčíře nebo Bohumila Kulínského. Po revoluci ale působil také jako městský prokurátor (státní zástupce) a ministr vnitra. Na otázku, jestli je v Česku dobrá obhajoba závislá na penězích, odpovídá ano: „Altruisté jsme občas všichni. Celkově se ale domnívám, že se advokáti chovají tržně.“ Jestli je to dobře, neví, ale je to tak podle něj i v řadě jiných oborů. V novém podcastu České televize V hlavě se také zamýšlí nad tím, jak se vyrovnává s příběhy obětí nebo co přinese vládou schválená novela zákona o advokacii.

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že Ústavní soud (ÚS) bude pod vedením Josefa Baxy garancí ústavnosti a bude chránit základní práva a svobody. Končícímu šéfovi Pavlu Rychetskému poděkoval za dlouhodobou práci pro justici i Českou republiku. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) doufá, že Baxa naplní, co avizoval, tedy že se z ÚS nestane aktivistický tvůrce práva.

Znalec Vladimír Smejkal nedostane další zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání v kauze miliardové zakázky ministerstva práce. Pravomocně o tom rozhodl soud. Profesor ekonomiky a managementu žádá po státu celkem přes 70 milionů korun, ministerstvo spravedlnosti mu vyplatilo 260 tisíc korun. Odvolací senát ve středu ale zároveň obvodnímu soudu nakázal, aby se znovu zabýval Smejkalovým požadavkem na dvacetimilionové odškodnění za způsobené zdravotní následky.

Že soud uznal bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho tehdejší spolupracovnici Janu Nagyovou nevinnými, není pro advokáta a bývalého ministra vnitra Tomáše Sokola velké překvapení. V Interview ČT24 řekl, že jde o složitý případ, kde je těžké vinu dokázat.

Sněmovní komise pro kontrolu Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), se bude 25. srpna zabývat kauzou kontaktů jeho šéfa Petra Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem. Přizvala si k tomu jak Mlejnka, tak ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), řekla šéfka komise Taťána Malá (ANO). Server Seznam Zprávy ve středu uvedl, že Mlejnek měl minimálně od roku 2012 pravidelné kontakty s Redlem, který je stíhaný v korupční kauze Dozimetr. Rakušan řekl, že o vazbě s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadila mu, protože vztah obou mužů byl pracovní.

Vrchní soud v Praze potvrdil deset let vězení pro Jaromíra Prokopa z takzvaného Berdychova gangu. Za mřížemi si odpyká trest za účast na čtyřech loupežích. Podle rozsudku byl navíc vůdčí postavou zločinecké skupiny. Před trestním řízením se Prokop dlouhodobě skrýval ve Spojených státech, kde ho policie předloni zadržela.

Prezident Václav Havel se rozhodl přímo v terénu seznámit se složitou bezpečností situací v Praze. V hlavním městě tehdy docházelo v průměru k více než pěti tisícům trestných činů měsíčně.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Dluhová amnestie milostivé léto pro dlužníky skončila, dohru bude mít ale pro exekutory. Jeden z nejvlivnějších exekutorů v Česku, bývalý prezident exekutorské komory Juraj Podkonický, totiž čelí podezření z rozsáhlého podvodu. Právě během milostivého léta se přišlo na to, že si pravděpodobně k exekucím účtoval neoprávněně peníze navíc a nejspíš také falšoval listiny. Na jeho případ se zaměřil pořad 168 hodin.

Přenést prezidentské pravomoci na jiné vrcholné ústavní činitele může parlament poměrně snadno díky tomu, že to není nevratný krok a navíc se může prezident snadno a rychle bránit u Ústavního soudu, objasnil ústavní právník Maxim Tomoszek. V nynější situaci – vzhledem ke sdělení Ústřední vojenské nemocnici o neschopnosti Miloše Zemana plnit pracovní povinnosti – se domnívá, že zákonodárci ani nemají jinou možnost než přenesení pravomocí iniciovat. Advokát Tomáš Sokol ovšem varoval před unáhlenými kroky, jako by mohlo být odvolání kancléře premiérem v případě, že by bylo zřejmé, že se prezident zanedlouho vrátí. O právních aspektech nynější situace diskutovali odborníci v 90' ČT24 a Událostech, komentářích.

Osvobození bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL, TOP 09) a jejího někdejšího podřízeného Jiřího Staňka je pravomocné. Ve středu o tom rozhodl odvolací soud. Dvojice čelila obžalobě v kauze letounů CASA. Státní zástupce tvrdil, že vinou Parkanové a Staňka byly armádní stroje, které stát nakoupil v roce 2009, předražené.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se v minulém týdnu vzdal funkce. Jako důvod k odchodu uvedl tlak ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). „Šéf resortu jistý nátlak vytvářet může, nesmí se ale jednat o ‚zlý tlak‘,“ řekl ve čtvrtečním Interview ČT24 ústavní právník Jan Kysela. Benešová chce nyní jmenovat Zemanova nástupce, což kritizuje část opozice. Kvůli aktuálnímu dění ve čtvrtek protestovali lidé na pražském Václavském náměstí. Akci uspořádal spolek Milion chvilek.

