Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.
Americký prezident Donald Trump podle Rubia nepřistoupí na nekonečná jednání. Pokud Rusko ukáže, že není ochotno na mírové řešení přistoupit, přehodnotí Washington svou pozici. „Nejprve ale chceme zjistit, zda je mír možný a zda je tomu (Rusko) nakloněné,“ řekl.
„Trump chce ukončit válku za podmínek, které by byly přijatelné pro obě strany,“ dodal Rubio. Zatímco Ukrajina již souhlasila s americkým návrhem na celkové příměří, Rusko tak dosud neučinilo. Myšlenku příměří Moskva nevyloučila, zároveň ale poukazuje na potřebu vyřešit takzvané prvotní příčiny konfliktu.
Rusko před více než třemi lety napadlo Ukrajinu a v rámci jednání o příměří požaduje zrušení některých západních sankcí, což ale Evropa podmiňuje úplným stažením ruských vojsk z Ukrajiny. Stávající ruský přístup už Trump kritizoval. Ve víkendovém rozhovoru s NBC News šéf Bílého domu řekl, že je na Putina velmi rozzloben za jeho slova o legitimitě a budoucnosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Rubio se během svého vystoupení vyjádřil také ke Grónsku. „Dánsko by se mělo zaměřit na skutečnost, že Gróňané nechtějí být součástí Dánska. My jsme jim tuto myšlenku nevnukli. Oni o tom mluví už dlouho. Až se tak rozhodnou, tak se tak rozhodnou,“ řekl podle AP Rubio. Dodal, že pokud by se Grónsko osamostatnilo, USA budou připraveny s ním vytvořit partnerství. Na takové úvahy je však podle něj ještě brzy. Dánská premiérka Mette Frederiksenová ve čtvrtek administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa zopakovala, že nemůže anektovat jinou zemi.
Cesta Ukrajiny do NATO je nezvratná, řekl Rutte
Rutte v pátek zopakoval, že cesta Ukrajiny do NATO je nezvratná. Ukrajincům ale nikdy nebylo slíbeno, že bude členství v NATO součástí případné mírové dohody, dodal generální tajemník Aliance, podle kterého je nyní „míč na ruské straně hřiště“, pokud jde o příměří na Ukrajině.
„Nechci se plést do jednání, nechci říkat nějaké datum, do kterého by mělo Rusko reagovat,“ řekl Rutte. „Američané se snaží zajistit, aby bylo dosaženo míru, který bude spravedlivý a trvalý. Usilovně na tom pracují,“ dodal. Trvalý a spravedlivý mír by podle něj měl mimo jiné znamenat, že Moskva už neobsadí ani metr čtvereční ukrajinského území a už na Ukrajinu znovu nezaútočí.
Šéf NATO v této souvislosti také ocenil úsilí Britů a Francouzů, kteří stojí v čele takzvané koalice ochotných, tedy zemí, které společně diskutují o další podpoře Ukrajiny. Zmínil rovněž i různé iniciativy, které Ukrajincům pomáhají zajistit vojenské i další vybavení, a konkrétně uvedl i českou muniční iniciativu.
Spojenci si podle Rutteho také vyslechli od amerického ministra zahraničí velmi jasný vzkaz o pokračujícím „závazku USA vůči NATO“. Rubio podle generálního tajemníka rovněž nabídl jasná očekávání o tom, že „Evropa a Kanada musí převzít větší odpovědnost za naši sdílenou bezpečnost a pokračovat ve zvyšování výdajů na obranu“. Svět je podle šéfa Severoatlantické aliance stále nebezpečnější, a proto „potřebujeme NATO více než kdy jindy“.
„Rusko pro NATO stále zůstává největší hrozbou,“ doplnil Rutte. Důležitá je proto také spolupráce s dalšími partnery, zejména z Indo-Pacifiku. Se zástupci Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreje a Japonska se ministři zahraničí členských států Aliance setkali ve čtvrtek.
„Bezpečnost indopacifické a euroatlantické oblasti je propojena více než kdy dříve. Čína, Severní Korea a Írán nadále podporují ruskou válečnou mašinerii, což představuje riziko pro nás všechny,“ prohlásil Rutte, který má na příští týden v plánu cestu do Japonska.
„Vidíme vás, Vladimire Putine“
Moskva dluží USA rychlou odpověď na jejich návrh na příměří v rusko-ukrajinské válce, uvedl v pátek ráno v Bruselu francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Francouzský ministr v sídle NATO hovořil po boku šéfa britské diplomacie Davida Lammyho.
„Naši partneři z koalice ochotných pracují na tom, aby dosažený mír na Ukrajině byl trvalý. To znamená, aby existovala silná ukrajinská armáda,“ řekl Barrot. Velitelé francouzské a britské armády budou podle něj během pátku jednat v Kyjevě.
