Amnestii nevyhlásím, ujistil Zeman. Nevyloučil, že by ještě mohl jmenovat příštího šéfa Ústavního soudu

Prezident Miloš Zeman v neděli jednoznačně odmítl, že by do konce svého mandátu vyhlásil amnestii. V rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu zopakoval svůj názor, že milosti mají být udíleny selektivně. Zároveň obhajoval svou milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. V rozhovoru také nevyloučil, že by ještě mohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Zeman se také vyjádřil pro pokračování pomoci Ukrajině.

„Na rozdíl od svých předchůdců, kteří udělovali stovky milostí, já jsem jich až dosud – včetně manželů Kordysových v poslední době – udělil 27,“ připomněl Zeman. Jaroslaw a Karolina Kordysovi dostali osmileté tresty za nelegální obchody s psychotropním nápojem ayahuasca, prezident je omilostnil před několika týdny.

Zeman nyní zároveň připustil, že za aktuálním poklesem důvěry veřejnosti v prezidenta mohou stát některá jeho kontroverzní rozhodnutí, a konkrétně zmínil milost pro Baláka. „Ale protože to byl člověk, který se v lánské oboře osobně neobohatil a ani nevznikla žádná národohospodářská škoda, tak jsem tuto milost udělil i s vědomím důsledků,“ řekla k tomu hlava státu.

Zeman při nástupu do funkce stanovil, že milosti bude udílet jen u závažných zdravotních a humanitárních důvodů. Negativní ohlas proto v minulosti vzbudila nejen jeho milost pro Baláka, ale také pro doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka. 

Zatím poslední amnestii vyhlásil Zemanův předchůdce Václav Klaus, a to v roce 2013 ke dvacátému výročí vzniku České republiky. Z věznic tehdy odešlo přes 6400 odsouzených.

Spekuluje se, že Rychetského nahradí Josef Fiala

Pokud jde o post předsedy Ústavního soudu, Zeman zdůraznil, že jediným omezením v Ústavě je pro prezidenta to, že při jeho jmenování musí vybírat z ústavních soudců. Připustil i variantu, že by nástupce Pavla Rychetského vybral ještě před koncem lednových prezidentských voleb.

Českému rozhlasu také řekl, že se v pondělí setká s kandidátem na nového ústavního soudce. „Předpokládám, že poté ho předložím Senátu. Co bude dál, o tom budu přemýšlet, až tento problém vyřeším,“ odpověděla hlava státu na dotaz, zda se chystá jmenovat nástupce Rychetského ještě před koncem svého mandátu. Zeman ve funkci skončí v březnu, Rychetský až v srpnu. „Něco jiného je uvažovat, něco jiného je rozhodnout se. Ať už tak, či onak, rozhodnu se rozhodně až později,“ pokračoval prezident.

14 minut
Studio ČT24: Zeman nevyloučil, že by ještě mohl jmenovat příštího předsedu ÚS. Právník Kysela to kritizuje
Zdroj: ČT24

„Především vycházím z toho, že tento předseda, ať už to bude kdokoliv, by neměl dělat z Ústavního soudu třetí komoru parlamentu, a že by měl nepodlehnout pokušení vydávat politické proklamace. Ale samozřejmě takových kandidátů je víc,“ poznamenal Zeman. „Všichni máme zájem na tom, abychom znali kandidáta nebo kandidáty na předsedu. A to je nezastupitelná role prezidenta,“ doplnil a poukázal na to, že jmenování předsedy ÚS nevyžaduje spolupodpis premiéra.

Některá média v minulých dnech spekulovala o tom, že se Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem ÚS Josefa Fialu, nynějšího řadového člena. Prezident se k tomu dosud nevyjádřil, šéf jeho kanceláře Vratislav Mynář údajný plán označil za spekulace.

Koho chce nominovat na nového ústavního soudce, Zeman neprozradil. Podle něj by to bylo neuctivé k Senátu, který nominace schvaluje.

Možné jmenování nového šéfa ÚS Zemanem označují experti za protiústavní. Profesor ústavního práva Jan Kysela označil takový krok za těžko akceptovatelný ústavní exces. Podle ústavního právníka Davida Kosaře lze nového předsedu jmenovat až poté, co se funkce uvolní.

Nicotné rozhodnutí?

Předčasné jmenování nového předsedy by podle právníků bylo následně možné hodnotit jako takzvaný paakt, nicotné rozhodnutí. Je však otázkou, kdo, kde a jakým způsobem se může proti takovému paaktu bránit, případně jakým způsobem lze rozhodnutí nahradit či překlenout. Nově zvolený prezident by například mohl vyjádřit názor, že k paaktu nepřihlíží, a jmenovat někoho nového.

Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v souvislosti se spekulací o možném Zemanově kroku poukázal na princip dělby moci. Politici se podle něj vždy snaží ovlivňovat moc soudní, a to i prostřednictvím personálních rozhodnutí. „Neměli by ale v justici nacházet horlivé pomocníky,“ upozornil Baxa s tím, že k uskutečnění podobného plánu „vždycky musí být dva“.

Zeman očekává přesun ambasády do Jeruzaléma

Zeman v rozhovoru také řekl, že předpokládá, že vláda brzy schválí přesun českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Požádal premiéra Petra Fialu (ODS), aby zemi společně při této příležitosti navštívili. Sám se za přesun velvyslanectví dlouhodobě přimlouvá. Uvedl, že Fiala podepsal petici podporující tento krok.

Předseda vlády je přesunu nakloněn, při nynějším předsednictví v Radě Evropské unie a válce na Ukrajině ale musí vláda řešit aktuálnější výzvy, sdělil v reakci mluvčí kabinetu Václav Smolka.

Izrael, který obsadil východní část Jeruzaléma za války v roce 1967, považuje celý Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město, zatímco většina zemí považuje východní Jeruzalém za okupované území. Spojené státy, Honduras, Guatemala a Kosovo jsou jediné země, které mají v Jeruzalémě velvyslanectví. Ostatní země je mají v Tel Avivu. České velvyslanectví v Tel Avivu má v Jeruzalémě od loňského roku úřadovnu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senát schválil nová pravidla pro kybernetickou bezpečnost

Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Po dlouhé debatě Senát naopak zpět poslancům vrátil školskou novelu, která má omezit odklady. Zákonodárcům vadilo zavedení slovního hodnocení. Senátorský klub ANO se neúspěšně snažil na pořad schůze zařadit též projednání bitcoinové kauzy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

O zvýšení kvót pro pracovníky z ciziny debatovali hosté Událostí, komentářů

Díky zvýšení kvót pro cizince mimo EU, o němž rozhodla vláda, bude možnost získat více pracovníků ze zahraničí. Kvóty začnou platit od července. Firmy to sice vítají, problém nedostatku sil to ale podle nich neodstraní. Upozorňují, že byrokratická zátěž je mnohem vyšší než v okolních zemích, což tuzemské zaměstnavatele znevýhodňuje. O tématu debatovali v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. Pořad moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

STAN podle Šebelové vládu při hlasování o nedůvěře podrží

Vláda bude pokračovat ve stávajícím složení, dohodla se v úterý vedení STAN a ODS. Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se zavázala, že bitcoinová kauza bude transparentně objasněna, budou vyvozeny konkrétní kroky a zadá se externí audit. Místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová věří, že ODS má snahu se věcmi transparentně zabývat, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Zároveň oznámila, že nikdo z poslanců STAN se příští týden nepřidá k vyslovení nedůvěry vládě.
před 10 hhodinami

Vláda upravila kvóty pro pracovníky z ciziny. Více víz bude pro experty

Kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny se v jedenácti českých zastupitelských úřadech po světě od července upraví. Posílí se počet míst pro experty, ubude víz pro nekvalifikované síly. Česko chce nově získat 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout, oznámil po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).
před 12 hhodinami

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se koncentrují hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
před 13 hhodinami

Do finále výběru šéfa ČT jdou Fridrich, Chudárek, Karas, Ponikelský a Šmuclerová

Do užšího výběru na místo generálního ředitele České televize postoupili ve středu ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Obvinění po razii NCOZ si zatím vyslechli čtyři lidé. Způsobili škodu 34 milionů

Obvinění z daňové trestné činnosti si po úterní razii Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji zatím vyslechli čtyři podnikatelé z Mostecka a Teplicka. Detektivové v úterý zadrželi osm lidí, zbývající čtyři by měli být v průběhu středečního odpoledne propuštěni na svobodu. Pro ČT to uvedla náměstkyně ústecké krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová. Škoda je zhruba 34 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sněmovní debatu opět ovládla bitcoinová kauza. Poslanci nic neprojednali

Sněmovní jednání ve středu znovu vyplnila vystoupení opozičních politiků k aféře kolem daru ministerstvu spravedlnosti v bitcoinech. Návrhy zákonů tak sněmovna stejně jako v pátek neprojednávala. Mimořádnou schůzi svolanou zejména k závěrečnému schvalování předloh poslanci přerušili po necelých čtyřech hodinách do pátečního rána, aniž schválili program.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...