Jiří Kajínek

Od 1. ledna bude o žádostech o milost rozhodovat pouze prezidentská kancelář, oznámil odbor komunikace Hradu. Žádosti o milosti doručené do té doby vyřídí ministerstvo spravedlnosti, které mělo agendu dosud na starosti.

Z éry Miloše Zemana nelze dohledat celou řadu podkladů k důležitým rozhodnutím, jako byly milosti, jmenování soudců či generálů. Podle svědectví některé klíčové dokumenty zřejmě vůbec nevznikaly. „Nejsem archivář a nevím, co na Hradě chybí,“ odpověděl bývalý prezident Zeman na dotaz Reportérů ČT. Případu se věnovaly Barbora Loudová a Zuzana Černá.

Agenda týkající se udělování milostí přejde z ministerstva spravedlnosti zpět na kancelář prezidenta. Se šéfem resortu Pavlem Blažkem (ODS) se na tom dohodl prezident Petr Pavel. Hlava státu to řekla v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Agendu spojenou s vyhodnocováním žádostí o milost převedl na ministerstvo Pavlův předchůdce ve funkci Miloš Zeman.

Recidivista a sexuální agresor Karel Kalina si za ubití ženy na Děčínsku odpyká 28 let namísto doživotí. Původně uložený trest mu ve středu pravomocně zmírnil pražský vrchní soud, který tak částečně vyhověl mužovu odvolání. Součástí rozsudku nicméně zůstalo to, že po odpykání trestu odnětí svobody se Kalina přesune do detenčního ústavu. Muž vinu odmítá. Podle verdiktu zmlácenou ženu ještě zaživa polil benzinem a po její smrti ji zapálil. Přímý důkaz proti němu neexistuje, usvědčil ho řetězec důkazů nepřímých.

Miloš Zeman před zvolením do funkce deklaroval, že milosti a amnestie považuje za „feudální přežitek“, proto by je neuděloval, případně by zvažoval jen žádosti nevyléčitelně odsouzených, kteří touží strávit naprostý závěr života doma. Dodával však, že by se odsouzený neměl dopouštět závažných trestných činů. Ve funkci nakonec podepsal šestadvacet milostí a mnohdy vlastní zásady porušil.

Prezident Miloš Zeman v neděli jednoznačně odmítl, že by do konce svého mandátu vyhlásil amnestii. V rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu zopakoval svůj názor, že milosti mají být udíleny selektivně. Zároveň obhajoval svou milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. V rozhovoru také nevyloučil, že by ještě mohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Zeman se také vyjádřil pro pokračování pomoci Ukrajině.

Zatím nepravomocně vyřkl soud v pondělí první letošní doživotní trest vězení. Hrozí Jiřímu Dvořákovi, který by v případě potvrzení byl 47. doživotním vězněm v Česku. Mezi nimi jsou tři ženy, ostatní jsou muži. Většina z nich je ve vězení za vraždy, třetina již od 90. let. Jak ale ukazuje nedávná minulost, nemusí doživotní verdikt skutečně znamenat, že odsouzený věznici již nikdy neopustí. Mezi lety 2017 a 2021 se na svobodu dostali tři doživotní vězni, v jednom z těchto případů byl původní verdikt zrušen.

Prezident Miloš Zeman udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi. Soud ho kvůli ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře minulý týden pravomocně odsoudil na tři roky vězení, podle Hradu ale údajně justice přihlížela i k tomu, „kde odsouzený pracuje“. Balák uvedl, že Zemana o milost požádal osobně, a vyjádřil mu svůj vděk.

Chodí za vrahy do věznic a přesvědčuje je, aby veřejně promluvili o svých činech. Investigativní novinář a publicista Josef Klíma to dělá už víc než třicet let, přesto není stoprocentně úspěšný. Kauz, které z nejrůznějších důvodů zveřejnit nemůže, má totiž stále víc než těch publikovaných. Neuzavřené případy ale využívá jinak – za minulého režimu o nich psal detektivky, teď mu jsou předlohou třeba ke scénářům. Který vrah byl podle něj nejchytřejší, co dělá, když chce na všechno zapomenout, nebo kdy se cítil v nebezpečí, na to vše odpověděl v nejnovějším podcastu Background ČT24.

Asi o žádné jiné postavě z nového seriálu České televize Devadesátky se nemluví tolik jako o Ivanovi Jonákovi. Rolí kontroverzní figury spojené se známým Discolandem upoutal herec Michal Novotný. Teď mu často říkají Ivane Jonáku, jeho matce v Kolíně zase paní Jonáková. O komedii, divadlu i sociálních sítích mluvil v Interview ČT24.

Prezident Miloš Zeman omilostnil muže odsouzeného za zanedbání povinné výživy. Chce mu umožnit péči o nezletilou dceru, jejíž matka nedávno zemřela, uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman dosud udělil 19 milostí, v druhém funkčním období deset.

Je to nejznámější český vězeň, i když už je téměř dva roky na svobodě. Když byl doživotně odsouzený Jiří Kajínek na útěku, vládlo jeho jméno celému českému zpravodajství. Zopakoval to, když jako omilostněný věznici po 23 letech opouštěl. Z mediálního prostoru už nezmizel, na svobodě dává rozhovory, píše na sociální sítě. Největší publicitu mu věnoval reportér Josef Klíma, který o něm i s ním natáčel pro pořad Na vlastní oči. „X-krát nám vyčítali, že jsme se na tom podepsali, že jsme z něj udělali hvězdu. Ale říkali jsme, je to zločinec, je to lump,“ říká pro pořad Newsroom ČT24, který v rubrice Kauzy tentokrát připomene dění kolem Jiřího Kajínka.

V polovině devadesátých let tímto případem žila česká média. Novináři stáli na břehu, když kriminalisté prohledávali dno Orlické přehrady a vytahovali sudy s těly zabitých podnikatelů. Byli také u toho, kdy zatýkali jednoho z hlavních představitelů gangu. S jedním z pětice vrahů mluvil investigativní novinář Josef Klíma, který tehdy natáčel pro pořad Na vlastní oči. Newsroomu ČT24 přiznal, že ani po více než pětadvaceti letech pro něj případ ještě neskončil.

Ve věku 92 let zemřel spisovatel a někdejší soudce Nejvyššího soudu Miroslav Veverka. Později působil u Vrchního soudu v Praze, kde řešil i známé případy generála Alojze Lorence, agenta a kontroverzní postavy sametové revoluce Ludvíka Zifčáka či vraha Jiřího Kajínka. O jeho úmrtí informovala Denisa Novotná z nakladatelství Prostor, kde Veverkovi vyšlo několik překvapivých knih.