„Naším hlavním problémem nyní je, že Putin prokrastinuje. Naším cílem je vytvořit na něj tlak, aby usedl k jednacímu stolu,“ dodal francouzský ministr na začátku druhého dne jednání šéfů diplomacií NATO v Bruselu. Podle Barrota nyní ruský vládce neukazuje ochotu k uzavření příměří.
„Putin stále váhá, mohl by přistoupit na příměří hned teď, ale neustále bombarduje Ukrajinu,“ doplnil svého kolegu britský ministr Lammy. „Vidíme vás, Vladimire Putine, víme, co děláte,“ zdůraznil. Podle kanadské ministryně zahraničí Mélanie Jolyové by měla být stanovena lhůta, do které musí Rusko s příměřím na Ukrajině souhlasit.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková při příchodu na páteční jednání podle agentury Reuters prohlásila, že spojenci v NATO jsou na cestě utrácet více než tři procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Nový americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek v Bruselu na úvod zasedání uvedl, že členské země, včetně USA, by měly své obranné výdaje zvýšit na pět procent HDP.
Lipavský je k ruskému jednání o příměří skeptický
Kritika ruského přístupu ze strany britského a francouzského ministra by podle Lipavského neměla překvapovat, více méně odráží také český pohled. „Říkám dobře, uvidíme, kam tedy tato jednání povedou, ale má důvěra v přístup ruské strany je opravdu velmi velmi zdrženlivá,“ řekl šéf české diplomacie. V debatě ministrů nezaznívala konkrétní data, do kdy by mělo Rusko odpovědět. Podle Lipavského je na Spojených státech, které vedou jednání, aby si vytyčily, jak k tomu chtějí přistupovat.
Česko bude usilovat o to, aby se Ukrajině dostalo ujištění, že je na cestě do Severoatlantické aliance. „Protože ta dlouhodobá perspektiva je správná,“ míní Lipavský. Nemělo by se podle něj dosáhnout takového mírového ujednání, které omezí ukrajinskou suverenitu rozhodnout se, jestli země chce, nebo nechce být v nějaké mezinárodní organizaci, třeba v NATO.
„Na druhou stranu buďme praktičtí, a pokud vidíme, že teď třeba není tolik vůle nebo nemusí být vůle, tak hledejme spíš cesty, jak Ukrajině prakticky pomoci,“ sdělil. Zároveň je ale potřeba nezavírat dveře této variantě, dodal.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha před partnery ze Severoatlantické aliance podle Lipavského hovořil mimo jiné právě o ruských útocích na energetickou infrastrukturu. Poděkoval také za veškerou pomoc, kterou Kyjev od NATO dostává.
O nových příslibech se debata nevedla, některé země ale v souvislosti se zasedáním ministrů oznamovaly navyšování různých druhů pomoci, podotkl české ministr. „Já jsem ve čtvrtek byl schopen oznámit, že se podařilo najít zdroje pro českou muniční iniciativu tak, abychom dodávali munici až do září, což je významný pokrok,“ uvedl Lipavský.
„NATO je náš přirozený partner,“ řekla Kallasová
Dopoledního jednání v sídle NATO se účastnila i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „NATO je náš přirozený partner. Naše kolektivní obrana je založená na Alianci,“ prohlásila. Důležité podle ní bylo čtvrteční ujištění šéfa americké diplomacie Rubia, že USA jsou si vědomy svého závazku k NATO. Totéž považuje za důležité i Lipavský. „Na druhou stranu to, aby Evropa dala více peněz na obranu, stále platí,“ dodal.
„Rubio říkal rovněž, že evropské země musí být silnější. A to přesně děláme,“ je přesvědčená Kallasová. Rubio podle ní své spojence rovněž ujistil, že Spojené státy nebudou dělat žádné ústupky, pokud jde o „červené linie“ Ukrajiny a Evropy. Mezi ně patří například i to, že žádná jednání o Ukrajině se nesmí odehrát bez ní, a také, že Evropa, které se to týká, musí se vším souhlasit.
Do takzvané koalice ochotných, kterou začali sestavovat Francouzi a Britové, jsou kromě klíčových zemí Evropské unie zapojeny i další státy, jako je Norsko, Austrálie, Kanada a Nový Zéland. Součástí koalice je i Česko. Ministři obrany koalice ochotných by se měli setkat k dalším diskusím již příští čtvrtek právě v sídle NATO. Summit samotné Aliance se pak bude konat v červnu v nizozemském Haagu. Podle vyjádření polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského by na něm měl být přítomen i americký prezident Donald Trump.
