Vrah, který byl pro kameramany víc než Jágr v Kanadě. Tak novinář Klíma po letech popisuje Jiřího Kajínka

Je to nejznámější český vězeň, i když už je téměř dva roky na svobodě. Když byl doživotně odsouzený Jiří Kajínek na útěku, vládlo jeho jméno celému českému zpravodajství. Zopakoval to, když jako omilostněný věznici po 23 letech opouštěl. Z mediálního prostoru už nezmizel, na svobodě dává rozhovory, píše na sociální sítě. Největší publicitu mu věnoval reportér Josef Klíma, který o něm i s ním natáčel pro pořad Na vlastní oči. „X-krát nám vyčítali, že jsme se na tom podepsali, že jsme z něj udělali hvězdu. Ale říkali jsme, je to zločinec, je to lump,“ říká pro pořad Newsroom ČT24, který v rubrice Kauzy tentokrát připomene dění kolem Jiřího Kajínka.

Když ho soud za dvojnásobnou vraždu poslal na doživotí za mříže, jeho jméno většinou nevzbuzovalo žádnou velkou emoci. To se změnilo dva roky nato, když Jiří Kajínek v říjnu v roce 2000 utekl z věznice Mírov. Čtyřicet dní po něm policie pátrala a pátrat začali i novináři. Především Josef Klíma a tehdy ještě jeho „žák“ Janek Kroupa.

„Začali jsme se zajímat o jeho život a zjistili jsme, že neodpovídá chladnokrevnému, nemilosrdnému vrahovi. Že na rozdíl od ostatních zločinců vyrostl v harmonické rodině, dobře se učil. Až do chvíle, kdy začal v hospodě hrát mariáš,“ popisuje začátek příběhu Josef Klíma.

Zajímavější byl pro reportéry zločin, za který byl odsouzen. A všechny otazníky, které vyvolával. „Zahloubali jsme se do toho a zjistili jsme, že je tam spousta mezer. Že ten případ byl zřejmě od začátku manipulovaný, protože tam lítali navzájem znepřátelení policisté na obou stranách. A že možná ani není vrah. A to je jeho životní stigma. Možná je vrah, možná není a nikdo to vlastně neví,“ pokračuje Klíma.

Znovu případ otevřít soudy odmítly

Novináři mluvili se svědky i s policisty. Rekonstruovali případ a snažili se zjistit, jestli to byl Kajínek, kdo v serpentinách pod věznicí Bory v roce 1993 střílel. Po zásahu na jednom z pražských sídlišť, kdy policejní komando našlo Kajínka ukrytého v bytě manželky svého spoluvězně, orlického vraha Ludvíka Černého, se Klíma jako první novinář dostal až k samotnému vězni. Rozhovor ve vězeňské kapli muselo schválit ministerstvo spravedlnosti.

„To už byl pseudocelebrita. Pamatuji, že jsme se ráno scházeli na Nově a jeden kameraman měl letět do Ameriky natáčet Jágra a druhý měl jet natáčet Kajínka do Valdic. A ten první říkal druhém: Ty máš takovou kliku, že budeš natáčet Kajínka. On by si to s ním okamžitě vyměnil,“ podivuje se ještě dnes Klíma.

Reportáže s novými důkazy zpochybňující Kajínkovu vinu nic nezměnily. Soudy odmítly stížnosti dvou ministrů spravedlnosti a neuspěl ani Kajínek. Vliv ale podle Klímy měly na veřejné mínění a na rozhodování prezidenta Miloše Zemana o milosti. Tu mu udělil v květnu 2017.

„X-krát nám vyčítali, že jsme se na tom podepsali, že jsme z něj udělali hvězdu. Ale hvězda z něj vznikla samovolně tím, že jsme se o něm dozvídali nové a nové skutečnosti, které byly v jeho prospěch. Hned na začátku, když ho lidi začali bezmezně obdivovat, jsme vysílali volné pokračování, kde přiznává, kolikrát kradl a koho všeho okradl. Říkali jsme, je to zločinec, je to lump,“ snaží se Klíma vyvrátit argumenty, podle kterých Kajínkovi pomohl na svobodu.

„Nejsem jeho advokát, jsem novinář“

Byla to ale právě milost, která spojení mezi oběma muži přetrhala. Před jeho propuštěním totiž Klíma publikoval výpovědi dalších svědků, kteří se kvůli udělené milosti rozhodli mluvit a kteří tvrdili, že Kajínek opravdu střílel. „Já jsem ty reportáže vysílal v době, kdy byl ještě ve vězení, a začal se bát, že mu prezident milost nedá. Když vyšel ven, snažil jsem se mu vysvětlit, že nejsem jeho advokát a že nemůžu zatajit informace, které jsou v jeho neprospěch, že jsem novinář,“ vypráví Klíma.

