Senátní ústavně právní výbor jednomyslně doporučil, aby se předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. V tajných volbách výboru získal všech osm odevzdaných hlasů. Senát o nominaci rozhodne koncem ledna.
Šámal ke své nominaci řekl, že se chce vrátit k rozhodovací činnosti. „Myslím, že splňuji odborné předpoklady,“ věří tvůrce současného trestního kodexu. Slíbil, že by si zachoval nestrannost a nezávislost. „Nezávislost musíte mít v sobě, nikdo vás ji nenaučí,“ doplnil.
V případě zvolení by omezil svou pedagogickou a publikační činnost. Podpořil také snahu předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, aby návrhy rozhodnutí jednotlivých senátů Ústavního soudu projednával soud jako celek, pokud by s nimi ostatní ústavní soudci nesouhlasili.
Soudce připustil, že jeho handicapem je členství v předlistopadové komunistické straně. „Považuji to za určité selhání ve svém životě. Celou svou činností jsem se snažil, abych to napravil,“ řekl. Dodal, že do KSČ vstoupil na počátku kariéry i pod vlivem zkušeností z rodiny. „Nechci říkat, že to bylo vlivem rodičů, bylo by mi trapné se takto omlouvat,“ uvedl Šámal.
Pavel Šámal se kromě přípravy trestního kodexu podílel na zajištění členství Česka v Evropské unii a na činnosti Legislativní rady vlády. Je členem zkušebních komisí a univerzitních vědeckých rad, trestní právo vyučuje mimo jiné na právnických fakultách Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Komenského v Bratislavě.
Právě legislativní činnost vidí jako potenciální problém advokát Miroslav Krutina. „Je otázkou, jestli dokáže v tomto smyslu překročit vlastní stín a v kontroverzních případech, kde se spravedlnost míjí se zákonem a je potřeba nadhled, přesah a kritický pohled do právní úpravy jako takové, se dokáže odprostit od toho, že často býval spoluautorem některých ustanovení, podílel se na tvorbě právní úpravy a prosazoval ji v soudcovském systému,“ uvažuje Krutina.
Šámala chválí Antl i Gerloch
Předseda senátního ústavně právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) zhodnotil Šámalovo vystoupení pozitivně. „Profesor Šámal se toho zhostil výborně a reagoval přesně tak, jak reagovat měl,“ shrnuje. To, že se Šámal podílel na řadě legislativních změn, považuje za velkou výhodu. „Ústavní soud by měl sdružovat ty největší experty,“ usuzuje senátor a dodává, že trestní soudce po odchodu Jana Musila na Ústavním soudu chybí.
Prorektor Univerzity Karlovy a neúspěšný kandidát na ústavního soudce Aleš Gerloch ve vysílání ČT konstatoval, že je vhodné, aby Ústavní soud zahrnoval právníky z různých oblastí práva, a aby také byl poměr mezi soudci a akademiky. Šámala považuje za kvalitního kandidáta díky dlouholeté práci soudce i akademické činnosti.
„Myslím, že jako předseda Nejvyššího soudu získal širší rozhled i manažerské zkušenosti, takže v tomto směru ho považuji za velmi dobrého kandidáta,“ doplnil Gerloch.
Připomněl, že ústavní soudci musí být nezávislí a nestranní. I když se nemohou zcela odstřihnout od společnosti, měli by si například držet odstup od politiků a omezit musí také aktivity, které by mohly ukázat na jejich podjatost, mimo jiné vystupování v médiích v otázkách, jež se činnosti a rozhodování Ústavního soudu týkají.
Ústavní právník Jan Kysela doplňuje, že pro post soudce je vedle odbornosti a praxe důležitá i jistota, že se neskloní před vládní mocí. „Pokud se to stane, potom Ústavní soud ztrácí smysl, protože byl zevnitř dobyt, unesen a nemůže logicky plnit roli protiváhy politickým mocem,“ vysvětluje právník a dodává, že u Šámala pro takové obavy není důvod.
