Prezident Miloš Zeman by ještě před odchodem z funkce v březnu příštího roku mohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Informovaly o tom server Seznam Zprávy a Respekt. Skloňuje se přitom jméno Josefa Fialy, současného člena soudu. „Obavy velkých hráčů v justici zachytil i ministr spravedlnosti,“ řekla v Událostech, komentářích Andrea Procházková, zástupkyně šéfredaktora týdeníku Respekt.
Zeman by mohl před odchodem z funkce jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Termín podle Gerlocha zákony neomezují
Otázky kolem jmenování nového šéfa Ústavního soudu (zdroj: ČT24)
Jmenování nového šéfa Ústavního soudu by ale mohlo být problematické, současnému předsedovi Pavlu Rychetskému vyprší mandát až v srpnu, tedy téměř půl roku po odchodu Zemana z funkce hlavy státu.
„Prezident nemůže odvolat předsedu Ústavního soudu, může pouze jmenovat nového šéfa soudu. Je to samostatná pravomoc prezidenta, čili nemusí mít žádný návrh ani souhlas. Podle mě to zákon o Ústavním soudu nebo Ústava časově neomezují, kdy může to jmenování nastat,“ řekl vedoucí katedry teorie práva Právnické fakuty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.
Jednoznačný názor na to, zda by tento krok mohl končící prezident učinit dopředu, podle svých slov nemá ústavní právník Jan Wintr. Podle jeho osobního názoru by ale spíše šlo o protiprávní jednání.
„Vyjadřoval se k tomu i polský ústavní soud, že tímto způsobem tunelovat pravomoc budoucího prezidenta není možné. Jde o čerstvý interpretační problém a nedokážu se vypořádat s tím, jestli jde o paakt – tedy nicotný akt, který nikdo nemusí brát jako závazný a nemusí k němu přihlížet, anebo jestli to není paakt, pak je to nezákonné rozhodnutí,“ míní Wintr.
Procházková pak popsala okolnosti vzniku jejich článku: Zdůraznila, že Pražský hrad jmenování nového předsedy soudu nevyloučil – dostal přitom možnost se vyjádřit. Stejně tak popisovanou možnost nevyloučil ani Josef Fiala, který je ústavním soudcem od roku 2015. Ten s Respektem i redakcí Seznam Zpráv odmítl komunikovat.
Gerloch nechce přeceňovat roli předsedy Ústavního soudu
Gerloch se na celou věc dívá obecněji – zmínil několik situací, ve kterých by popsaný postup mohl být legitimní. „Pokud by došlo k odložení voleb prezidenta republiky z hlediska vyhlášení nouzového stavu nebo pokud by byla situace taková, že by volby byly prohlášeny za neplatné,“ uvedl s tím, že zároveň nechce přeceňovat roli předsedy Ústavního soudu. Podle něj nejde o „monokratický ministerský post“.
„V komentářích vidíme, že přátelství mezi Pavlem Rychetským a Milošem Zemanem už skončilo,“ připomněl osobní rovinu takového kroku Jan Wintr. Podle něj to ukázala aféra kolem udělení a neudělení státního vyznamenání Rychetskému.
Z pohledu Procházkové by „běžný“ předseda Ústavního soudu měl být k prohlášením v médiích a politickým komentářům zdrženlivější než Rychetský. „Zároveň to prezidenta neopravňuje činit takovéto rozhodnutí,“ uvedla.