Mediální show kolem Kajínka propuštěním přitom teprve začala. Na jeho první kroky na svobodě čekali novináři před věznicí i pět dní. Někteří mu kladli nekritické otázky, tykali mu, obdivovali ho. Atraktivním hostem se pak stal pro bezpočet pořadů a rozhovorů. Pozornost má stále, vydal totiž knihu a svůj životní příběh vypráví na sociálních sítích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNeodborně provedené estetické zákroky mohou vést až k hospitalizaci, varují lékaři

Specializovaní lékaři varují před neodborně provedenými estetickými zákroky, které podle nich dělají některá kosmetická nebo nehtová studia. Nejčastěji jde o výplně rtů nebo vyhlazení pleti pomocí injekcí botolutoxinu či kyseliny hyaluronové. Procedury prováděné nelékaři mohou podle České komory estetické medicíny (ČKEM) vést k vážným zdravotním komplikacím, které si mohou vyžádat lékařský zákrok nebo hospitalizaci. „Pokud mají například aplikovanou kyselinu hyalorunovou ve rtech, tak ji můžeme rozpustit enzymem, ale pokud ten materiál je odněkud z internetu, tak tam mohou být přísady, které prostě rozpustit nejdou,“ přiblížila zubní lékařka a předsedkyně ČKEM Kamila Zvolánková.
před 32 mminutami

Reprodukční kliniky zmrazily vloni rekordní počty vajíček

České kliniky asistované reprodukce hlásí za rok 2025 rekordní nárůst zájmu o takzvaný social freezing – preventivní zmrazení vajíček. U některých center stouply počty výkonů meziročně o desítky procent, v případě Fakultní nemocnice Motol jde dokonce o pětinásobek. Hlavním motivem žen není podle lékařů kariéra, ale absence vhodného partnera v době nejvyšší plodnosti. Odborníci však varují, že úspěšnost metody zásadně klesá s rostoucím věkem.
před 2 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 11 hhodinami

Policie odložila případ nesrovnalostí v počítání hlasů v blanenském okrsku

Policie odložila případ nesrovnalostí v počítání volebních hlasů v jednom z blanenských okrsků při říjnových sněmovních volbách. Nebylo prokázáno, že by šlo o úmysl. Trestní oznámení podal Nejvyšší správní soud (NSS), který na základě volební stížnosti Pirátů přepočítal hlasy v blanenském okrsku 28. Piráti jich mají po přepočtu o 20 více, ANO o 21 méně. Výsledek voleb to neovlivnilo, soud tedy nezasáhl. Existovalo ale podezření, že nešlo jen o početní omyl, ale o úmysl.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort zdravotnictví podal trestní oznámení na FN Olomouc kvůli defibrilátorům

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že podalo trestní oznámení kvůli operacím pacientů s přístroji na kontrolu srdečního rytmu, takzvaných kardioverterů-defibrilátorů, ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNO). Důkazy podle resortu ukazují na neobvykle vysoké počty výkonů a vznikla podezření na obcházení kritérií pro voperování těchto přístrojů. Policie případ prověřuje kvůli podezření z podvodu a těžkého ublížení na zdraví, vyšetřování se týká stovek pacientů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prezident podepíše zákon o rozpočtu v pátek, řekl Babiš po jednání na Hradě

Premiér Andrej Babiš v úterý odpoledne jednal na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Prezident ho podepíše v pátek, řekl premiér. Hrad posléze informaci potvrdil. Pavel se s Babišem také rámcově shodli na jmenování nových vedoucích zastupitelských úřadů a misí. Diskutovali i o spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničních věcí. Prezident také na zhruba hodinové schůzce vznesl připomínky k zákonu o státních zaměstnancích.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

První analýza neukazuje na radikální růst marží u čerpacích stanic, uvedl resort financí

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to v úterý ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rozdělování financí mezi kraje je nespravedlivé, volají hejtmani

„Já si myslím, že každý občan si zaslouží, aby žil v kraji, který je spravedlivě financovaný (...). V tomto my teď nežijeme a myslím si, že je potřeba to narovnat,“ domnívá se hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Podobně na situaci nahlíží i lídr Pardubického kraje Martin Netolický (nestr.) a hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Předseda Rady Asociace krajů a šéf Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) má v tomto směru ambici představit vládě dohodu, kterou podpoří minimálně třináct ze čtrnácti krajů.
před 15 hhodinami
Načítání...