Prezident Miloš Zeman v neděli jednoznačně odmítl, že by do konce svého mandátu vyhlásil amnestii. V rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu zopakoval svůj názor, že milosti mají být udíleny selektivně. Zároveň obhajoval svou milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. V rozhovoru také nevyloučil, že by ještě mohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Zeman se také vyjádřil pro pokračování pomoci Ukrajině.
Amnestii nevyhlásím, ujistil Zeman. Nevyloučil, že by ještě mohl jmenovat příštího šéfa Ústavního soudu
„Na rozdíl od svých předchůdců, kteří udělovali stovky milostí, já jsem jich až dosud – včetně manželů Kordysových v poslední době – udělil 27,“ připomněl Zeman. Jaroslaw a Karolina Kordysovi dostali osmileté tresty za nelegální obchody s psychotropním nápojem ayahuasca, prezident je omilostnil před několika týdny.
Zeman nyní zároveň připustil, že za aktuálním poklesem důvěry veřejnosti v prezidenta mohou stát některá jeho kontroverzní rozhodnutí, a konkrétně zmínil milost pro Baláka. „Ale protože to byl člověk, který se v lánské oboře osobně neobohatil a ani nevznikla žádná národohospodářská škoda, tak jsem tuto milost udělil i s vědomím důsledků,“ řekla k tomu hlava státu.
Zeman při nástupu do funkce stanovil, že milosti bude udílet jen u závažných zdravotních a humanitárních důvodů. Negativní ohlas proto v minulosti vzbudila nejen jeho milost pro Baláka, ale také pro doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka.
Zatím poslední amnestii vyhlásil Zemanův předchůdce Václav Klaus, a to v roce 2013 ke dvacátému výročí vzniku České republiky. Z věznic tehdy odešlo přes 6400 odsouzených.
Spekuluje se, že Rychetského nahradí Josef Fiala
Pokud jde o post předsedy Ústavního soudu, Zeman zdůraznil, že jediným omezením v Ústavě je pro prezidenta to, že při jeho jmenování musí vybírat z ústavních soudců. Připustil i variantu, že by nástupce Pavla Rychetského vybral ještě před koncem lednových prezidentských voleb.
Českému rozhlasu také řekl, že se v pondělí setká s kandidátem na nového ústavního soudce. „Předpokládám, že poté ho předložím Senátu. Co bude dál, o tom budu přemýšlet, až tento problém vyřeším,“ odpověděla hlava státu na dotaz, zda se chystá jmenovat nástupce Rychetského ještě před koncem svého mandátu. Zeman ve funkci skončí v březnu, Rychetský až v srpnu. „Něco jiného je uvažovat, něco jiného je rozhodnout se. Ať už tak, či onak, rozhodnu se rozhodně až později,“ pokračoval prezident.
Studio ČT24: Zeman nevyloučil, že by ještě mohl jmenovat příštího předsedu ÚS. Právník Kysela to kritizuje (zdroj: ČT24)
„Především vycházím z toho, že tento předseda, ať už to bude kdokoliv, by neměl dělat z Ústavního soudu třetí komoru parlamentu, a že by měl nepodlehnout pokušení vydávat politické proklamace. Ale samozřejmě takových kandidátů je víc,“ poznamenal Zeman. „Všichni máme zájem na tom, abychom znali kandidáta nebo kandidáty na předsedu. A to je nezastupitelná role prezidenta,“ doplnil a poukázal na to, že jmenování předsedy ÚS nevyžaduje spolupodpis premiéra.
Některá média v minulých dnech spekulovala o tom, že se Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem ÚS Josefa Fialu, nynějšího řadového člena. Prezident se k tomu dosud nevyjádřil, šéf jeho kanceláře Vratislav Mynář údajný plán označil za spekulace.
Koho chce nominovat na nového ústavního soudce, Zeman neprozradil. Podle něj by to bylo neuctivé k Senátu, který nominace schvaluje.
Možné jmenování nového šéfa ÚS Zemanem označují experti za protiústavní. Profesor ústavního práva Jan Kysela označil takový krok za těžko akceptovatelný ústavní exces. Podle ústavního právníka Davida Kosaře lze nového předsedu jmenovat až poté, co se funkce uvolní.
Nicotné rozhodnutí?
Předčasné jmenování nového předsedy by podle právníků bylo následně možné hodnotit jako takzvaný paakt, nicotné rozhodnutí. Je však otázkou, kdo, kde a jakým způsobem se může proti takovému paaktu bránit, případně jakým způsobem lze rozhodnutí nahradit či překlenout. Nově zvolený prezident by například mohl vyjádřit názor, že k paaktu nepřihlíží, a jmenovat někoho nového.
Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v souvislosti se spekulací o možném Zemanově kroku poukázal na princip dělby moci. Politici se podle něj vždy snaží ovlivňovat moc soudní, a to i prostřednictvím personálních rozhodnutí. „Neměli by ale v justici nacházet horlivé pomocníky,“ upozornil Baxa s tím, že k uskutečnění podobného plánu „vždycky musí být dva“.
Zeman očekává přesun ambasády do Jeruzaléma
Zeman v rozhovoru také řekl, že předpokládá, že vláda brzy schválí přesun českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Požádal premiéra Petra Fialu (ODS), aby zemi společně při této příležitosti navštívili. Sám se za přesun velvyslanectví dlouhodobě přimlouvá. Uvedl, že Fiala podepsal petici podporující tento krok.
Předseda vlády je přesunu nakloněn, při nynějším předsednictví v Radě Evropské unie a válce na Ukrajině ale musí vláda řešit aktuálnější výzvy, sdělil v reakci mluvčí kabinetu Václav Smolka.
Izrael, který obsadil východní část Jeruzaléma za války v roce 1967, považuje celý Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město, zatímco většina zemí považuje východní Jeruzalém za okupované území. Spojené státy, Honduras, Guatemala a Kosovo jsou jediné země, které mají v Jeruzalémě velvyslanectví. Ostatní země je mají v Tel Avivu. České velvyslanectví v Tel Avivu má v Jeruzalémě od loňského roku úřadovnu.