Spory ohledně jmenování nového šéfa Ústavního soudu pokračují. Mandát současného předsedy Pavla Rychetského skončí v létě. Vybrat jeho nástupce tedy spadá časově do funkčního období nového prezidenta. Miloš Zeman teď ale nevyloučil, že by nástupce Pavla Rychetského jmenoval už on. Někteří právníci to vidí jako neústavní krok. Problém by to byl i podle premiéra Petra Fialy (ODS).
Spory ohledně šéfa Ústavního soudu neustávají. Jmenování nového Zemanem by byl podle Fialy problém
Události: Spory kolem jmenování nového šéfa Ústavního soudu (zdroj: ČT24)
V čele Ústavního soudu je Pavel Rychetský už podruhé. Mandát mu končí v srpnu příštího roku a věří, že jeho nástupce vybere až nástupce současného prezidenta. Tomu totiž končí mandát už v březnu.
„Není prostě možné, aby Ústavou svěřené pravomoci příslušný činitel vykonával na období, ve kterém již nebude ve funkci,“ míní Rychetský.
Informace o tom, že by jeho nástupce mohl jmenovat ještě současný prezident, se v médiích objevila minulý týden a prezident takový krok nepopřel – stejně jako to, že by se to mohlo odehrát už před hlasováním.
Blíží se ústavní krize?
Některá média už spekulovala, že by novým šéfem mohl být v současnosti řadový člen soudu Josef Fiala. Možné kroky prezidenta ale rozdělují politiky a premiér by to považoval za problém. „Nepochybně by to vyvolalo obrovské spory a abychom k těm krizím, kterým čelíme, ještě přidávali krizi ústavní, to asi nikdo nechce,“ prohlásil premiér Petr Fiala.
„Právo na to evidentně má a není nikde napsáno ani slovíčkem, že by na to stávající prezident právo neměl, a je úplně jedno, kdo to je,“ konstatuje předseda SPD Tomio Okamura.
„Toto rozhodnutí by mělo být, až se bude blížit konec mandátu pana Rychetského, a mělo by být už od nové hlavy státu,“ myslí si zase vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti).
Debata ústavních právníků
Jmenovat předsedu Ústavního soudu může prezident sám – patří to mezi jeho výlučné pravomoci. Ústavní právníci ale debatují o tom, zda to může učinit, i když by měl jím jmenovaný předseda nastoupit až měsíce po konci mandátu současné hlavy státu.
„Nemusí mít žádný návrh ani souhlas. Tím by byl asi limitován v jiných případech. Podle mě přímo Ústava nebo zákon o Ústavním soudu neomezují časově, kdy může to jmenování nastat,“ uvedl na začátku prosince v Událostech, komentářích právník Aleš Gerloch.
„Rozhodně si myslím, že by to bylo protiprávní, kdyby takto v březnu – nebo nejpozději v březnu – jmenoval (prezident – pozn. red.) někoho na funkci, která se uvolní až v srpnu,“ oponoval ve stejném pořadu právník Jan Wintr.
Ústavní soud má patnáct členů, v současné době je ale jedno místo neobsazené, s kandidátem se měl prezident sejít v pondělí.