Experti i politici, kteří ve středu v diskusních pořadech ČT24 komentovali novelu trestního zákoníku, se shodli, že jde o krok vpřed. Někteří z nich však upozorňují, že nedostatečně řeší klíčové problémy trestního systému, jako je recidiva a resocializace vězňů. Jiří Pospíšil (TOP 09) v této souvislosti označil návrh za „reformu na jedné noze“. Novela zavádí mimo jiné alternativní peněžité tresty, s nimiž v zásadě souhlasí i opoziční hnutí ANO, uvedl Radek Vondráček (ANO). Reformě se věnovaly pořady Interview ČT24, 90′ ČT24 a Události, komentáře.
Odborníci a politici vyjádřili v diskusních pořadech obavy, že by tresty mohly umožnit pachatelům „vykoupit se“ z odpovědnosti. Celkově však princip posílení alternativních trestů vítají.
Jedním z návrhů novely je úprava samopěstování marihuany, podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) se jedná o kompromisní návrh s orgány činnými v trestním řízení. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil však upozornil, že z hlediska právní jistoty není ideální.
Původní návrh byl ambicióznější
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) označil novelu za určité dorovnání dluhu, vzhledem k tomu, že současný trestní zákon byl schválen v roce 2009. V tuzemsku je podle něj systém trestání zastaralý a trest odnětí svobody se nadužívá. „Ukázalo se, že tyto tresty nemají ten účel, jaký si tvůrci mysleli, že budou mít,“ doplnil a připomněl, že jeden den pobytu ve vězení stojí stát 1900 korun.
Advokát Tomáš Gřivna poznamenal, že původní návrh „byl mnohem ambicióznější“. Myslí si, že by mohlo docházet k mírnějšímu trestání a k rozvolnění, co se týče naplnění věznic, ale je podle něj otázkou, zda se tím vyřeší „všechny bolavé věci v české společnosti“.
Trestní právo by se podle bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (TOP 09) mělo každých pět až deset let vyhodnocovat a případně upravovat. Novelu podporuje, ale obává se, aby zavádění alternativních trestů nevedlo k rozšíření okruhu lidí, kteří budou páchat trestné činy, protože jim bude hrozit „jen peněžitý trest nebo pouze podmínka“. Celkově však princip posílení alternativních trestů vnímá jako správný.
Reforma na jedné noze
Vláda by však měla zavést i socializační program, míní Pospíšil, protože bez něj jde jen o „reformu na jedné noze“. Upozornil zejména na problém recidivy. Za určitý vzor považuje norský vězeňský systém, jehož cílem „není člověka potrestat, ale zajistit, aby se už nikdy do vězení nevrátil“. Vězni tam mají během odpykávání svého trestu větší kontakt s rodinou a zároveň se jim zajišťuje pracovní uplatnění, dodal.
„Často dochází k odkladu podmíněných trestů, které se kumulují, zaplňují věznice a ten člověk se tam nenapraví,“ poznamenal k tuzemskému trestnímu systému předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).
Jako hlavní důvod, proč se vězeňský systém nachází „na půli cesty,“ vidí Pospíšil nedostatek financí. S tím souhlasí i advokát Tomáš Gřivna, podle něhož stát nemá kapacity ani dostatek sociálních kurátorů pro práci s lidmi po výkonu trestu.
I ministr přiznává, že individuální péče je potřebná. Odnětí svobody by mělo být určeno hlavně pro ty, které není možné napravit jinak, a pro lidi, kteří jsou pro společnost nebezpeční. Vězení by podle Blažka nemělo nahrazovat nefunkční sociální systém.
Peněžitý trest je pro společnost výhodnější
Novela mimo jiné zavádí také alternativní peněžité tresty. Soudy budou muset přihlížet k tomu, v jaké finanční situaci se odsouzený nachází, sdělil Blažek. Rozumí „levicové výtce,“ že nejchudším lidem nebudou tyto tresty moci být ukládány, přesto podle něj systém na Západě funguje dobře. Dodal, že společnost není schopná „vytvořit dokonalou spravedlnost."
„Posílení, ale ne absolutní převaha peněžitého trestu má smysl,“ zhodnotil Pospíšil s tím, že je nepřijatelné, aby se lidé, kteří spáchají vraždu nebo znásilnění, mohli „vykoupit z trestné činnosti.“ V případě majetkové kriminality hodnotí tento krok jako dobrý, ale podle něj záleží na tom, kde bude nakreslena hranice.
V řadě případů je podle advokáta Tomáše Sokola peněžitý trest minimálně stejně postihující jako trest odnětí svobody. Dodal, že pro společnost je takový trest výhodnější, jelikož ve vězení „nemusí živit“ odsouzeného.
Gřivna si nemyslí, že se princip trestání změní úplně, spíše vznikne větší prostor pro úvahu soudců, jaký trest uložit v závislosti na konkrétních okolnostech případu, osoby pachatele a jeho poměrů. „Bude se hledat balanc mezi tím, co novela umožňuje, a tím, co budou soudy ochotny ukládat.“
Pěstování konopí
Návrh zákona má zavést také úpravu legálního samopěstování marihuany. Počítá s tím, že by lidé mohli pěstovat maximálně tři rostliny a držet u sebe 50 gramů konopí.
Blažek uvedl, že probíhala dlouhá debata mezi policií a státním zastupitelstvím. Ačkoli odborníci upozorňují, že z jedné rostliny lze získat až 300 gramů konopí, ministr přiznal, že v jiném znění by návrh neprošel. „Nic jiného s orgány činnými v trestním řízení nešlo domluvit,“ dodal.
Návrh je krokem správným směrem, ačkoli se nezaměřuje na legalizaci, ale na snížení počtu vězňů, hodnotí expertní poradce při Úřadu vlády a bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle něj se jedná hlavně o symbolický krok a „ministrovi tleská, že má odvahu do toho jít“. Sám ale za think-tank Racionální politiky závislostí poslancům předloží jiný návrh, protože tento „hybridní“ není z hlediska právní jistoty ideální.
Projde novela sněmovnou?
Opozice kritizuje především termín předložení novely. Hnutí ANO chce připravit několik pozměňovacích návrhů, ministr spravedlnosti změny připustil. Ke schůzce ministra s opozičními hnutími ANO a SPD má dojít ve čtvrtek, uvedl ve středečním Interview Blažek.
Ministr si nemyslí, že by nejbouřlivější debata ve sněmovně měla proběhnout právě na téma konopí, míní, že spíše budou poslanci debatovat o zrušení trestu za neplacení výživného. Návrh totiž neplacení výživného v některých situacích dekriminalizuje.
Vondráček v Událostech, komentářích uvedl, že k části zákona, která se věnuje zavádění alternativních trestů, nebude mít hnutí ANO žádné zásadní připomínky.
