České věznice plní řetězení trestů i vysoká recidiva

Česko patří v Evropské unii mezi státy s nejvyšším počtem vězňů na sto tisíc obyvatel, hůř jsou na tom jen Maďarsko a Polsko. Podle advokáta, odborníka na trestní právo a vysokoškolského pedagoga Tomáše Gřivny je problém jak v systému trestání, tak ve vysoké recidivě. Pomoci snížit počet vězňů by mohla vládou schválená novela trestního zákoníku. Gřivna ale neočekává, že by výraznějším způsobem přispěla k celkovému snížení počtu vězněných osob.

Podle dat Eurostatu z roku 2022 bylo v Česku 181 vězňů na sto tisíc obyvatel. V rámci EU přitom průměrně vycházelo na sto tisíc obyvatel pouze 108 osob odsouzených k trestu odnětí svobody. Stejně vězňů jako v tuzemsku bylo na sto tisíc obyvatel i na Slovensku. Horší už byly jen Maďarsko (200) a Polsko (190). Nejčastěji jsou lidé v Česku ve vězení za krádeže, maření úředního rozhodnutí, porušování osobní svobody nebo zanedbání povinné výživy.

Podle Gřivny je jedním z důvodů vysokého počtu vězňů takzvané řetězení trestů. K tomu dochází v momentě, kdy osoba opakovaně spáchá nějaký trestný čin, přičemž už po prvním spáchání takového činu jí je uložen alternativní trest. Tím může být například podmíněný trest odnětí svobody nebo obecně prospěšné práce. Pokud se daná osoba neosvědčí ve zkušební době nebo nevykoná obecně prospěšné práce, může se trest změnit na nepodmíněný. Na to pak může navazovat další odsouzení, které je třeba taktéž podmíněné a až třetím odsouzením je nepodmíněný trest odnětí svobody.

„Předchozí dvě se změní z podmíněného na nepodmíněné a v tu chvíli (člověk) vykonává třeba tři tresty po sobě v nějaké výměře. A když se ty tresty sečtou, tak dají dohromady poměrně dlouhou dobu trestu odnětí svobody,“ vysvětlil problematiku Gřivna. Současná legislativa je podle něj nastavena tak, že se takové situace mohou stávat.

Dalším problémem je podle něj to, že se sice častěji ukládají alternativní tresty v podobě například peněžitého, jenže i ty se mnohdy zároveň ukládají s podmínkou odnětí svobody. A i pokud tomu tak není, může se stát, že osoba peněžitý trest nezaplatí, na základě čehož ji čeká odnětí svobody.

S recidivou novela nepomůže, míní Gřivna

Velkým problémem je podle Gřivny také recidiva. „Neumíme pracovat s odsouzenými, kteří páchají opakovaně trestnou činnost. „U nich se pobyt na svobodě a ve vězení cyklicky střídá a nejsme schopni je resocializovat tak, aby opakovaně trestné činy nepáchali,“ vysvětlil.

Recidiva dosahuje více než sedmdesáti procent, což v září za problém označil i bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09). „Bohužel to je fenomén, který se žádnému ministrovi nepodařilo změnit,“ prohlásil tehdy. „Lidé si musí uvědomit, že pokud chceme menší recidivu, to znamená méně pachatelů, a tedy méně nákladné vězeňství, musíme více investovat do toho, aby tam vězeň znovu nepřišel,“ zmínil Pospíšil. Podle něj je u odsouzenců třeba vytvářet pracovní návyky, umožňovat jim kontakt s rodinou a zajišťovat, aby mohli pracovat nebo se dovzdělávat.

Ministři věří, že vláda stihne do konce volebního období prosadit novelu trestního zákoníku, kterou ve středu kabinet schválil. Dosud největší novela tohoto trestního předpisu účinného od roku 2010 počítá především s častějšími peněžními tresty místo vězení.

Vedle rozšíření alternativních trestů počítá i s mírnějším postihováním drobné kriminality nebo částečným uvolněním pravidel pro pěstování a držení konopí. Ministerstvo spravedlnosti si od rozsáhlé novely slibuje, že uleví přetíženým věznicím, zefektivní trestní řízení a sníží recidivu i výdaje státu. Podle ministrů je předpis v souladu se zahraničními trendy. „Naše trestání je nemoderní, zastaralé a odkláníme se od celého zbytku EU, což samozřejmě není dobře,“ řekl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) k posílení peněžitého trestu oproti trestu odnětí svobody.

Podle Gřivny se ale novela týká spíše osob, které nejsou recidivisty. „Pokud jde o recidivisty, tak si myslím, že novela úplně funkční nebude,“ sdělil. Chybí mu i řešení zmíněné problematiky řetězení trestů. „Není tam jasné pravidlo pro řetězení trestů tak, aby soud byl nucen nad tím více přemýšlet a ukládat tresty v nějaké rozumné výměře,“ zmínil.

