Olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) vyhlásil zákaz vstupu do okolí místa únorové havárie cisternového vlaku s toxickým benzenem u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku. Nařízení platí do odvolání a má usnadnit zasahujícím složkám práci při odklízení následků havárie a také snížit zdravotní rizika pro osoby, které by se tam pohybovaly, sdělila mluvčí hejtmanství Eva Knajblová.
Olomoucký hejtman zakázal vstup do okolí místa havárie cisteren
Zakázán je na základě rozhodnutí hejtmana vstup do okolí železniční trati, kde cisternový vlak vykolejil, i k jezeru číslo šest. „Omezení se týká zejména východní části hustopečského jezera. Lidé se nemají přibližovat k břehům vodní plochy na méně než tři metry. Zákaz se vztahuje také na pohyb plavidel po nádrži a rybolov,“ uvedla Knajblová. Kvůli havárii cisteren s benzenem v prostoru hustopečského nádraží platí od pátku minulého týdne v oblasti stav nebezpečí, platit má do 27. dubna. Opatření má umožnit rychlejší likvidaci následků ekologické havárie.
Samotné místo havárie je už delší dobu uzavřené pro řidiče i pěší, místo u přejezdu střeží policejní hlídka. Zákaz platí také pro cyklostezku, která souběžně vede kolem trati. Oblast kontaminovanou toxickým benzenem ohraničí a izolují ocelové zábrany v délce 700 metrů. Je to více než trojnásobek původně plánované délky. Dosud odborníci štětovnice na místě instalovali v délce přes 300 metrů. Ocelové profily, které firma instaluje do hloubky sedmi metrů, budou stát nejen v prostoru mezi kolejištěm a jezerem, ale ohraničit by měly dokola celé ohnisko znečištění.
Hasiči mají na místě dvě velkokapacitní čerpadla, která zajišťují přívod vody do statických proudnic na břehu vodní plochy. Ty vytvářejí vodní mlhu, čímž podporují odpařování benzenu z jezera, uvedli hasiči. Na břehu od rána do večera pracuje 22 monitorů, vodní plochu navíc zabezpečují hasiči stovkami metrů norných stěn a sorpčních hadů, uniklou látku zachytávají sorbentem.
Geolog: Benzen pronikne do Bečvy
Geolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Ondřej Bábek varoval, že benzen dorazí až do řeky Bečvy. Je jen otázkou času, kdy to bude, řekl. S ohledem na to, že je však relativně dobře odbouratelný mikrobiální aktivitou, může se v dobře prokysličené říční vodě odbourávat rychleji než v méně prokysličené podzemní vodě. Podle odborníka je odčerpání benzenu z hlubinných vrtů vhodnou cestou k likvidaci, část látky je však nutné odtěžit se zeminou.
„Rychlost šíření benzenu závisí na rychlosti proudění podzemní vody, které v dobře propustných štěrkopíscích může dosahovat několika decimetrů za den. V běžných povodích řek, jako je Bečva, proudění podzemní vody zpravidla směřuje do řeky. Vzhledem k místu kontaminace a dobré propustnosti štěrkopískové vrstvy je v podstatě jen otázkou času, kdy benzen dorazí do Bečvy,“ míní Bábek.
Poločasy rozkladu benzenu se podle něj pohybují přibližně v řádu dvou až čtrnácti dnů v podmínkách dobrého prokysličení a přibližně jeden měsíc až dva roky v podmínkách bez kyslíku. „Lze tedy očekávat, že v Bečvě se benzen odbourá rychleji než ve studnách chatařů. Celková doba odbourání je závislá na koncentracích a mnoha dalších faktorech a špatně se odhaduje,“ doplnil Bábek.
Mimořádná událost, která podle zkušeností hasičů a drážních hasičů nemá za posledních třicet let v Evropě obdoby, se stala 28. února v 11:40 ve stanici Hustopeče nad Bečvou, kdy vykolejil při jízdě nákladní vlak převážející přes tisíc tun toxického benzenu. Část cisteren následně začala hořet. Ve vlaku bylo řazeno sedmnáct vozů, přičemž čtrnáct z nich vykolejilo. Na likvidačních a sanačních pracích se za měsíc po nehodě v Hustopečích vystřídalo přes dva tisíce hasičů.
