Dvojnásobný nájemný vrah Jiří Kajínek byl v úterý po půl druhé odpoledne propuštěn z rýnovické věznice v Jablonci nad Nisou. Byl odsouzen na doživotí, ale prezident Miloš Zeman mu udělil milost. Šestapadesátiletý Kajínek strávil ve vězení 23 let a nyní doufá, že se mu podaří prosadit obnovu procesu.
Vrah Kajínek omilostněný Zemanem byl propuštěn z vězení
Jiří Kajínek: Osmá milost prezidenta Zemana (zdroj: ČT24)
Jsem ve vězení 23 let a všichni dobře víte, že i za pět let se doba změní. Takže já se nejdřív potřebuju rozhlédnout, nadechnout se, zvážit situaci a podle toho se rozhodovat, co dál.
Prezident Miloš Zeman podepsal milost pro Jiřího Kajínka, odsouzeného za vraždu. „Pan prezident se o případ dlouhodobě zajímá a samozřejmě zaznamenal pochybnosti, které zaznívaly z řad odborné veřejnosti. Jmenuji například současného předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček před polednem.
Zeman podle Ovčáčkových slov absolvoval celou řadu schůzek s odborníky třeba od policie a rozhodl se milost udělit na základě nasbíraných argumentů.
Součástí Zemanovy milosti pro Kajínka je také sedmiletá podmínka. Na její dodržování má dohlížet Krajský soud v Plzni. Soud bude sedm let sledovat, zda Kajínek vede řádný život, a pokud ne, upozorní na to přes ministerstvo spravedlnosti prezidenta. Jestliže prezident usoudí, že Kajínek podmínku porušil, bude muset Kajínek po rozhodnutí soudu nastoupit zbytek trestu.
GALERIE
Kajínek dostal prezidentskou milost
Podle exministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) je podmínka relativně přísná. „Trošku mě tam překvapilo, že je tam formulováno, že se nesmí po dobu těch sedmi let pan Kajínek dopustit žádného trestného činu. Není tam tedy řečeno, což bych očekávala, úmyslného trestného činu,“ uvedla.
„To znamená, že i v případě, kdy by jel třeba nepřiměřenou rychlostí a někdo by mu tam vběhl, byla by tam spoluvina a byl by to nedbalostní trestní čin, tak by už porušil podmínku a soud by to samozřejmě avizoval potom panu prezidentovi. A ten by rozhodl, jestli dodržel, nebo nedodržel tu podmínku,“ dodala Válková.
Před druhou hodinou vyšel Kajínek z věznice před kamery a fotoaparáty
Jiří Kajínek opouští vězení
Ministerstvo spravedlnosti předalo pokyn příslušnému soudu a zhruba kolem 13:45 opustil omilostněný Kajínek bránu věznice v Rýnovicích. Obležen novináři jim poděkoval za to, že na něj čekali. „Před mnoha lety jsem měl představu, že až nastane tento den, půjdu z věznice Mírov, vyjdu z brány, půjdu pěšky sám do Mohelnice. Užiju si, že tam budu sám a tím pro mě ta svoboda začíná,“ prohlásil Kajínek před novináři.
Požádal prý nejprve ředitele věznice, aby mu umožnil vyhnout se novinářům. Později ale přehodnotil svůj postoj. „Chtěl jsem vám poděkovat, že jste na mě tady čekali,“ řekl. Odmítl upřesnit, kam zamíří od věznice. Chce si podle jeho slov své soukromí hlídat.
Kajínek po propuštění tvrdil, že milost mu sliboval už prezident Václav Havel. Někdejší Havlův mluvčí Ladislav Špaček to ale odmítá. „To je absolutní nesmysl, Václav Havel nikdy o ničem takovém neuvažoval. Nikdy,“ řekl Špaček.
Z vězení přímo mezi novináře. Kajínek děkoval, že čekali (zdroj: ČT24)
Václav Klaus zase prý podle Kájínka sliboval, že jeho případ vyřeší. Že se případem bývalá hlava státu zabývala, potvrdil Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Klaus podle Macinky o udělení milosti vážně uvažoval.
