Česko tíží přeplněné věznice

Nahrávám video

Česká republika patří v přepočtu na obyvatele mezi země s největším počtem lidí za mřížemi. Přeplněným věznicím má ulevit novela trestního zákoníku. Trendem je i podmíněné propuštění, které se vztahuje zhruba na každého čtvrtého, kdo z vězení odchází. Ve čtvrtek se takto po třetině výkonu trestu dostal na svobodu bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý, který byl za mřížemi kvůli korupci.

Z nařízených deseti let byl Dbalý ve vězení přes čtyři roky. Teď mu soud místo odnětí svobody stanovil sedmiletou podmínku. Podle rozsudku bral lékař úplatky od lidí, s nimiž uzavřel smlouvu na právní a účetní služby Nemocnice Na Homolce. Také ovlivňoval zakázky.

Možnost podmíněného propuštění po třetině odpykaného trestu u Dbalého nastala již na konci loňského roku. Soud ale Dbalého žádost zamítl jako předčasnou. „Velice často se stává, že soudy napoprvé, zvlášť na jednu třetinu, některé trestné činy nepouští, dávají jim ještě delší dobu, aby strávili ve výkonu trestu, protože ono opravdu někdy úplně nestačíte za tu jednu třetinu prokázat, že jste změnil nějaký postoj,“ popsal předseda spolku Lighthouse Academy Petr Schneedörfler.

Dbalý uspěl s žádostí až napodruhé, mimo jiné i proto, že se Nemocnici Na Homolce za své jednání omluvil. Přimluvila se za něj i věznice. „Chování odsouzeného je po celou dobu výkonu trestu naprosto bezproblémové, pokorné a vzorné,“ řekla mluvčí Vazební věznice Praha-Ruzyně Žaneta Tolochová.

Institut podmíněného propuštění

Podmíněně propuštěný je každý čtvrtý, kdo odchází z vězení. Loni uspělo se žádostí téměř tři tisíce lidí. Po vykonání celého trestu nebo jiným způsobem, třeba díky obnově řízení, opustilo věznice sedm a půl tisíce lidí. U odsouzených za hospodářskou kriminalitu je podmíněné propuštění časté. Mívají totiž bezproblémové chování, vynikající hodnocení od věznice a dokážou soudu garantovat, že mají kde bydlet a pracovat.

S podmíněným propuštěním tak uspěl například bývalý hejtman David Rath, a to dokonce dvakrát. Dříve se dostal z vězení třeba i bývalý spolupracovník premiéra Mirka Topolánka Marek Dalík nebo exprimátor Chomutova Alexandr Novák.

Člověk, který byl trestán poprvé a nezpůsobil smrt, újmu na zdraví a nenaplnil ani žádnou z dalších překážek, může o podmíněné propuštění požádat po třetině výkonu trestu. V ostatních případech můžou odsouzení podávat žádost po polovině. U nejzávažnějších zločinů, jako je vražda, je možné žádat po dvou třetinách trestu. Odsouzení na doživotí pak můžou být propuštěni nejdřív po dvaceti letech věznění. 

Jak vyprázdnit věznice

Podmíněné propuštění je jen jednou z metod, jak snížit počet lidí za mřížemi. Momentálně je ve výkonu trestu 17 799 vězňů, rozprostřených v pětadvaceti věznicích po celém Česku. Jejich kapacita je plná z devadesáti osmi procent. Ministerstvo spravedlnosti plánuje také zavádět nižší sazby a různé alternativní tresty.

„Pomocí trestního práva řešíme řadu sociálních problémů, tisíce z těch lidí, kteří jsou odsouzeni k výkonu trestu odnětí svobody, jsou odsouzeni za bagatelní drobnou majetkovou trestnou činnost,“ prohlásil náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN).

Nejčastěji jsou lidé ve vězení za krádeže, maření úředního rozhodnutí, porušování osobní svobody nebo zanedbání povinné výživy. 

„Hlavní příčinou vysoké míry uvěznění jsou dlouhé tresty, kdy za poměrně společensky nezávažnou trestnou činnost lidé u nás mohou sedět klidně i pět let,“ zmínila ředitelka Asociace organizací v oblasti vězeňství Jana Smiggels Kavková.

Novela trestního zákoníku z dílny ministerstva spravedlnosti by na vládu mohla jít na konci září. Upravovat by měla třeba trestání opakovaných krádeží, částečně dekriminalizovat zanedbání placení výživného či snížit sazby u některých drogových trestných činů. 

Součástí návrhu novely jsou i změny v trestání hospodářské kriminality, třeba alternativní či peněžité tresty. To někteří odborníci kritizují. „Když člověk třeba získá kriminalitou velké peněžní prostředky, tak samotný peněžitý trest by stačit nemusel k nějakému odrazení, aby to někdo další nedělal,“ argumentuje vedoucí právník Transparency International Jan Dupák.

