54 procent Čechů souhlasí s milostí pro Kajínka. Zeman si zvyšuje popularitu, myslí si 39 procent

40 minut
Duel Roberta Pelikána a Elišky Wagnerové v OVM
Zdroj: ČT24

Celkem 54 procent Čechů souhlasí s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana udělit milost dvojnásobnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi. Vyplývá to z bleskového sociologického průzkumu agentury Median pro ČT, kterého se v pátek a sobotu zúčastnilo 676 respondentů. Zároveň si ale 39 procent všech dotázaných myslí, že Zemanova motivace k omilostnění Kajínka je zvýšení své vlastní popularity.

S udělením milosti Kajínkovi zcela souhlasí 29 procent respondentů, 25 procent spíše souhlasí. S propuštěním dvojnásobného vraha spíše nesouhlasí 18 procent dotazovaných a stejný podíl se Zemanovým rozhodnutím nesouhlasí zcela. Desetina respondentů se k otázce nebyla schopna vyjádřit, nebo neměla žádný názor.

Podle sociologa agentury Median Daniela Prokopa je podpora lidí pro toto prezidentovo rozhodnutí navázaná na samotnou podporu Miloše Zemana. „Ukazuje se, že to, že on tak rozhodl, že ho navštívila první dáma, tak do jisté míry mohlo pozměnit vnímání Jiřího Kajínka a lidé důvěřují tomu kroku, protože ho provádí Miloš Zeman. Důvěřuje mu asi 65 procent voličů Miloše Zemana z minulých voleb,“ uvedl.

10 minut
168 hodin: Na hraně
Zdroj: ČT24
Četl jsem zase několik hlupáčků, kteří tvrdili, že tím něco překrývám, konkrétně vládní krizi. Já bych chtěl konstatovat, že tento úmysl jsem v zásadě oznámil na setkání s občany v Čáslavi ve Středočeském kraji. A toto setkání se konalo v době, kdy ještě žádná vládní krize nebyla.
Miloš Zeman

„Je ale zajímavé, že těch 65 procent je méně než třeba procento lidí, kteří důvěřovali Miloši Zemanovi v některých předešlých kontroverzních krocích. Takže tam se dá předpokládat, že on tímto krokem i trochu rozdělí svoje voliče. Nevím, jestli mu to přinese nějakou zásadně vyšší popularitu,“ upřesnil Prokop v Otázkách Václava Moravce.

Výrazně proti udělení milosti Kajínkovi jsou podle Prokopa vysokoškoláci a lidé z větších měst. „To jsou obecně skupiny, které Miloše Zemana vnímají kritičtěji a zároveň možná také nepřijímají ten příběh kolem Jiřího Kajínka tak jednoduše,“ dodal sociolog agentury Median Daniel Prokop.

Kajínkova nevina vs. Zemanova popularita

Z provedeného šetření Medianu ale také vyplývají názory lidí, jaká byla hlavní motivace prezidenta ke Kajínkově omilostnění. Podle 39 procent dotázaných si Miloš Zeman myslí, že mu tento krok zvedne popularitu.

Podle 34 procent z nich prezident opravdu věří v Kajínkovu nevinu nebo v to, že byl vězněn už dlouho. Podle 29 procent chtěl Zeman odlákat pozornost od svého angažmá v rámci současné vládní krize. Respondenti mohli vybírat i více možností najednou.

Motivace prezidenta k omilostnění Kajínka
Zdroj: OVM

Zeman v roce 2013: Amnestie a milosti jsou zbytečné monarchistické prvky, Kajínkovi ji neudělím

Zeman přitom 13. září 2013 na setkání s občany na náměstí v Moravské Třebové možnost, že by někdy právě Jiřímu Kajínkovi udělil milost, zcela vyloučil. Právu prezidenta republiky udělovat amnestie a milosti se Zeman věnoval dokonce i ve svém inauguračním projevu na Hradčanském náměstí. Tehdy označil tyto pravomoci zakotvené v Ústavě ČR za „zbytečné monarchistické prvky“.

Řekl jsem, že sám za sebe se těchto práv dobrovolně vzdávám. A přál bych si, aby byla změněna ústava takovým způsobem, aby jakýkoli můj nástupce nemohl institutu amnestie nebo milosti jakýmkoli způsobem zneužít. A to je jeden z mých závazků pro výkon mé prezidentské funkce.
Miloš Zeman
Prezidentská inaugurace Miloše Zemana 8. března 2013
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) ale v polední diskusi ČT řekl, že za dobu jeho úřadování ho prezident s požadavkem na změnu ústavy týkající se milostí neoslovil. „Víte, že já zrovna nejsem nějaký velký obdivovatel našeho pana prezidenta, ale buďme féroví a spravedliví. Ta slova navazovala na tehdejší ostudnou amnestii prezidenta Klause,“ dodal Pelikán.

Podle senátorky a bývalé soudkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové má milost jakožto akt milosrdenství v naší společnosti své místo, současnou podobu ale považuje za „relikt ze středověku“ tehdejších panovníků. Sama by se přikláněla k povinnosti kontrasignace milostí a amnestií například ze strany premiéra tak, jako je tomu v jiných západních zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 3 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami
Načítání...