„Cítil, možná podobně jako nyní prezident Zeman, že nad rozsudkem pana Kajínka existuje mnoho pochybností,“ řekl Macinka. Důvodem, proč se tak nestalo, bylo podle Macinky zřejmě velké množství jiných žádostí o milost, mezi nimiž bývalá hlava státu nalezla řadu naléhavějších případů.
Vražda pod borskou věznicí
Doživotní trest dostal Kajínek 23. června 1998. Plzeňský soud ho potrestal za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard útok přežil. Vraždy si prý objednal jiný podnikatel.
Kajínek vinu nikdy nepřiznal, policii obvinil z vykonstruovaného procesu a soud z předpojatosti. Opakovaně se neúspěšně snažil o obnovení procesu. V důsledku mediálního zájmu se v případu objevila řada nesrovnalostí, později i nové svědecké výpovědi.
Tři ministři spravedlnosti podali stížnost na chyby při vyšetřování. Svědkové ale naopak Kajínka obviňují z manipulace veřejným míněním a ze zastrašování. „Pavel Rychetský podával stížnost pro porušení zákona proto, že na místě činu mizely důkazy, kupříkladu,“ doplnil investigativní reportér Českého rozhlasu Janek Kroupa. Podle něj případ zpočátku vyšetřovali policisté, kteří do něj byli sami zapleteni.
Naposledy podal Kajínek v prosinci 2015 jako nový důkaz potřebný pro znovuotevření případu posudek psychologa, který konstatoval, že jeho náprava je možná a že už dokonce probíhá, což akceptovaly hned dva soudy v Moravskoslezském kraji, když mu zmírnily režim za mřížemi z nejpřísnější zvýšené ostrahy na ostrahu. V srpnu 2016 ale jeho žádost zamítl i Ústavní soud.
Útěky z vězení
Jiří Kajínek proslul mimo jiné svými útěky z věznic. V červenci 1994 uprchnul z vazební věznice v Českých Budějovicích a ještě ten den ho policie dopadla. Znovu se pokusil utéct z věznice ve Valdicích v září 1996. Také tehdy ale netrvalo dlouho a zamířil v doprovodu stráže zpět do cely.
Na podzim roku 2000 Kajínek přeřezal zřejmě diamantovou strunou mříže své cely v Mírovské věznici a po svázaných prostěradlech se spustil za zdi káznice. Zastavit ho nedokázala ani střelba ostrahy. S útěkem mu pomáhal další doživotně odsouzený vězeň Martin Vlasák.
GALERIE
Kajínek II
8. prosince 2000 ho zadržel Útvar rychlého nasazení v bytě pětinásobného vraha Ludvíka Černého, člena gangu Orlických vrahů. Kajínek byl sice ozbrojen, ale zásah se podle policie odehrál tak rychle, že zbraně nestihl použít. Příslušníci komanda se spustili na lanech ze střechy domu k oknům bytu v pátém patře. Okna rozbili, vhodili do bytu rozbušky a uprchlíka zneškodnili.
Zeman udělovat milosti nechtěl
S rozhodnutím prezidenta udělit Kajínkovi milost souhlasilo v polovině května v bleskovém průzkumu agentury Median pro ČT celkem 54 procent Čechů. Zároveň se ale 39 procent všech dotázaných domnívalo, že Zemanova motivace k omilostnění Kajínka je zvýšení prezidentovy vlastní popularity.
Zeman přitom 13. září 2013 na setkání s občany na náměstí v Moravské Třebové možnost, že by někdy právě Jiřímu Kajínkovi udělil milost, zcela vyloučil. Ještě ve stejném roce se ale vyjádřil v televizi Prima pro obnovu řízení v Kajínkově kauze.
Letos uvedl, že si vyžádal jeho spis a že udělení milosti „vážně zvažuje“. Den před oznámením, že prezident milost udělí, navštívila Kajínka první dáma Ivana Zemanová.
Právu prezidenta republiky udělovat amnestie a milosti se Zeman věnoval dokonce i ve svém inauguračním projevu na Hradčanském náměstí. Tehdy označil tyto pravomoci zakotvené v Ústavě ČR za „zbytečné monarchistické prvky“. Nakonec ale udělil milostí osm včetně té pro Kajínka.