Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval ústavní soudkyní místopředsedkyni pražského městského soudu Veroniku Křesťanovou. Odbornice na právo duševního vlastnictví doplní počet soudců Ústavního soudu na čtrnáct, v týmu bude třetí ženou. Křesťanová při odchodu z ceremoniálu řekla, že jako ústavní soudkyně by chtěla být odvážná a zároveň zdrženlivá, rychlá, ale ne zbrklá. Ráda by pokračovala i v akademickém působení.
Pavel jmenoval Veroniku Křesťanovou ústavní soudkyní
Události: Situace okolo Ústavního soudu (zdroj: ČT24)
„Jsem opravdu rád, že dnes mohu do sestavy Ústavního soudu jmenovat další ženu,“ prohlásil prezident. Ocenil zejména široký právní záběr Křesťanové – od advokacie přes soudy po vzdělávání nových právníků. Křesťanová bude také podle Pavla odvážná tam, kde bude potřeba.
„Ani nemůžu říct, že je to vysněné, protože se mi o tom ani nezdálo,“ odpověděla Křesťanová na dotaz ČTK, zda ji při rozhodnutí přejít po letech strávených v advokacii k soudnictví napadlo, že se jednou dostane až k Ústavnímu soudu. Na ústavní soudkyni navrhl Křesťanovou prezidentovi její domovský Městský soud v Praze. Podle ní se tam zájemci o tuto funkci sami nehlásili. „Vybrala mě paní předsedkyně s vedením soudu a se souhlasem soudcovské rady, což je pro mě opravdu obrovská čest. I právě proto, že pocházím z advokacie, že nejsem od kolébky soudkyně,“ popsala.
Senát Křesťanovou schválil do funkce teprve minulý týden a už ve středu ji čeká první zasedání pléna Ústavního soudu. Nový předseda soudu Josef Baxa, který se jejího jmenování účastnil, jí rovnou na Hradě předal některé materiály. „Čeká je tam práce, hned od zítřka dostanou spisy a tak dále, takže nuda v Brně to úplně nebude,“ konstatoval v úterý na adresu nových soudců.
Křesťanová je držitelkou ocenění Právník roku v oboru duševního vlastnictví. Specializuje se i na mediální právo či právo ochrany osobnosti. U pražského městského soudu působí od roku 2010. Byla členkou expertní komise pro tvorbu nového autorského zákona. Působila i jako rozhodce u rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře. Přednáší mimo jiné na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
„Nedovedu si to představit, že bych neučila,“ reagovala Křesťanová na otázku, zda by ráda zůstala v kontaktu s akademickou sférou. Podle Baxy to lze s prací ústavního soudu skloubit. „Samozřejmě to lze stíhat, ale každý soudce si musí uvědomit, co je podstatné. Role ústavního soudce se musí plnit na sto procent,“ zdůraznil. „Má-li ještě další kapacitu, tak je to pochopitelně velmi cenné – výchova nových právníků, nebo vůbec to veřejné vystupování, akademické psaní. To všechno jsou důležité věci, dělají to soudci po celém světě,“ dodal.
Fremra zatím Pavel nejmenuje
Jmenování se měl původně dočkat i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Prezident ale v pondělí oznámil, že chce nejprve prostudovat a konzultovat s odborníky nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Baxa nepokládá za problém, že ústavních soudců je momentálně čtrnáct namísto patnácti. „Není to samozřejmě kompletní sestava, ale takových situací už Ústavní soud zažil. Zažil mnohem horší. Takže já věřím tomu, že – tak, jak sleduju pana prezidenta, jakou péči věnuje Ústavnímu soudu – dříve nebo později nás prostě bude patnáct,“ řekl.
Doplnil, že na prezidenta v tomto ohledu rozhodně nebude zkoušet nijak tlačit, protože to není rolí předsedy Ústavního soudu. „Nechme to na panu prezidentovi, on ví, co dělá. A myslím si, že bude postupovat i nadále podle Ústavy a že se nenechá vykolejit. Ale nechci to nějak věcně komentovat. On řekl své důvody a teď musíme počkat na jeho další rozhodnutí, ať už bude jakékoliv,“ doplnil k otázce jmenování Fremra.
„Omlouvám se, k této kauze se v budoucnu určitě vyjádřím, prozatím ale ne,“ odpověděl Robert Fremr na dotaz ČT.
„To prostě bylo na denním pořádku, kdo měl tuto agendu, no tak prostě teda musel odsuzovat ty případy, které přistály, ale já si myslím, že je to taková trošičku bouře ve sklenici vody,“ řekla Eliška Wagnerová, bývalá ústavní soudkyně a členka prezidentova konzultačního panelu.
ČT oslovila všechny senátory s dotazem, jestli by poté, co vyšly najevo nové informace o Robertu Fremrovi, byli pro schválení jeho nominace. Čtyřicet jich přímo řeklo, že by dnes hlasovali proti. Před necelým týdnem Fremr dostal 36 hlasů z šedesáti sedmi.
Noví ústavní soudci
Ústavní soud nyní prochází personální proměnou kvůli končícím mandátům některých soudců. Z Pavlových nominantů již brněnskou instituci posílili ústavní právník Jan Wintr, soudci Josef Baxa a Daniela Zemanová a profesorka občanského práva Kateřina Ronovská. Baxa je od úterka novým předsedou soudu a Ronovská místopředsedkyní. V listopadu vyprší funkční období ještě Radovanu Suchánkovi, příští rok dalším třem soudcům. O to, aby další posila soudu vzešla přímo z řad advokátů, usiluje Česká advokátní komora.
„Všechny barvy duhy patří na Ústavní soud a těch advokátů tam příliš není. Takže se to pochopitelně nabízí. Ale víte, někdy se říká, že tam je moc soudců, jindy se říká, že tam je moc profesorů,“ komentoval to Baxa s tím, že nejlépe by bylo „zdrženlivě od každého trochu“. Pestrost vidí právě i přímo v Křesťanové. „Má za sebou skvělou profesní dráhu, kde je akademie, kde je advokacie, kde je justice. A tak si myslím, že když to takhle bude pokračovat, že se nemusíme tak hrdlit o to, z které instituce zrovna momentálně ten ústavní soudce přichází,“ doplnil.
Také podle ústavního právníka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha Pavel klade důraz na profesní, věkovou i genderovou pestrost.
Ústavní právník Gerloch k dosavadnímu nejmenování Fremra ústavním soudcem (zdroj: ČT24)