Nejvyšší správní soud řeší žaloby na opatření ministerstva zdravotnictví, které omezuje shromažďování lidí na maximálně dva lidi uvnitř a dva venku. Výhrady má i Česká advokátní komora. Ta tvrdí, že nelze každé setkávání nazvat soukromou akcí, a tím ho omezit a pokutovat. Policie v týdnu oznámila, že tyto případy kontrolovat a pokutovat nebude.

Nový nouzový stav je právně čistší než ten, který končí, věří právník Tomáš Sokol. Jde sice o zdraví, ale dbát na právo je důležité, aby koronavirus nerozbil ústavní systém a demokracii, řekl v Interview ČT24. Občanská neposlušnost podle něj ukazuje na ztrátu důvěry ve stát, a je třeba ji brát vážně. Věří ale, že český stát se ještě nerozpadá. Vakcinační pas, který by očkovaným lidem dával výsady, by diskriminační nebyl, míní právník.

Před třiceti lety, 23. února 1991, se po svém krátkém fungování rozpadlo Občanské fórum (OF). Hnutí, které se stalo hlavním hybatelem změny režimu v Československu, vzniklo jen dva dny poté, co 17. listopadu 1989 policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Širokonázorové uskupení, spojující odpůrce komunismu, ale nakonec dohnaly vnitřní rozpory.

Přiznat se, zkrátit si délku procesu a dostat méně let ve vězení, takovou možnost mají od října nově obžalovaní z těžkých zločinů. Se státním zástupcem se mohou dohodnout na výši trestu. A pokud souhlasí i soud, proces definitivně končí. Dohoda o vině a trestu se od změny zákona používá desetkrát častěji. Do budoucna by tento systém mohl pomoci pro zrychlení celého soudního řízení.

Předseda české vlády Petr Pithart v pravidelném rozhovoru pro Československou televizi hovoří o náročných jednáních se svým slovenským protějškem Vladimírem Mečiarem, o sporech panujících ve věci sestavování republikových rozpočtů, o rehabilitacích pro účastníky třetího odboje i o dalších aktuálních událostech včetně nenadálé rezignace britské premiérky Margaret Thatcherové.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Rozsudek v kauze vraždy novináře Jána Kuciaka znamenal pro řadu Slováků šok, údajný objednatel vraždy je podle soudu nevinný. Kde je spravedlnost, se poté, co padlo rozhodnutí, ptala řada lidí včetně nejvýše postavených politiků. Stejnou otázku dostal v pořadu Interview ČT24 i český právník Tomáš Sokol. Ve studiu mluvil ale také o české justici, například o délce jednotlivých soudních případů nebo o tom, jak právo ošetřuje fungování Ústředního krizového štábu.

Černá kronika bývala běžnou součástí televizních novin i aktualit. Kromě zpráv o vraždách, přepadeních nebo nehodách se v ní objevovaly či na ní jen navazovaly různé bizarnosti – jako třeba aféra kolem časopisu Sexpres.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Z počátku se kauza Čapího hnízda jevila jako jednoduchý případ podvodu, postupně se z ní ale vyklubala složitá právní otázka. Státní zástupci, kteří nakonec zastavili trestní stíhání českého premiéra, došli k závěru, že farma u Olbramovic splňovala dotační podmínky. Kauza tím ale nekončí, do věci se může vložit nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman i žalobci z týmu Lenky Bradáčové.

Předložení falešných důkazů soudu je od února trestným činem, v trestním zákoníku se objevila definice takzvaného maření spravedlnosti. Zatímco soudci změnu vítají, některým obhájcům se nelíbí, že by za předložení důkazů měli být odpovědní právě oni. Tvrdí, že nemají možnost přezkoumat pravost všeho, co od klienta dostanou.

Mnozí diváci ji znají jako odvážnou advokátku, která ve snímku Hořící keř marně hájí matku Jana Palacha. Ve skutečnosti byla Dagmar Burešová kvůli tomuto případu sledována StB a její dcera nemohla vystudovat, i tak ale po letech nelitovala, že se do kauzy Palach pustila. Za minulého režimu bojovala proti „větrným mlýnům“ často, když hájila disidenty i jiné nepřátele režimu. Po listopadu 1989 se pak jako první ministryně spravedlnosti pustila do justiční reformy.