54 procent Čechů souhlasí s milostí pro Kajínka. Zeman si zvyšuje popularitu, myslí si 39 procent

Nahrávám video

Celkem 54 procent Čechů souhlasí s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana udělit milost dvojnásobnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi. Vyplývá to z bleskového sociologického průzkumu agentury Median pro ČT, kterého se v pátek a sobotu zúčastnilo 676 respondentů. Zároveň si ale 39 procent všech dotázaných myslí, že Zemanova motivace k omilostnění Kajínka je zvýšení své vlastní popularity.

S udělením milosti Kajínkovi zcela souhlasí 29 procent respondentů, 25 procent spíše souhlasí. S propuštěním dvojnásobného vraha spíše nesouhlasí 18 procent dotazovaných a stejný podíl se Zemanovým rozhodnutím nesouhlasí zcela. Desetina respondentů se k otázce nebyla schopna vyjádřit, nebo neměla žádný názor.

Podle sociologa agentury Median Daniela Prokopa je podpora lidí pro toto prezidentovo rozhodnutí navázaná na samotnou podporu Miloše Zemana. „Ukazuje se, že to, že on tak rozhodl, že ho navštívila první dáma, tak do jisté míry mohlo pozměnit vnímání Jiřího Kajínka a lidé důvěřují tomu kroku, protože ho provádí Miloš Zeman. Důvěřuje mu asi 65 procent voličů Miloše Zemana z minulých voleb,“ uvedl.

Nahrávám video
Četl jsem zase několik hlupáčků, kteří tvrdili, že tím něco překrývám, konkrétně vládní krizi. Já bych chtěl konstatovat, že tento úmysl jsem v zásadě oznámil na setkání s občany v Čáslavi ve Středočeském kraji. A toto setkání se konalo v době, kdy ještě žádná vládní krize nebyla.
Miloš Zeman

„Je ale zajímavé, že těch 65 procent je méně než třeba procento lidí, kteří důvěřovali Miloši Zemanovi v některých předešlých kontroverzních krocích. Takže tam se dá předpokládat, že on tímto krokem i trochu rozdělí svoje voliče. Nevím, jestli mu to přinese nějakou zásadně vyšší popularitu,“ upřesnil Prokop v Otázkách Václava Moravce.

Výrazně proti udělení milosti Kajínkovi jsou podle Prokopa vysokoškoláci a lidé z větších měst. „To jsou obecně skupiny, které Miloše Zemana vnímají kritičtěji a zároveň možná také nepřijímají ten příběh kolem Jiřího Kajínka tak jednoduše,“ dodal sociolog agentury Median Daniel Prokop.

Kajínkova nevina vs. Zemanova popularita

Z provedeného šetření Medianu ale také vyplývají názory lidí, jaká byla hlavní motivace prezidenta ke Kajínkově omilostnění. Podle 39 procent dotázaných si Miloš Zeman myslí, že mu tento krok zvedne popularitu.

Podle 34 procent z nich prezident opravdu věří v Kajínkovu nevinu nebo v to, že byl vězněn už dlouho. Podle 29 procent chtěl Zeman odlákat pozornost od svého angažmá v rámci současné vládní krize. Respondenti mohli vybírat i více možností najednou.

Motivace prezidenta k omilostnění Kajínka
Zdroj: OVM

Zeman v roce 2013: Amnestie a milosti jsou zbytečné monarchistické prvky, Kajínkovi ji neudělím

Zeman přitom 13. září 2013 na setkání s občany na náměstí v Moravské Třebové možnost, že by někdy právě Jiřímu Kajínkovi udělil milost, zcela vyloučil. Právu prezidenta republiky udělovat amnestie a milosti se Zeman věnoval dokonce i ve svém inauguračním projevu na Hradčanském náměstí. Tehdy označil tyto pravomoci zakotvené v Ústavě ČR za „zbytečné monarchistické prvky“.

Řekl jsem, že sám za sebe se těchto práv dobrovolně vzdávám. A přál bych si, aby byla změněna ústava takovým způsobem, aby jakýkoli můj nástupce nemohl institutu amnestie nebo milosti jakýmkoli způsobem zneužít. A to je jeden z mých závazků pro výkon mé prezidentské funkce.
Miloš Zeman
Prezidentská inaugurace Miloše Zemana 8. března 2013
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) ale v polední diskusi ČT řekl, že za dobu jeho úřadování ho prezident s požadavkem na změnu ústavy týkající se milostí neoslovil. „Víte, že já zrovna nejsem nějaký velký obdivovatel našeho pana prezidenta, ale buďme féroví a spravedliví. Ta slova navazovala na tehdejší ostudnou amnestii prezidenta Klause,“ dodal Pelikán.