Vězení má napravovat, míní Pospíšil a Křeček

Velkým problémem českého vězeňského systému je z trestního hlediska vysoká recidiva, která dosahuje více než sedmdesáti procent, shodli se v pořadu Události, komentáře bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) a veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. „Ta statistika se (...) za patnáct let vůbec nezměnila. Bohužel to je fenomén, který se žádnému ministrovi nepodařilo změnit,“ prohlásil k údajům o recidivě Pospíšil.

Nahrávám video

„Lidé si musí uvědomit, že pokud chceme menší recidivu, to znamená méně pachatelů a tedy méně nákladné vězeňství, musíme více investovat do toho, aby tam ten vězeň znovu nepřišel,“ míní Pospíšil. Proto je třeba vytvářet u odsouzenců pracovní návyky, umožňovat jim kontakt s rodinou a zajišťovat, aby mohli pracovat nebo se dovzdělávat.

„Práce s vězni, trochu lidský přístup vězeňství povede a měl by vést k tomu, že ti lidé nevyjdou z vězení jako trosky a nemusí krást prostě jen proto, že nemají peníze,“ dodal Pospíšil.

„Věznice nevyřeší problémy společnosti. Důležité je, aby ti lidé nepáchali trestnou činnost nebo, když už se vrací z věznice, aby měli kam jít,“ souhlasí Křeček. Zmínil také, že je nutné překonat odpor společnosti ke změnám a investicím ve prospěch vězňů. „Nesmíme vytvářet dojem, že ta věznice (...) má způsobit nějakou újmu.“

Recidiva nepředstavuje problém třeba právě v případu podmíněného propuštění Dbalého, myslí si Křeček. „U těchto trestných činů pana Dbalého žádná recidiva není, (...) on už nikdy nebude ředitelem nemocnice,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Inflace přichází. Zbrzdí růst ekonomiky i příjmů rozpočtu

Česká ekonomika letos roste méně, než se očekávalo. Výhled zhoršily všechny velké tuzemské instituce i třeba Evropská komise. Hospodářství ovlivnila hlavně nejistota ve světě, třeba nárůst cen komodit kvůli konfliktu na Blízkém východě. Firmy také omezují investice. Předpovídané zpomalení růstu HDP pod dvě procenta má vliv i na výběr daní – nižší útraty a zisky přinesou méně peněz do státní kasy.
před 2 hhodinami

VideoVláda projedná přísnější tresty pro agresivní řidiče, hrozit by jim mohlo vězení

V pondělí má vláda na programu schvalování návrhu novely trestního zákona, která zavádí přísnější tresty pro řidiče, kteří se chovají agresivně nebo za volant usedají pod vlivem omamných látek. „Pokud se řidič úmyslně dopustí nějakého bezohledného agresivního jednání, kdy někoho vytlačuje nebo vybržďuje, tak se na to dívám jako na trestný čin,“ uvedl ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Řidičům by hrozilo až roční vězení. Pokud by při nehodě někoho zranili, sazba by činila až tři roky za mřížemi.
před 2 hhodinami

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 3 hhodinami

VideoZavoral si klade podmínky, proto ho Babiš nezve, říká Knedlhans. Podle Berana to vyvolává obavy

Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral si klade podmínky jednání s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO), ten se s ním proto neschází, řekl v Duelu ČT24 šéf Mladého ANO Adam Knedlhans. „Premiér si má s ředitelem ČRo sednout za zavřenými dveřmi a říct si požadavky obou stran,“ sdělil. První místopředseda Mladé ODS Richard Beran si myslí, že vláda nezdůvodnila, proč Zavorala, na rozdíl od ředitele České televize Hynka Chudárka, nezve. Zavoralův požadavek na veřejné jednání nepovažuje za vysvětlení. „Pokud se bavíme o změně financování veřejnoprávních médií, je chyba, že tam je jen jeden subjekt. To jsou kroky, které vyvolávají obavy u veřejnosti,“ dodal. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.
před 3 hhodinami

Pavel vyznamenal historika Snydera a politologa Krasteva

Prezident Petr Pavel udělil státní vyznamenání americkému historikovi Timothymu Snyderovi a bulharskému politologovi Ivanu Krastevovi. Hlava státu dvojici předala medaili Za zásluhy. Snyder se kvůli zdravotní indispozici ceremoniálu nezúčastnil, ocenění za něj převzal Krastev.
před 5 hhodinami

Na dronové útoky nejsme připravení, vadí Hřibovi. Řešíme protivzdušnou obranu, říká Šťastný

Dopad dvou ruských střel a proudového dronu v Polsku je podle předsedy Přísahy Róberta Šlachty dalším testováním Moskvy, kam až může zajít. Šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba v Nedělní debatě navrhnul, aby se premiér setkal s hlavami parlamentních stran a probral strategii jednotného vystupování. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib kritizoval, že vláda nedělá nic, aby byla na podobné incidenty u nás připravená. S tím nesouhlasil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé), prioritou kabinetu je podle něj protivzdušná obrana.
11:31Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 9 hhodinami

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.