Hledá se předseda Nejvyššího soudu
V případě, že by Šámal na konci ledna uspěl na plénu Senátu a stal se ústavním soudcem, by se uvolnilo předsednické křeslo na Nejvyšším soudu. Šámala by mohl nahradit současný místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr, kterého chce prezidentovi navrhnout ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
Šámal nicméně stejně jako po loňské schůzce s Milošem Zemanem uvedl, že jeho nástupce by měl vzejít ze soudců Nejvyššího soudu. Jmenování Šámalova nástupce je plně v kompetenci prezidenta republiky a není k němu třeba kontrasignace.
Šámal se narodil 24. září 1953 v Náchodě. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1977). Později získal akademický titul Ph.D. (1999). V roce 2006 byl jmenován profesorem pro trestní právo, kriminologii a kriminalistiku. Působí na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze či na Policejní akademii v Praze.
Svoji soudcovskou kariéru zahájil u Okresního soudu v Mostě, kde působil od roku 1979 jako předseda senátu. V roce 1982 odešel na Krajský soud v Ústí nad Labem a v roce 1991 na Nejvyšší soud České republiky, z kterého se v roce 1993 stal Vrchní soud v Praze. U Nejvyššího soudu v Brně působí jako soudce a předseda senátu trestního kolegia od roku 1993. Během výkonu funkce u Nejvyššího soudu působil v letech 1999 až 2004 na stážích v legislativním odboru ministerstva spravedlnosti.
Nejvyšší soud Šámal řídil od ledna 2015, kdy nahradil Ivu Brožovou; jeho nástupce zatím nebyl vybrán ani jmenován.
Šámal při svém jmenování do čela Nejvyššího soudu řekl, že chce hlavně zvýšit prestiž soudu, zvýšit jeho účinnost a zajistit, aby neměl nedodělky. Šámal coby expert na trestní právo také uvedl, že trestní kolegium stárne a bude potřeba ho omladit, což označil za jeden ze svých prioritních úkolů. Později dodal, že soudu se daří posilovat autoritu, která v minulosti podle některých odborníků slábla.
V lednu 2018 se Šámal ohradil vůči výroku premiéra Andreje Babiše (ANO) o tom, že v Česku si lze objednat trestní stíhání (vyjádření zaznělo ve sněmovně v souvislosti s kauzou Čapího hnízda). Podobné výroky mohou podle Šámala ohrozit důvěru ve spravedlivou justici, a v důsledku vést až k rozpadu demokratického právního státu. Šámal řekl, že ústavní činitelé by se bez důkazů takto vyjadřovat neměli.
V souvislosti s kauzou H-Systemu se Šámal v roce 2018 vyslovil pro to, aby do případu vstoupil český stát a odškodnil poškozené. Řekl to po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem. Omluvil se v té souvislosti také za průtahy řízení, právě proces kolem H-Systemu je podle Šámala příkladem, kdy soudy rozhodovaly nepřiměřeně dlouhou dobu.
Jako předseda Nejvyššího soudu například Šámal rozhodl o podání kárné žaloby na pražskou soudkyni Sylvu Mašínovou kvůli tomu, že měla blízko k významnému fotbalovému funkconáři Miroslavu Peltovi a přes možnou podjatost rozhodovala spor tehdejšího místopředsedy Fotbalové asociace ČR Romana Berbra a bývalého rozhodčího Tomáše Kovaříka. Podle Šámala rozhodla zaujatě. Nejvyšší správní soud potrestal Mašínovou snížením platu na rok o 30 procent.
Je členem zkušební komise pro zkoušky justičních čekatelů soudů (od roku 1992) a pro advokátní zkoušky advokátních koncipientů pro obor trestního práva (od roku 1996). Šámal dále pracuje v komisi Legislativní rady vlády ČR pro trestní právo (od roku 1998) a je členem redakčních rad různých odborných časopisů. Od roku 2002 působí v Mezinárodní asociaci trestního práva. Byl hlavním autorem nového trestního zákoníku, který vstoupil v účinost v roce 2010.
Podle seznamů zveřejněných ministerstvem spravedlnosti v lednu 2011 byl Šámal v minulosti členem KSČ. Je ženatý, jeho manželka Milada je soudkyní Nejvyššího soudu.
Zdroj: ČTK