Podle senátorky a bývalé soudkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové má milost jakožto akt milosrdenství v naší společnosti své místo, současnou podobu ale považuje za „relikt ze středověku“ tehdejších panovníků. Sama by se přikláněla k povinnosti kontrasignace milostí a amnestií například ze strany premiéra tak, jako je tomu v jiných západních zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V týdnu přijdou přeháňky i bouřky, extrémní teploty nedorazí

Česko v tomto týdnu čekají přeháňky i bouřky, ojediněle mohou být doprovázené přívalovým deštěm či krupobitím. Proti předchozímu období se také ochladí, na rozdíl od předchozího období tentokrát meteorologové nečekají teploty výrazně překračující 30 stupňů Celsia. Nejchladnější bude úterý. Od středy by ale maxima neměla být od třicítky daleko, na Moravě se mohou dostat i na tuto hranici, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 18 mminutami

O prázdninách přibývá vážných nehod cyklistů. Rizikem je alkohol i jízda bez přilby

O prázdninách přibývá vážných nehod a zranění cyklistů. Nejméně pět jich od začátku prázdnin na českých silnicích zahynulo. Rizikem na jejich straně je nepozornost, přeceňování vlastních schopností nebo chybějící bezpečnostní výbava. Problémem je také alkohol – i jeho malé množství může za řídítky výrazně zhoršit odhad i reakce. Podle statistik zaviní cyklisté dvě ze tří nehod, kterých se účastní. Pokud jde jen o jejich střety s motorovými vozidly, tak tam je častěji zavinění na straně řidiče.
před 41 mminutami

VideoV Česku je nedostatek krytů. Alternativou mohou být garáže i sklepy

V Česku je nedostatek bezpečnostních krytů. Aktuálně jich hasiči evidují jen přes patnáct set. V případě ohoržení by jejich kapacita vystačila jen pro zlomek obyvatel. Praha proto začne vyhledávat vhodné prostory pro takzvané improvizované úkryty, tedy bezpečná místa, kde by lidé přečkali jen nezbytně nutnou dobu. Typově jde například o podzemní chodby, sklepy, nebo podzemní parkoviště. S vytipováním budou pomáhat hasiči i univerzity. Zároveň ale vznikají i nové kryty, které staví soukromé firmy.
před 1 hhodinou

Obstrukce nejsou v dějinách tuzemských parlamentů nic nového

Pomalu se blíží opět schůze sněmovny, 25. srpna by měla projednat prezidentem vetovaný zákon, který mění rozpočtová pravidla. Už teď někteří poslanci počítají s dlouhou debatou a koalice mluví o opozičních obstrukcích. Ještě před rokem byli v opačných rolích. Jak ukázal sněmovní archiv, za první republiky byly spory politiků mnohem bouřlivější.
před 2 hhodinami

Ministry čeká první jednání po vládním volnu, zabývat se budou suchem

Ministři se v pondělí sejdou na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývat se budou mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO).
před 6 hhodinami

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 10 hhodinami

VideoS bojem proti svalové atrofii pomáhá genová terapie. Pojišťovna ale nehradí vše

Pětiletá Zuzana bojuje se spinální svalovou atrofií. Nemoc jí oslabila svaly od kolen dolů. Vrozené onemocnění jí diagnostikovali v šestnácti měsících. Záhy podstoupila genovou terapii. Díky léčbě už dokáže Zuzana ujít kratší vzdálenosti sama nebo s chodítkem. Jenže léčba stojí přes půl milionu korun ročně, a to nad rámec pomoci poskytované z pojištění. S podporou přišla matčina kamarádka Zuzana Pilzová, která založila sbírku a pro její propagaci jede na kole se dvěma dětmi sedmnáctidenní cestu od Středozemního moře až k Jadranu.
před 11 hhodinami

VideoVyhodnotit přesun lidskoprávních agend chce vládní zmocněnkyně na konci roku

Uplynul měsíc a půl od převodu lidskoprávních agend z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva. Fungování chce vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) vyhodnotit na konci roku. Proti změnám protestovala opozice i část odborníků – zhruba padesát jich z poradních orgánů odešlo. „Nikdo z nás – z těch odcházejících – neříká, že není možné změnit stav, který byl. Ale domníváme se, že by se k takové změně mělo přistoupit na základě odborných analýz a podkladů,“ sdělila rezignující šéfka výboru pro práva cizinců Magda Faltová. Podle ní jsou změny nekoncepční i proto, že rozdělují související agendy.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.