Aleš Gerloch

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.

Prezident Petr Pavel ve středu na Pražském hradě přijal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše. Jednali o návrhu programového prohlášení vlády, kterou ANO skládá s hnutím SPD a s Motoristy. Tématem byl i Babišův střet zájmů. Možný budoucí premiér po jednání zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Pavel nadále požaduje, aby Babiš do jmenování premiérem veřejně oznámil, jak svůj střet zájmů vyřeší.

Nově zvolený předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal svěsit ukrajinskou vlajku na budově sněmovny. Poslanci TOP 09, ODS, STAN a Pirátů zareagovali na tento krok spontánním vyvěšením vlajky napadené země ze svých kanceláří. O tom, jakými formálními pravidly se vyvěšování vlajky řídí, hovořil ve Studiu ČT24 bývalý protokolista magistrátu hlavního města Prahy Martin Churavý. Podle něj jde o kombinaci zákona o užívání státních symbolů a nepsaných pravidel, tradic, etikety a protokolů.

Dosavadní trestní zákoník postrádal explicitní postih komunistického totalitního hnutí, proto byla potřeba novela, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Kamil Nedvědický. Podle ústavního právníka Aleše Gerlocha dosavadní úprava stačila. Ta schválená hovoří o založení, propagaci a podpoře nového hnutí, které směřuje k potlačení práv člověka, podotkl s tím, že neřeší historii.

Odvolaný děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík podal na rektora školy žalobu, s odvoláním z funkce dlouhodobě nesouhlasí. Ševčík to řekl serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu. Rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák vydal rozhodnutí o odvolání v polovině prosince. Už tehdy Ševčík řekl, že postup považuje za nezákonný a politický motivovaný a že se bude bránit soudní cestou. Ševčík tehdy odmítl odvolání převzít osobně, vedení univerzity mu ho muselo zaslat do datové schránky.

Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval ústavní soudkyní místopředsedkyni pražského městského soudu Veroniku Křesťanovou. Odbornice na právo duševního vlastnictví doplní počet soudců Ústavního soudu na čtrnáct, v týmu bude třetí ženou. Křesťanová při odchodu z ceremoniálu řekla, že jako ústavní soudkyně by chtěla být odvážná a zároveň zdrženlivá, rychlá, ale ne zbrklá. Ráda by pokračovala i v akademickém působení.

Do poslední chvíle nebude jasné, zda Senát schválí všechny kandidáty na Ústavní soudce, které horní komoře představil prezident, míní europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). V debatě bývalých ministrů spravedlnosti se s nynější poslankyní Helenou Válkovou (ANO) shodli na tom, že rozdílné názory části senátorů a prezidenta podtrhují demokratický výběr. Podle novinářky Andrey Procházkové debata v Senátu nastaví limity obou stran a může prezidentovi zmenšit prostor pro budoucí nominace.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vyjádřil překvapení, že senátní ústavě-právní výbor odmítl dvě z jeho tří nominací na pozice ústavních soudců. Počká si ale na výsledky hlasování horní komory, které se uskuteční příští týden. Podle oslovených zástupců horní komory by mohlo být jejich schvalování těsnější, než dříve předpokládali. O kandidátech a průběhu jejich slyšení ve výboru diskutovali v pořadu 90' ČT24 senátoři Zdeněk Hraba (STAN), Miroslava Němcová (ODS) a Jiří Růžička (za TOP 09) či ústavní právník Aleš Gerloch.

Prezident Petr Pavel začal vybírat nové ústavní soudce. V pondělí odpoledne se sešel s někdejším předsedou Nejvyšší správní instance Josefem Baxou, potom s bývalou šéfkou profesní unie Danielou Zemanovou. Příští týden by mělo přibýt i třetí jméno, uvedl v Událostech, komentářích ústavní právník Jan Kysela, který vede Pavlův sedmičlenný konzultační panel. Hostem pořadu byl i ústavní právník Aleš Gerloch.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Tomáš Zima. Lékař v minulosti vedl nejprve 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, následně se stal rektorem. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na konci května 2022. Na ministerstvo vnitra svou přihlášku podal v polovině října po senátorských volbách. Jeho kandidaturu podpořilo 13 senátorů, některým však po volbách mandát zanikl.

Spory ohledně jmenování nového šéfa Ústavního soudu pokračují. Mandát současného předsedy Pavla Rychetského skončí v létě. Vybrat jeho nástupce tedy spadá časově do funkčního období nového prezidenta. Miloš Zeman teď ale nevyloučil, že by nástupce Pavla Rychetského jmenoval už on. Někteří právníci to vidí jako neústavní krok. Problém by to byl i podle premiéra Petra Fialy (ODS).

Prezident Miloš Zeman by ještě před odchodem z funkce v březnu příštího roku mohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Informovaly o tom server Seznam Zprávy a Respekt. Skloňuje se přitom jméno Josefa Fialy, současného člena soudu. „Obavy velkých hráčů v justici zachytil i ministr spravedlnosti,“ řekla v Událostech, komentářích Andrea Procházková, zástupkyně šéfredaktora týdeníku Respekt.

Uzákonění možnosti manželství i pro lidi stejného pohlaví nikoho neomezí a nikomu neublíží, zdůraznili předkladatelé příslušné novely občanského zákoníku na tiskové konferenci. O šancích na její přijetí ale nechtěli příliš spekulovat. Stejnopohlavní páry by podle předlohy měly v manželství stejná práva, jako je mají páry heterosexuální. V minulém volebním období sněmovna o uzákonění manželství pro lidi stejného pohlaví nerozhodla.

