Soudy v Česku zvyšují svou výkonnost. O civilní žalobě soudce rozhodne v průměru za půl roku, délka řízení se tedy oproti loňsku zkrátila o třináct dnů. Za posledních deset let soudy zrychlily své rozhodování průměrně o pět měsíců. Kratší je i doba od podání obžaloby za trestný čin do rozsudku – průměrně tři a půl měsíce. I díky dlouhodobě se snižující kriminalitě leží soudům na stole o osm tisíc trestních kauz méně než před deseti lety. České soudy jsou tak nejrychlejší v historii.
Rychlejšímu rozhodování soudů pomáhají třeba instituty prohlášení viny nebo dohody o vině a trestu. Obžalovaní tak uznají svou vinu a soud už tak nemusí vyslýchat svědky. U obžalovaných pak musí řešit jen výši trestu. „Je to polehčující okolnost a soudy k tomu přihlížejí nesmírně – já všem klientům říkám, že trest jde dolů třeba až o třetinu,“ popsal advokát Stanislav Munzar.
Justice se ale zrychlila i v řešení péče o děti nebo výživného a také v rozhodování o správních žalobách proti úřadům.
Průtahy nadále existují
Spory nicméně často nekončí jen jedním rozsudkem. Často se případy vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž věc projedná a rozhodne jiný samosoudce.
Jedním typem extrému je tak spor architekta skleníku Fata Morgana Zdeněk Deyl s pražskou botanickou zahradou, který trvá už devatenáct let. Architekt požaduje milion a půl za zásahy do svého návrhu. Ve skleníku nechtěl třeba vybetonované cesty a další umělé prvky. Soud dal Deylovi částečně za pravdu a zahrada mu má zaplatit přes čtvrt milionu plus úroky.
„Toto rozhodnutí se nám jeví na takových plytkých základech, třeba že se tehdejší vedení botanické zahrady chovalo nemravně a podobně. A proto s největší pravděpodobností podáme dovolání k Nejvyššímu soudu,“ řekl ředitel Botanické zahrady Praha Bohumil Černý.
U Nejvyššího soudu už zahrada jednou uspěla. Architektův právní zástupce se ke sporu vyjadřovat nechtěl. Za průtahy ministerstvo spravedlnosti vyplatilo zahradě stovky tisíc korun. K mimosoudnímu řešení ani jedna strana ochotná není.