V jiných případech by ale podle Gřivny novela být nápomocná mohla. „Samozřejmě jsou tam nějaké další možnosti, jako například, že se dekriminalizuje z větší části trestný čin zanedbání povinné výživy, jehož pachatelé jsou dosti často také ve výkonu trestu. Tam lze předpokládat, že by to pozitivní efekt ve smyslu snížení části vězeňské populace mohlo mít,“ konstatoval.

Neočekává ale, že by novela výrazněji pomohla k celkovému snížení počtu vězňů.

Převýchova nefunguje, když je málo personálu

V září bylo ve výkonu trestu téměř 17 800 vězňů, kteří byli rozprostření v pětadvaceti věznicích po celém Česku. Jejich kapacita byla podle tehdejších údajů plná z devadesáti osmi procent.

Podle Gřivny vězeňský systém situace zvládá, ale pouze v nezbytném rozsahu. „Je to otázka efektivní práce s těmi, kdo jsou ve výkonu trestu. Samozřejmě, když vězeňský personál není dostatečně početný a není tam dostatek sociálních kurátorů a podobně, tak není čas individuálně na osoby ve výkonu trestu působit, což se zase negativně projevuje na tom, že selhává převýchova,“ vysvětlil podstatu problému. „Já osobně bych si představoval důkladnější, pečlivější, detailnější práci s vězni, aby se dosáhlo jejich resocializace,“ dodal.

Situace podle Gřivny není ideální a blíží se na hranu. „Ale myslím si, že úplně přeplněné věznice nemáme,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Inflace přichází. Zbrzdí růst ekonomiky i příjmů rozpočtu

Česká ekonomika letos roste méně, než se očekávalo. Výhled zhoršily všechny velké tuzemské instituce i třeba Evropská komise. Hospodářství ovlivnila hlavně nejistota ve světě, třeba nárůst cen komodit kvůli konfliktu na Blízkém východě. Firmy také omezují investice. Předpovídané zpomalení růstu HDP pod dvě procenta má vliv i na výběr daní – nižší útraty a zisky přinesou méně peněz do státní kasy.
před 2 hhodinami

VideoVláda projedná přísnější tresty pro agresivní řidiče, hrozit by jim mohlo vězení

V pondělí má vláda na programu schvalování návrhu novely trestního zákona, která zavádí přísnější tresty pro řidiče, kteří se chovají agresivně nebo za volant usedají pod vlivem omamných látek. „Pokud se řidič úmyslně dopustí nějakého bezohledného agresivního jednání, kdy někoho vytlačuje nebo vybržďuje, tak se na to dívám jako na trestný čin,“ uvedl ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Řidičům by hrozilo až roční vězení. Pokud by při nehodě někoho zranili, sazba by činila až tři roky za mřížemi.
před 2 hhodinami

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 2 hhodinami

VideoZavoral si klade podmínky, proto ho Babiš nezve, říká Knedlhans. Podle Berana to vyvolává obavy

Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral si klade podmínky jednání s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO), ten se s ním proto neschází, řekl v Duelu ČT24 šéf Mladého ANO Adam Knedlhans. „Premiér si má s ředitelem ČRo sednout za zavřenými dveřmi a říct si požadavky obou stran,“ sdělil. První místopředseda Mladé ODS Richard Beran si myslí, že vláda nezdůvodnila, proč Zavorala, na rozdíl od ředitele České televize Hynka Chudárka, nezve. Zavoralův požadavek na veřejné jednání nepovažuje za vysvětlení. „Pokud se bavíme o změně financování veřejnoprávních médií, je chyba, že tam je jen jeden subjekt. To jsou kroky, které vyvolávají obavy u veřejnosti,“ dodal. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.
před 3 hhodinami

Pavel vyznamenal historika Snydera a politologa Krasteva

Prezident Petr Pavel udělil státní vyznamenání americkému historikovi Timothymu Snyderovi a bulharskému politologovi Ivanu Krastevovi. Hlava státu dvojici předala medaili Za zásluhy. Snyder se kvůli zdravotní indispozici ceremoniálu nezúčastnil, ocenění za něj převzal Krastev.
před 5 hhodinami

Na dronové útoky nejsme připravení, vadí Hřibovi. Řešíme protivzdušnou obranu, říká Šťastný

Dopad dvou ruských střel a proudového dronu v Polsku je podle předsedy Přísahy Róberta Šlachty dalším testováním Moskvy, kam až může zajít. Šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba v Nedělní debatě navrhnul, aby se premiér setkal s hlavami parlamentních stran a probral strategii jednotného vystupování. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib kritizoval, že vláda nedělá nic, aby byla na podobné incidenty u nás připravená. S tím nesouhlasil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé), prioritou kabinetu je podle něj protivzdušná obrana.
11:31Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 9 hhodinami

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.