Prezident republiky Miloš Zeman odmítl jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) uvažuje, že se obrátí na Ústavní soud, aby jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně nových členů vlády. Ústavní právníci mají na oprávněnost postupu prezidenta různé názory, byť v jejich vyjádřeních pro ČT či agenturu ČTK převažuje postoj, že k tomu oprávněn není.

Většina ústavních právníků – nikoli však všichni, které Česká televize oslovila – se shoduje, že prezident Miloš Zeman nemá žádnou právní oporu pro to, aby se vyhnul jmenování jednoho z ministerských kandidátů, kterého ve vládě mít nechce. Podle Frekvence 1 doporučil Zeman na jednání v Lánech Janu Lipavskému (Piráti), aby se vzdal nominace na ministra zahraničních věcí. V minulosti zaznělo od něj i od premiéra Petra Fialy (ODS), že jednoho z kandidátů odmítá. Kdyby ani jedna strana neustoupila, mohl by se spor dostat k Ústavnímu soudu. V tom případě by ale hrozilo, že se jmenování nového kabinetu zdrží o několik týdnů.

Přenést prezidentské pravomoci na jiné vrcholné ústavní činitele může parlament poměrně snadno díky tomu, že to není nevratný krok a navíc se může prezident snadno a rychle bránit u Ústavního soudu, objasnil ústavní právník Maxim Tomoszek. V nynější situaci – vzhledem ke sdělení Ústřední vojenské nemocnici o neschopnosti Miloše Zemana plnit pracovní povinnosti – se domnívá, že zákonodárci ani nemají jinou možnost než přenesení pravomocí iniciovat. Advokát Tomáš Sokol ovšem varoval před unáhlenými kroky, jako by mohlo být odvolání kancléře premiérem v případě, že by bylo zřejmé, že se prezident zanedlouho vrátí. O právních aspektech nynější situace diskutovali odborníci v 90' ČT24 a Událostech, komentářích.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře k rezignaci na funkci. Pokud tak Mynář neučiní, po aktivaci článku 66 by Babiš případné personální změny z titulu premiérské funkce provedl sám, řekl v úterý dopoledne serveru iDNES.cz. Mynář reagoval slovy, že jediný, kdo ho může odvolat, je Miloš Zeman. Dále se k Babišově výzvě odmítl vyjádřit. Odstoupit nehodlá.

Začíná povolební vyjednávání. Ústava podle právníka Aleše Gerlocha nepředepisuje prezidentovi, že předsedou vlády musí být jmenován představitel vítězné strany nebo koalice. Je na prezidentovi, s kým podle Gerlocha bude jednat a koho nakonec pověří sestavením vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) se sejde už v neděli se Zemanem v Lánech, Pražský hrad ale oznámil, že povolební rozhovory plánuje zahájit až ve středu. Hnutí ANO skončilo ve volbách druhé za koalicí SPOLU tvořené ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Vláda v pondělí neprojednala návrh šéfky resortu spravedlnosti na jmenování Igora Stříže nástupcem odcházejícího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Ten přitom končí ve středu. Europoslanci a exministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi (TOP 09) vadí, že by se úřadu ujal člověk, který „je spojovaný s minulým režimem“. Prorektor Univerzity Karlovy a ústavní právník Aleš Gerloch ale nevidí problém. Podotýká, že je to už více než třicet let, a „jestliže může být náměstkem, může být i nejvyšším státním zástupcem“.

Podle některých opozičních stran je vyhlášení nového nouzového stavu protiústavní. Třeba SPD a komunisté proto chtějí mimořádné zasedání sněmovny, která by ho mohla zrušit. Podle členů kabinetu postupovala vláda podle pravidel, s tím ale nesouhlasí někteří ústavní právníci.

Vláda na žádost hejtmanů vyhlásila na 14 dní v celé ČR nouzový stav. O půlnoci z neděle na pondělí tak naváže na nynější nouzový stav. Potrvá do 28. února. Hejtmani k tomu v neděli vládu vyzvali. Žádali, aby se 1. března začaly děti vracet do škol. Od pondělí se rozšíří úřední hodiny na úřadech, aby se netvořily fronty. Drtivá většina opatření se ale nemění. Vyhlášení dalšího nouzového stavu může být podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) protiústavní.

Prezident Miloš Zeman v pondělí vrátil daňový balíček bez podpisu předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO). Hlava státu už dříve oznámila, že zákon nevetuje, ale ani nepodepíše a umožní tak, aby začal platit. Stane se tak od začátku ledna, ministerstvo vnitra už podle svého mluvčího Ondřeje Krátošky dostalo z Poslanecké sněmovny příkaz k jeho vyhlášení. Publikován bude 31. prosince, potvrdil také Vondráček.

Senátní ústavně právní výbor jednomyslně doporučil, aby se předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. V tajných volbách výboru získal všech osm odevzdaných hlasů. Senát o nominaci rozhodne koncem ledna.

Pavel Šámal přijal nabídku prezidenta Miloše Zemana a bude se ucházet o post ústavního soudce. Potvrdil to po středeční schůzce s hlavou státu na Pražském hradě. Prezident předkládá návrhy kandidátů na soudce Ústavního soudu Senátu, který je musí schválit. Jedno místo v Ústavním soudu je uvolněno od začátku roku, kdy rezignoval Jan Musil.