Prezident Miloš Zeman neudělí předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně poškodil Česko, napsal mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Rychetského jméno figurovalo mezi vyznamenanými u příležitosti státního svátku 28. října minulého roku. Tradiční slavnostní ceremoniál se ovšem kvůli špatné epidemické situaci neuskutečnil a Hrad jména oceněných osobností zveřejnil pouze na svém webu. Vyznamenaní si medaile a řády převezmou až letos na podzim.
Předseda Ústavního soudu se v říjnu nechal slyšet, že si velice váží toho, že ho Zeman vyznamenal navzdory rozdílným názorům obou mužů v poslední době: „Vyznamenání Řádem TGM si velice vážím nejen s ohledem na to, že nositeli tohoto řádu jsou osobnosti, které jsem vždy obdivoval, ale též proto, že pan prezident se takto rozhodl, ačkoliv v poslední době se naše názory poněkud rozcházejí, což si vysvětluji zejména tím, že jeho funkce jej svazuje podstatně více než mne.“
Řád TGM ale nakonec Rychetský neobdrží. „Prezident republiky Miloš Zeman se rozhodl neudělit původně plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka Pavlovi Rychetskému, vzhledem k tomu, že poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně,“ předeslal ve středu mluvčí prezidenta.
Podle bývalého šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta z dosavadních výroků ale vyplývá, že Rychetský už vyznamenání má, takže formálně jde o jeho odebrání. „Z toho vyplývá, že pan Rychetský je nositelem od 28. října 2020 do 10. února 2021,“ řekl Forejt serveru Blesk.cz. Předseda Ústavního soudu by tak byl navždy evidován jako nositel řádu.
Podle bývalého mluvčího prezidenta Václava Havla a odborníka na etiketu Ladislava Špačka záleží na tom, zda už prezident podepsal diplomy k udělení či propůjčení vyznamenání. Pokud tak učinil, má se podle Špačka za to, že ocenění obdržel. „Jestli prezident listiny nepodepsal a hodlá je podepsat až v říjnu letošního roku při příležitosti předávání ocenění, tak pak s těmi jmény může hýbat, jak chce,“ upřesnil Špaček pro Blesk.
Zeman má rozhodnutí soudu za nezodpovědné
Ústavní soud minulý týden zrušil část zákona o parlamentních volbách kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Ze zákona odstranil hranice deseti procent hlasů pro dvojkoalice, patnáct procent pro trojkoalice a dvacet procent pro koalice čtyř a více stran. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů.
Zeman ještě před rozhodnutím soudu před zásahem do volebního zákona varoval. Ústavnímu soudu napsal dopis, ve kterém upozornil na to, že už v prosinci rozhodl o vyhlášení termínu voleb. Zásah do probíhajícího volebního procesu proto považoval za ústavně nezodpovědný, protože už začala volební kampaň a organizace voleb.
Zároveň podotkl, že zrušení části volebního zákona může znamenat destabilizaci tuzemského ústavního systému. Politici nyní musejí v krátké době nalézt shodu nad novým zněním zákona v obou komorách parlamentu. Prezident varoval před tím, že pokud by se například poslanci a senátoři neshodli na uspořádání volebních krajů, nemohly by se včas konat volby do sněmovny. Noví poslanci by tak nemohli nahradit ty dosavadní.
Senát by v takové situaci bez sněmovny novelu volebního zákona přijmout nemohl. Zároveň by podle Zemana nebyla vláda povinna podat demisi, protože by se neuskutečnila ustavující schůze nové sněmovny. Ústavní soudce kritizoval také za dobu, kterou k rozhodnutí potřebovali.
